Recenze na knihu
10 000 kilometrů pěšky Jižní Amerikou Jan Rendl

Ať už jste zarytými cestovateli, ať už prstem po mapě či přímo ve 3D, nebo jen rádi okusíte knihu z jiného, než vašeho žánru, musím vás upozornit, že tohle se vám bude s nejvyšší pravděpodobností, jak se říká, hraničící s jistotou, líbit. Nekecám. A proč jsem si tím tak jist? No, to je jednoduché. Nejedná se o obyčejný cestopis, ale o něco víc. Přesah do ostatních žánrů je až neskutečný. Dovolte mi to trošku osvětlit: Horor: „Ruku jsem měl připravenou na rukojeti nože a v rukách mi tuhla krev.“ Thriller: „Cítil jsem se, jako by mě někdo přetáhl kyjem po hlavě.“ Detektivka: „A stejně jako kdysi jsem po probuzení začal lovit v paměti, jak jsem se tu vlastně ocitl.“ Drama: „Ale velmi brzy jsem měl pochopit, že bez španělštiny je tu člověk ztracený.“ Špionážní: „Pravda, připomínám více uprchlíka, než turistu.“ Erotická tragédie: „Už jen dotek vody na malíčku zmenšil strachem mé přirození na polovinu.“ Mysteriózní kuchařka: „Sýr, který měl být v nálevu, v něm nebyl. Naopak, nálev byl všude tam, kde být neměl.“ Přírodopisný: „Ale gringo, tohle jsou přece alpaky, a ne lamy.“ Náboženský: „No co, jedno pivo si s nimi vypít můžu, to není žádný hřích.“ A takto bych mohl pokračovat téměř do nekonečna. Kniha je opravdu zábavná, úsměvná, napínavá, ale také je v ní mnoho zajímavých myšlenek. A to jak na straně Honzy, tak lidí, se kterými se potkává. Není to klasické „šel jsem tudy a viděl toto“, ale vyvážený mix popisu jednotlivých navštívených míst, hromady zážitků a výzev, všedních i nevšedních setkání a hlavně peckovního humoru, který mi je velice blízký. Při čtení máte skutečně pocit, že jdete vedle Honzy a zažíváte veškeré příhody s ním. Naštěstí, z tepla domova. Kniha má spoustu nádherných fotografií, putování je popisováno plynule a díky mapě na deskách víte, kde se nacházíte. To je pro mě, jakožto zeměpisného blba, naprosto úžasné. Nutno však podotknout, že ačkoliv obálka hlásí 10 000km, my ujdeme jen něco přes pět tisíc. Zrada? Kdepak, jen neutuchající touha po dalším díle, protože zakončení v Bolívii, zrovna v době kdy zemi čerstvě zužují občanské nepokoje, je dosti, dosti vypjatý. Celkové hodnocení? 10 listů koky z deseti. A dvoje náhradní fusky jako přídavek!

Musím říct, že hodnotím záporně. Příběh, který měl jistě obrovský potenciál, někdo vzal, pomačkal a odhodil na podlahu. Autor hledá slova, těžkopádné vyjadřování se prolíná s vytrvalým, narcisistickým hukotem, načež melancholickým, monotónním způsobem natahuje do bizarních rozměrů souvětí. Celkově se takto kniha nesmyslně natahuje. Na začátku knihy jsem zoufal, už jsem myslel, že těch 10 000 km nachodí na letišti. Při čtení jsem neustále pociťoval vnitřní neklid, jako bych tušil, že možná čtu neupřímnou zpověď, nevyzrálého autora. Srovnávání s Bukowskim je samozřejmě naprostá šílenost. Pro jednodušší čtenáře se příběh může zdát okouzlující, nicméně pro zkušeného, naprostá ztráta času. Takových průměrných cestopisů máme mraky. Fota s obalem hodnotím poměrně kladně, až na pár drobností. Používám jako podložku nohy, viklajícího se stolu.

Kámo, mluvíš jako kanál a mně to kdovíjak neva. Dokázal jsi hromadu věcí, o které drtivá většina lidí jenom hloupě kecá. Trochu víc cestuj a trochu míň piš, aneb, kováři, drž se svého kopyta. Ale!!!! Já si stejně všechny tvoje další knihy objednala, protože ony jsou svým způsobem prostě dobrý. Doufám, že jsem svými penězi podpořila tvoje šťastné kilometry a ne život, jaký si dříve žil. Držím palce.

Kniha se čte sama, autor prožil opravdu hodně zážitků, které vtipně a čtivě popisuje. Za mě jeden z nejlepších cestopisů, opravdu mě kniha zaujala a bavila. Už se těším na další díly :)

Byla jsem velmi mile překvapena, jak skvěle se kniha od začátku do konce četla. Perfektní zpracování, reálie, pocity, příběhy, vše popsané "tak akorát", ani příliš do hloubky, ani neklouzalo pouze po povrchu. Úžasná akcentace rozdílu v přístupu lidí k druhému tady a tam. Ochota pomoci neznámému poutníkovi v jakékoliv příležitosti mě dojímala a inspirovala. Těším se, až si přečtu pokračování.

