Recenze na knihu
Hodný holky umírají první Kathryn Foxfieldová

Young adult thriller, na který jsem se dost těšila, i když už jsem na young adult dle tabulek stará. Kniha se ale dost hojně přirovnávala ke konceptu Deseti malých černoušků od Agathy Christie, kterou já osobně miluju. Samozřejmě jsem nečekala takové kvalitní zpracování, ale zvědavost zvítězila. Všichni s osobní pozvánkou na toto místo. Jaká tajemství asi skrývají? A jakou roli tu hraje mrtvá Rachel, kterou Ava viděla na mole? Byla to jen halucinace? A kam při začínající bouřce zmizela kamarádka Jolie s Livií? Soft horor s prvky mystična – takhle bych asi knihu zařadila. Nesourodá skupinka deseti mladých lidí – bohatých a chudých, oblíbených i outsiderů, agresorů i trpitelů – uvězněných na místě opuštěného zábavného parku. Jeden druhého vraždí, aby udrželi svá tajemství pod povrchem. Ovládají je hlasy v hlavě, zahrává si s nimi nadpřirozená bytost ukrytá v zrcadlech, která se živí pocitem viny. Spojují si ji s legendou „Šeptajícího“, který jim během jejich návštěvy syčí do hlavy jedovatá slova, mimo jiné záhadnou formulku: ,,Potřebuje jenom jediného“, jde jim to občas z pusy a sami o tom ani neví. Potřebujeme jednoho jediného, aby se zhmotnil a mohl páchat zlo. Bylo to čtivé, napínavé, pořád nějaké zvraty… Jeden po druhém odpadávají, v tajném tunelu naleznou kostru mrtvého muže, kterého očividně někdo zavraždil, o kterém se domnívají, že je původní vlastník mola Bald, který záhadným způsobem při požáru lunaparku zmizel. Způsoby úmrtí jednotlivých členů byly zajímavé, jednání překvapivé. Každopádně já celou dobu čekala na nějaké logické vysvětlení. Nečekala jsem takové rozuzlení, i když bylo bravurně promyšleno. Zkrátka mi tam na konci něco chybí.

Na vydanie tejto knihy som čakala dlhé mesiace. Pretože young adult adaptácia Desiatich malých černoškov a ešte s takou mega obálkou a perfektnou anotáciou?! To nutne potrebujem! A viete čo? Čítala sa skvele, po veeľmi dlhom čase som zhltla celú knihu naraz. Takže by, logicky, mala byť super, nie? No..., nie. Najprv by som chcela zdôrazniť jednu dosť dôležitú vec, a tou je, že anotácia a celkovo žáner knihy či prirovnávanie k Agathe Christie je trochu zavádzajúce. Vďaka tomu môže čitateľ nadobudnúť pocit, že ide čítať niečo úplne iné, než reálne dostane. YA triler to s privretím oboch očí možno je. No akosi tam predtým chýba označenie mysteriózny (čo je dosť dôležitý DETAIL) a možno aj horor (keď už taký Twilight sa radí medzi horory, tak by sa malo aj toto), keďže autorka sa značne inšpirovala Kingovým "TO". V anotácii sa píše, že je to psychologická hra. Desať tínedžerov zostane trčať na ostrove, z ktorého sa nedá dostať a ich tajomstvá aj znepokojivá situácia ich obráti proti sebe. Vďaka tomu som si myslela, že budem čítať modernú adaptáciu Desiatich malých černoškov v štýle výborných YA trilerov (napr. Jeden z nás klame alebo Ako nájsť vraha), že budem pátrať po vrahovi, ktorý sa ukrýva medzi nimi. To sa však nestalo a nie, toto nie je spoiler. Hneď na začiatku totiž zistíte, že príbeh má nadprirodzené prvky (a to proste po takej propagácii nečakáte). Celé to bolo tak trochu psycho (podobné ako v knihe Hrôza v Harrow Lake), ktoré miestami nedávalo zmysel. Postavy boli, až na pár výnimiek, nesympatické a najmä otrepane stereotypné, nemali veľmi hĺbku a čo je dosť vtipné, tak nepotrebovali jesť ani piť (teda ak nepočítam alkohol) ani nepotrebovali na záchod. A to tam boli niekoľko dní (aj keď to plynutie času tam je dosť diskutabilné). Navyše temné tajomstvá postáv boli buď predvídateľné alebo vytiahnuté len tak z rukáva a niektoré boli vzhľadom na samotný príbeh úplne nepodstatné a tým pádom nedávalo zmysel, že sa na ostrove tie postavy ocitli... Som sklamaná a trochu aj nahnevaná, pretože prirovnávať (priamo v anotácii) mysteriózny YA horor ku klasickým trilerom je dosť mimo a najmä nefér voči čitateľom. Treba myslieť aj na milovníkov trilerov, ktorí nadprirodzené prvky v knihách práve nemusia. Kniha si určite nájde svojich fanúšikov, pretože sa naozaj príjemne číta a niektoré situácie aj creepy atmosféru autorka vykreslila perfektne, no bohužiaľ, ja medzi nich nepatrím...

Strašná spatlaná blbost. Horší knížku jsem nečetla a že jsem četla hodně knížek.

Kniha se mi líbila

Do nedávná jsem jí považovala za nejhorší knihu co jsem přečetla, teď vidím, že saz tak špatná není. Myšlenka zajímavá a popis taky, jenomže její realizace až tak dobrá nebyla. Osobně jsem od A. Christie nic nečetla, abych vám řekla, jestli je to porovnání této knihy s "10 malých černoušků" přehnaná, ale detektivka z toho moc nebyla. Spíš to byl thriller/ horor (tady fakt nevím, i když jsem strašpytel, kniha mi nepřipadala ani trochu děsivá) s elementy fantasy. Hlavní hrdinka mě docela štvala svým věčným "Ach né, nikdo se nesmí moje tajemství dozvědět", což by mi nevadilo, kdyby se to neopakovalo skoro každou kapitolu. Kniha byla zdlouhavá a nedokážu říct, že moc zajímavá. Je to dobrý na čtení, jestli jste nováček ve čtení, nebo se jen do žánru thriller snažíte dostat, ale dala bych si pozor, aby vás to neodradilo. Rači se koukněte na tipy na tiktoku:)

Zaujalo mě podání příběhu. Styl young adult-thilleru se mi velice líbil :D Skvělá psychologie postav.

Knihy tohoto typu se mi opravdu líbí. Když jsem si ji kupovala nečekala jsem, že bude o nadpřirozenu. I tak jsem knihu četla. S hororovými prvky si autorka dobře vyhrála proto doporučuji knihu číst v noci. Celkem se mi nelíbilo jak moc byly některé věci předvídatelné i vlastně samotný konec. Přesto tam byly situace, kde se postavy zachovaly dokonale. Krásná hra s emocemi. Po celou knihu mě však štvalo, že jsem si prostředí nedokázala úplně představit. Krásná matoucí hra. Čtenář se pak cítí jakoby sám nevěděl co se doopravdy stalo. Solidních 8/10.