Recenze na knihu
Vládci popela Scott Reintgen

Zprvu jsem si nemohla zvyknout na prvky moderního a středověkého světa, které se v tomto fantasy románu prolínají, přesto jsem knihu přečetla jedním dechem a po dočtení se ihned vrhla do druhého dílu.

Musím přiznat, že když jsem před časem četla Nyxii, byl to sice pěkný příběh, ale prostě mu něco chybělo. Postavy byly takové... ploché, naivní. Proto jsem byla z jedné části zvědavá a z druhé trochu skeptická, když jsem se do Vládců popela pouštěla. A hned první stránky mě přesvědčily o tom, že se Scott jako autor posunul o obrovský kus vpřed. Příběh mě okamžitě vtáhl, líbilo se mi postupně odhalovat fungování světa a uspořádání společnosti. Co se týče originality příběhu, nic podobného jsem ještě nikdy nečetla. O koňských fénixech jsem slyšela poprvé v životě, což je rozhodně jen a jen dobře. Celý příběh těchto tvorů a jejich fungování je skvěle promyšlený, takže všechno šlape tak jak má. Postavy jsou skvěle propracované. Střídají se kapitoly ze třech úhlů pohledu, jeden za každého hlavního hrdinu. Kapitoly z pohledu Pippy jsou navíc výjimečné. Jsou psány takzvanou du-formou, tedy v druhé osobě (ty jdeš a něco uděláš...). Na nic podobného jsem v knize ještě nenarazila. Překvapivě se to četlo velice příjemně, dějovou linku to zpestřilo. Co se týče samotných postav, Adrian ani Imelda mi k srdci dvakrát nepřirostli, paradoxně nejvíc jsem si oblíbila Pippu a následně i Quinn. (Ale o té nebudu spoilerovat.) Kapitoly jsou vyvážené, všechny postavy dostanou stejný prostor pro to si čtenáře získat. Děj ubíhá příjemnou rychlostí, nic není uspěchané ani naopak zbytečně protahované. Konec je velice uspokojivý. Jedna podstatná zápletka příběhu se vyřeší a druhá se začne rozplétat. A na to, jak to celé dopadne, si budeme muset počkat do dalšího dílu.

Napínavé čtení. Ze začátku jsem se nemohla vůbec odthnout. Musím se přiznat, že jsem fandila Imeldě... Mrzí mě, že Dostih byl posunut na druhou kolej a začala se řešit válka. Mnohem víc by se mi konec líbil, kdyby Dostih proběhl tak jak měl a na konci Dostihu by začal první konflik, který by vyústil k bojím, které proběhl za mě v knize až moc brzy. Jinak hezké čtení, určitě si pořídím druhý díl.

Nějak nevím jestli jsem po dočtení spokojená nebo spíš zklamaná... Začátek dobrý, prostředek super, napínavý, fajn rozvinutý příběh, ale ten konec... Škoda, odbočit od ultra napínavého Dostihu se spoustou zákeřností mezi jednotlivými jezdci k občanské válce mezi národy :(