Zakoupila jsem oba díly jako vánoční dárek pro babičku a byla moc nadšená. Super čtení pro lidi, co rádi cestují a čtením se chtějí dobře bavit, ne si číst encyklopedii. Vše doprovází velká spousta krásných fotografií.

Cestopisy čtu ráda, bohužel tento cestopis mě zklamal. Jediné, co mě na cestopisu zaujalo byl autorův životní příběh. Nelíbil se mi autorův osobitý fekální humor a chvílemi mi připadalo, že čtu spíše deník alkoholika než cestopis. Samotná kniha mohla obsahovat méně stran, jelikož spousta stran byla prázdných pouze s ukazatelem cesty, také mě zklamalo, že 10 000 kilometrů neujde už v této knize a příběh je zbytečně natahován do dalšího knižního pokračování.

Paráda - opravdu syrový popis skutečnosti bez klasických turistických cest....

Jan Rendl má jedinečný hlas. Jeho pohľad na svet je iný a asi nesadne každému. Je totiž ovplyvnený ťažkým životným obdobím, ktorým si prešiel a z ktorého čo-to odhalil aj v tejto knihe. Autor sa na nič nehrá. Nič neprikrášľuje. Píše jednoducho realisticky. Takže sa v knihe nevyhýba vulgarizmom či alkoholu, nepočúva rady ostatných a často so svojím životom zbytočne hazarduje. A práve vďaka tejto autentickosti sa jeho rozprávanie odlišuje a pri čítaní vyvoláva o niečo silnejšie pocity, než bežný cestopis. Pri čítaní Janovho cestopisu sa budete smiať, budete krútiť hlavou, "vypočujete" si rôzne vtipné, tragikomické, napínavé a niekedy až neuveriteľné príhody, prejdete kopu zaujímavých (a často aj dosť nebezpečných) miest (o ktorých sa dozviete všelijaké zaujímavosti) a stretnete rôznorodú zmes dobrosrdečných, nebezpečných a divných ľudí. A keďže fotky sú neoddeliteľnou súčasťou každého cestopisu, aj tu o nich nie je núdza (akurát dúfam, že nabudúce ich autor spraví o trochu viac). Ja som sa teda bavila od začiatku do konca a už sa teším na ďalšiu autorovu knihu.

Kniha je dobře napsaná,obdivuji odvahu se kterou se vydal sám takovou dálku.Musel překonávat rozmary počasí,podmínky v zemích které jsou nám hodně vzdálené a se vším se dokázal poprat.

Velké a milé překvapení,byl to dárek pro manžela,ale s chutí jsem knihu přečetla i já.A ihned jsem objednala její pokračování.

Cestopisy nemám ráda, ale tenhle mě dostal. Uznávám, že ne všem bude vyhovovat styl psaní. Padají tam občas sprostá slova a popisuje věci tak, jak jsou. Není to vzletná beletrie, ale člověk se cítí, že mu tu cestu popisuje dobrý kamarád.

Výborný cestopis, který jsem přečetla jedním dechem. Nouze nebyla o vtipné momenty, napínavé chvilky ani o nebezpečné situace, při kterých jsem hltala jednu stránku za druhou. Autor píše velmi čtivě a člověku připadá, jako by s ním seděl v hospodě na pivu a poslouchal ho. Graficky je celé dílo velmi pečlivě a krásně zpracováno a obsahuje spoustu autentických fotek. Jediné pomyslné mínus je fakt, že se na přebalu neuvádí fakt, že se jedná jen o první polovinu cesty; tedy 5 000 km. Každopádně pokud bych hodnotila jen to, co je psáno autorem, zaslouží si to pět hvězdiček jako vyšitých. Část mého já po přečtení této knihy už zůstane v Jižní Americe.

Cestopisy mám ráda. Kniha se dobře četla. Možná mohla být i podrobnější. Člověk získá aspoň nějakou představu o místech, lidech, kam se většinou neodváží vycestovat. Doporučuji.

Skvělá kniha .

Kniha je velmi čtivá, podává kromě osobních zážitků vypravěče velmi cenné informace o životech lidí zemí, kterými procházel. Tuto knihu velmi doporučuji.

Jelikož Honzu sleduji na fb a ig a znám jak vypráví, tak jsem se moc těšila na ucelené vyprávění, které mne nezklamalo. Libí se mi jak se s ničím nepáře, mluví jak mu "zobák narostl" a téměř ničeho (hadů snad) se nebojí :-) Mě jeho hovorová čeština byla velmi příjemná a už jsem zvědavá na pokračování. Jinak osobně žasnu, jak kluk který se potloukal na ulici, sebral kuráž, pár peněz a vyrazil do neznáma, takovou odvahu bych chtěla mít také.

krásná kniha

Přečteno jedním dechem

Knížka je skvělá porce smíchu - nad řádky popsanými "jak zobák narost" - , vystřídaná údivem a místy i soucitem. Je vážně velmi povedená, místa, zvyky tamních lidí nebo různé situace popsány do detailu. Nikdy bych si nemyslela, že budu číst cestopis, ale styl, jakým je kniha psána, je můj šálek kávy.