Recenze na knihu
The House in the Cerulean Sea TJ Klune

Ach, božínku! O téhle knize bylo napsáno tolik chvály a já se přidám. To je tak milý příběh. Pohladí po srdíčku, na konci trochu rozpláče dojetím a v průběhu se člověk nejednou zasměje. Linuse, si člověk zamiluje, musí. Protože ten prošel takovým vývojem, že by jeden ani nevěřil. Z poslušného, pravidla milujícího chlapa se stane muž, který se nebojí pár pravidel porušit, vyjít ze své komfortní zóny a pustit si k srdci i někoho jiného, než svoji kočku. A obyvatelé domečku? Ach, božínku. Po přečtení budete milovat každého jednoho. Protože všichni mají své vlastní příběhy, se kterými se vyrovnávají, mají své vlastní, perfektní povahy. Na tohle počtení budu vzpomínat dlouho a kniha se řadí k mým oblíbeným.

Naprosto kouzelný příběh o porozumění a změně.

Celá tá kniha je hoooodně povedené dílo. Jakože opravdu, T. J. Klune fakt umí psát. Teď chci rozhodně přečíst absolutně všechny knihy od tohohle autora. Kniha se četla lehce, děj hezky plynul, nebyli tam hluchá místa, kde bych si řekla, že mě kniha nebaví. Nebo že bych chtěla něco přeskočit, to rozhodně ne. Ale je pravda, že mě kniha začala opravdu bavit až po Linusově příchodě na ostrov Marsyas. Postavy byli úžasné. Zbožňovala jsem hlavně děti. Úplně jsem si dokázala představit malého Lucyho a to, jak byl rozkošný. Líbila se mi i trpaslice Talia, vyvern Theodore, Chauncey, který ani sám neví, co vlastně jez divoženková víla Phee a ovšem také malý špicodláček Sal, který byl krásně popsaný jako většina opatrných a nedůvěřivých dětí. Bylo tam krásné, že tady se ty postavy opravdu vyvíjeli a byl vidět ten posun, nejvíc asi u Linuse a Sala a ovšem také vztah mezi Linusem a Arthurem. Linus ze začátku knihy a z konce knihy je úplně jiný člověk. A bylo to opravdu krásné. Jediné, co mi pak opravdu nesedělo, byla Helen, starostka vesnice, která prostě si jenom tak zrazu uvědomila z ničeho nic, že chce vlastně dětem pomáhat. Moc to tam nezapadalo. A nebylo tam to, jak se zblížila se všemi a atď. To mi přišlo takové zvláštní. Celkově to ale hodnotím jako velmi povedenou queer pohádku/příběh, na hodnocení ubírám jenom kvůli teda té Helen a tomu začátku, který nebyl až tolik zajímavý podle mého, jako ten zbytek.

Chvíľku som váhala pri začiatku knihy či ma vlastne bude baviť. Ale postupne, keď som sa začítala a spoznala deti, ich mentora a "opatrovateľku" tak sa do toho spadla. Linus, bol zo začiatku ako škaredý vred na zadku, ktorý nedbal na osudy detí - žiadnych- vykonával svoju prácu sociálneho pracovníka a vykonával ju naozaj svedomito, bral ked bolo treba a dával tam kde bolo treba ale to, že možno stačí vypočuť si čo a prečo na to prišiel až na Ostrove, kde mu skupinka detí ukázala, že nie všetko je pravda. Deti som si veľmi obľúbila, na knihe som sa zasmiala a zároveň mi ich bolo ľúto, pretože odsudzovanie na základe výzoru či ohovárania - čo často robia všetci - škatulkovania, tým im ubližovali ešte viac ako samotný fakt, že su v detskom domove. Páčil sa mi prerod Linusa, typka o ničom sa stal citlivý muž, ktorý deťom pomohol a pomohol aj sebe. Kniha nesie veľké posolstvo a určite ju odporúčam ako skvelú oddychovku