Autorovu trilógiu s názvom Nyxia som si zamilovala, pretože obsahovala brutálne nečakané zvraty a aj keď som v nej videla podobnosť s inými dystopickými knihami, pôsobila na mňa veľmi originálne. Vládci popela teda boli pre mňa povinná jazda, pretože keď si raz od nejakého autora niečo zamilujem, automaticky siaham aj po jeho ďalšej tvorbe. Priznám sa však, že som mala trochu strach, či ma úvod do jeho novej série nesklame, predsa len Nyxia nastavila latku vysoko. Vládci popela ale prekonali moje očakávania a ja sa musím priznať, že ma zaujali ešte viac, ako samotná (mnou donekonečna ospevovaná) Nyxia. Príbeh je vyrozprávaný z pohľadu troch postáv. Každá postava pochádza z iného prostredia a má inú motiváciu k tomu, aby sa zúčastnila pretekov na fénixoch (majestátnych koňoch, ktorí sa znovuzrodia z popola). Je to súťaž, ktorú by som mohla porovnať s Hrami o život. V podmienkach je síce zakázané súpera zabiť, ale vážne zraniť alebo otráviť popol súperovho fénixa je dovolené. Na začiatku spoznávame postavy, prostredie v ktorom žijú a ich spoločenské postavenie. Na prvý pohľad sa teda môže zdať, že je začiatok trošku zdĺhavejší, no je to dôležité na pochopenie nového sveta, ktorý autor vytvoril. Neskôr sa dej rozbehne a nepovolí až do konca. Podobne ako v Nyxii, aj tu na vás čakajú rôzne zvraty, parádne nadupaný dej, postavy, ktoré si rýchlo obľúbite a záver, po ktorom budete chcieť hneď ďalší diel. Knihu som si veľmi užila a dúfam, že druhý diel bude už čoskoro, pretože ho nutne potrebujem. Dokonca mi ani nevadilo, že jedna z troch hlavných postáv rozpráva svoj príbeh v druhej osobe (a to už je čo povedať, pretože ja du-formu vyslovene neznášam). Autor to však dokázal napísať veľmi prirodzene a k postave sa to dokonale hodilo. Knihu určite odporúčam všetkým fantasy nadšencom.

*3,5. Nebylo to špatné, ale asi jsem čekala něco jiného a některé prvky mi úplně nesedly, takže druhý díl číst neplánuji.

Zatím ještě nemám dočtenou, jsem těsně před koncem a super

Jelikož jsem od tohoto autora četla jeho sérii Nixia, musela jsem si koupit další jeho vydanou knihu. Ze začátku se mi zdála nudná, ale po chvilce jsem změnila nazor na vau.

Jsme ve světě, kde se koně rodí z popela, influencers sbírají lajčíky na svůj pseudo instáč, božstva mění top technologii za krvavé oběti a otroctví a oprese je naprosto v pohodě. Celé dohromady je to jako kdyby se v Hunger Games vraždili vzájemně pouze Židé s afroameričany, vítězi by poblahopřál Hades, který přijel v Tesle a celé by se to živě vysílalo na Hulu. Nejde to dohromady. A nejenom kvůli tomu světu, ale postavy jsou tak trochu nudné, moc vám na nich nezáleží a vlastně jsou vám jedno jejich motivy a jak to s nimi celé dopadne. Tak, teď si asi říkáte, proč jsem se vůbec namáhala s těma třema hvězdičkama. 1. I když je ten svět bizár nad bizár, je to vlastně až fascinující a s každou otočenou stranou jste zvědaví, co tam autor zase plácne. Třeba se z nebe snese Thor! 2. Autor má velice dobrý styl psaní, takže i když čtěte blbost, je to moc a moc dobře napsané. A za 3., některé části jsou opravdu zajímavé, plné validních témat a úvah. Takže mám z toho celého v hlavě jeden velký nepořádek. Nikdy jsem asi nečetla knihu, která by mě tolik iritovala a zároveň ji nechtěla odložit. Přečteno za 3 hodiny, ehm ehm.

Nádherně čtivé, poutavý příběh a otevřený závěr. Chce se číst dál a dál a pak najednou konec knihy. Opravdu moc dobře napsané.

Parádní, knihu jsem nebyla schopná pustit z ruky. Zaujaly mě specifické charaktery jednotlivých postav, nečekané zápletky a vyústění. Obecně Scotta Reintgena jakožto autora zbožňuju, jeho trilogie Nyxia mě neskutečně nadchla a Vládci popela je další z jeho úspěchů.

