Recenze na knihu
Staré odrůdy Ewald Arenz

Sally má těsně před maturitou, její život je plný rad a nevyžádaných návrhů. Rozhodne se od všech utéct pryč. Dorazí až na statek, ve kterém žije Liss. Ta je jiná než ostatní dospělí – nevyptává se, neradí. Sally u ní přespí a z jedné noci se stane pobyt na neurčitý čas. Je jen otázkou, kdo koho vlastně zachraňuje. To byla nádhera! Hned na začátku Vám prozradím, že tato kniha bude rozhodně mezi těmi nejlepšími, co jsem letos přečetla. Stačila mi první strana k tomu, abych věděla, že se mi kniha bude líbit. Tak krásný text, poetický, nádherný, a přitom jen Liss jela traktorem Na dalších stránkách autor ukázal, že nemusí psát jen poeticky, ale není mu cizí ani rázné až sprosté výrazy, ale všechno do té knihy patřilo. Kniha je plná emocí, vystřídala se u mě celá jejich škála. Chvíli jsem se usmívala, chvíli jsem brečela, prožila jsem každou chvilku. Do Liss i Sally jsem se dokázala vžít, vcítit, ponořila jsem se do jejich příběhu. Vždycky jsem nadšená, když se natolik sžiji s příběhem a s postavami, že kolikrát stačí jedna obyčejná věta a já mám slzy v očích. A čím více ke konci jsem se blížila, tím víc se mi chtělo křičet, chtěla jsem vstoupit do příběhu a pomoci jim. Odhalení, která tu máte u obou hlavních hrdinek, jsou nečekaná, někdy více, někdy méně. Avšak jsou bolestná a smutná. Jsou tu nádherně popsané jednotlivé obrazy, celou krajinu vidíte před sebou, statek, sad, hrušky. Při čtení jsem snad i cítila chuť hrušek na jazyku…. Je tu skvěle popsán život na vesnici, pěstování všelijakých dobrot, chování zvířat, žití v souladu s přírodou. Celý příběh si dokážu představit jako film, myslím, že by se hned stal mým oblíbeným. Pokud hledáte krásný, smutný příběh, který je plný emocí. Pokud si chcete užít nádherné věty, krásné, až poetické pocity. Pokud se chcete zamyslet nad životem. Tato kniha je přesně pro Vás. Já Vám ji z celého srdce doporučuji a věřím, že sama se k ní brzy vrátím.