Podle názvu by se mohlo zdát, že Dům v blankytně modrém moři amerického autora T. J. Kluneho bude čtením pro dámy. Opak je pravdou. Mistrovsky napsaný příběh, který vás chytne za srdce od první stránky do poslední tečky a pošimrá vás na duši, je fascinujícím koktejlem fantazie a humoru. Klenotem, jemuž bezpochyby náleží všechna ocenění, jichž se mu dostalo. Na stránky nevídaného příběhu vás zve Travis John Klune (*1982), tvůrce fantasy a romantické fikce s postavami gayů a LGBTQ+, v překladu Kateřiny Niklové, zkušené matadorky na poli fantasy knih. První seznámení s autorem, který oslnil svět, u nás vydalo nakladatelství Fantom Print ve spolupráci s conQueer, které stojí za dalšími českými vydáními knih Kluneho. Audioknižní verzi načtenou Sašou Rašilovem pak vydala Audiotéka. Spolu s nimi můžeme vkročit do světa, v němž existují kouzelné bytosti, a hlavně Linus Baker, nenápadný pracovník oddělení pověřeného péčí o kouzelnickou mládež, jehož monotónní život nabere s novým případem nečekaný směr. Spolu s Linusem se ocitáme na odlehlém ostrově obývaném vskutku nezapomenutelnými postavami. Jejich velkými i malými okamžiky nás Klune provází s grácií, příjemnou empatií a porozuměním. Otevírají se nám témata předsudků, diskriminace a důležitosti přijetí rozmanitosti. Připomíná čtenářům sílu lásky, dokazuje, že skutečné vztahy zvládnou překlenout rozdíly mezi jednotlivci bez ohledu na jejich odlišnosti. Na Kluneovo psaní je radost pohledět. Jeho próza je lyrická a rozmarná, vyvolává obrazy, které oživují kouzelný svět. Autorův smysl pro humor mu dodává lehkost a dokonale vyvažuje vážnější podtóny. Dialogy jsou bystré, vtipné, plné srdce a bez námahy vtáhnou čtenáře do života neobyčejných postav. Přes důležitost a význam sdělení ale kniha zůstává především skvělým čtením s naprosto vynikajícím hlavním hrdinou. Klune dokáže bez nejmenšího násilí dojmout i rozesmát, královsky bavit i přimět k zamyšlení. V knižním fantasy světě jde skutečně o mistrovský kousek, který vás bude bavit odhalovat v příjemně plynoucím textu bohatém na prožitky. Bestseller New York Times například od serveru BuzzFeed získal jednoduché hodnocení: „Jedna z nejlepších knih roku 2022!“ Autor oblíbené trilogie knih Shannara Terry Brooks pak věří, že Dům v blankytně modrém moři má sílu obnovit čtenářovu víru v lidstvo v nejednoduchých časech a prapodivném stavu světa. Americký autor a editor beletrie pro mladé David Levithan pak shrnul: „Je možné se zamilovat do něčí fantazie? Pokud ano, považujte mě za naprosto nadšeného. TJ Klune vytváří světy, kde lze strach a hrozbu porazit laskavostí, a něžné queer srdce je cennější než jakákoli zbraň nebo síla.“ Pro každého milovníka fantasy pak tento titul je začátkem, prvním důvodem pro to, aby si ve své knihovně udělal pro Kluneho nové místo. Hodnocení: 90 %

Ach,božínku! Tohle byl úžasný příběh. Linus pracuje pro Oddělení magické mládeže. Jeho úkolem je kontrolovat sirotčince a sepisovat zprávy o tom,zda jsou vhodné k danému účelu.Linus je ve své práci dobrý, zná pravidla a předpisy nazpaměť a je vždy objektivní. Právě pro tyto jeho vlastnosti si ho vyšší vedení vybralo pro zvláštní případ. Když se však Linus ocitne na ostrově Marsyas,kde má za úkol prověřit tamní sirotčinec,který provozuje Arthur Parnassus,sirotčinec jako žádný jiný, není vůbec připraven na to,co ho čeká. Když jsem tuto knihu dočetla, měla jsem chuť se vrátit na začátek a začít ji číst znovu. Postavy v tomto příběhu jsou tak živé, zvláště děti ze sirotčince, které mi úplně ukradly srdce. Chtěla bych být na tom ostrově v blankytně modrém moři, navštívit tu překrásnou zahradu v níž mi bude dětská trpaslice vyhrožovat rýčem,dávat spropitné divnému klukovi,který touží být poslíčkem,přidávat knoflíky do pokladu Vyverna.Chci číst po večerech příběhy, které napsal Sal a poslouchat mrtvou hudbu s antikristem. Tyto tři dospělé osůbky a šest dětí si vytvořilo domov v mém srdci a nemám v úmyslu je někdy žádat, aby odešli. TJ Klune napsal příběh, který se nepodobá žádnému, které jsem dosud přečetla,příběh o tom,že je v pořádku být jiný. Jde o to najít sebe,své místo a své štěstí. Je to jedno velké obětí zabalené do románu. Dům v blankytně modrém moři je kniha,která se bude vyjímat v mé speciální poličce se srdcovkami.

Nádherná kniha! Postavy jsou kouzelné a styl psaní autora velice čtivý. Za dlouhou dobu konečně něco, od čeho jsem se nemohla odtrhnout!

Pokud tato kniha vyjde někdy v českém jazyce, vřele ji doporučuji všem čtenářům, kteří by chtěli začít číst knihy s LGBTQ+ tématikou. Je vtipná, postavy připadají "živé", příběh je roztomilý... Zkrátka a jednoduše, nádherná kniha odehrávající se v nádherné krajině plná nádherně psaných postav. Vřele doporučuji všem čtenářům všeho druhu a věku.