4,5* Vládci popela jsou prvním dílem plánované knižní série stejného názvu od autora čtenářsky velice pozitivně přijaté série Nyxia. Že tedy Scott Reintgen skutečně psát umí, již dokázal. Nyní se však z žánru sci-fi přesunul k fantasy. Jak mu to šlo? Já byl z příběhu nadšený, ano určitě v sobě nese některá obecná klišé a nápad se zřejmě ne náhodou podobá jiné knižní a filmové sérii, ale "who cares"? Originálních prvků je zde nespočet a hlavně má děj hlavu a patu, jako bonus můžou být hlavní postavy, které v sobě mají jakousi přitažlivost. Vše je převážně vyprávěno z pohledu tří jednotlivých postav, jednotlivých účastníků závodu. Každý z nich je naprosto jiný a dává čtenáři možnost pohlížet na dění v knize jinýma očima, což je poutavé a nevšední. Ze začátku jsem se nemohl sžít s Pippou, která své pasáže vypráví sama k sobě, ale brzy jsem si na to zvykl, až mi to nakonec krásně zapadlo do celku. Jak prostředí, tak vše kolem hlavního příběhu je vykresleno do nejmenších detailů, a tak se čtenáři nemusí být, že budou o něco ochuzeni. Ke knize je třeba přistupovat jako k prvnímu dílu série, a proto se začátek může zdát jako vleklý a nezáživný. Kdyby se jednalo o samostatnou knihu, byl by to dost průšvih, vzhledem k vidině dalších dílů je to něco, co se dá odpustit. V knize koexistuje pradávná magie a božstvo spolu s nejmodernější technologií, musím podotknout, že jejich propojení je dokonalé a nic nedře. Kniha má navíc obrovskou výhodu v podobě skutečně nádherné obálky, ta je totiž tak neskutečně boží, že i kdyby byl příběh slátanina na úrovni základní školy (Což není!), obálka by stejně mnoho lidí donutila si knihu koupit. Já se už nyní nemůžu dočkat pokračování, protože je na co se těšit, příběh skončil tak otevřeně, že bych vraždil... Pokud máte rádi příběhy plné napětí, kde láska a mucinky pucinky neprýští z každé stránky, je to příběh přesně pro vás. Myslím, že by ho dokázal ocenit jak čtenář v období dospívání, tak již poněkud starší kmet, například v mém věku. Za mou maličkost určitě doporučuji.

Někdo zde psal, že je to jako „Hunger Games na koních“ a upřímně? Nemohu nesouhlasit. Knížka je nádherná oddychovka, přečteno během několika hodin. Líbil se mi náhled na Dostih ze tří úhlů pohledu, respektive ze tří různých vrstev společnosti. Svět, v němž se příběh odehrává, je navíc (doslova) kouzelný. Fénixové jsou skvěle propracováni, stejně jako postavy. Byť mne docela mátlo, že dva pohledy byly psány v první osobě a třetí v druhé.

Tak tohle byla jízda! Po dlouhé době jsem si takhle moc užila fantasy knihu. Už u druhé kapitoly jsem se taaak začetla. Trochu mi děj připomínal Hunger games a moc se mi líbil. Na konci knihy jsem měla pocit, že se bude chystat pokračování a jestli ano, určitě si ho pořídím už v předprodeji. Takže určitě doporučuji všem!

Krásný příběh ze světa, který je rozdělený mezi tři národy a ty si rozhodně nejsou rovni. Četlo se mi to skvěle, přestože se kapitoly střídají dle vypravěčů a moje oblíbená byla Imelda. Doufám, že pokračování bude brzy, už se nemůžu dočkat.

Kniha je čtivá, velmi poutavý příběh zasazený do světa kde fénix není jen bájné stvoření, ale jsou to koně, které Popeliánům před dávnými časy věnovali jejich božstva aby jim pomohla vyhrát válku. Nyní se fénixové využívají především na dostihy a o tom nejvýznamnějším je tento příběh, na který se podíváte očima tří závodníků. První je bohatá Pipa, která patří k vládnoucí vrstvě Popeliánů, druhý je Adrian, který patří k Táhlorukým a jeho účast má dle jeho otce začít revoluci a nakonec je tu nadějná stipendistka Imelda, ta patří k Dividiánům. Ti jsou na dostih zváni spíše jen z důvodu tradice dostihu, který se koná jako pocta válce při které byli poraženi.

"Hunger games na koních" Tak by se dala popsat tato kniha. Možná vám budou některé věci povědomé, ale autor je zasadil do neskutečně zajímavého světa plného fénixů, kteří večer zhoří, aby se ráno mohli znovu z popela narodit. Alchymie související se zrozením mě fascinovala a rozhodně díky ní u mě autor získal body za originalitu. Moc se těším na pokračování.