Recenze na knihu
Poslední slib - Malý medailon ukrývá velkou minulost Kathryn Hughes
Hodnocení a recenze čtenářů Nápověda
4.4 z 5 8 hodnocení čtenářů
5× 5 hvězdiček 1× 4 hvězdičky 2× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Přidejte své hodnocení knihy
-
Nada registrovaný uživatel 3 z 5 hvězdiček
Zacatek je rozvlacny a konec to uz moc v tempu nezachrani. Ale kniha je vhodna na delsi vecery, kdyz nespechate a chcete si pribeh vychutnat a nehltat ho po strankach. Ale cetla jsem lepsi.
Přečíst více -
Bodlinka registrovaný uživatel 5 z 5 hvězdiček
Krásná knížka. Nenechá vás vydechnout. Dojemný příběh.
Přečíst více -
Romana Novotná registrovaný uživatel 4 z 5 hvězdiček Zakoupil produkt
Čtivý román kde dojde k rozdělení několika spřízněných duší. Líbila se mi komplikovanost příběhů mnoha osob.
Přečíst více -
Tereza registrovaný uživatel 3 z 5 hvězdiček Zakoupil produkt
Od knizky jsem cekala vic, napinava byla az od pulky. Zazvonil konec a knihy je konec,dalsich 30 stran by bylo lepsi. Ale cetla se dobre.
Přečíst více -
Hana Dvorská registrovaný uživatel 5 z 5 hvězdiček Zakoupil produkt
moc krásná knížka
Přečíst více -
Naděžda Bajtek Zasadilová registrovaný uživatel 5 z 5 hvězdiček
Miluji knihy Kathryn Hughes! Já nemůžu hodnotit jinak než plným počtem - za mě 100% spokojenost! Přečetla jsem všechny knihy od autorky, které u nás vyšly, a všechny hltám na posezení! Autorka má jedinečný dokonalý styl, kterým píše své knihy, dokáže mě vtáhnout do děje, tak že ani nevím co se kolem děje a zrovna teď se mi to více než kdy jindy nesmírně hodilo. Autorka dovede navodit stav, že si připadáte, jakoby jste v tom příběhu byli s hrdiny: např: úryvek z knihy, kdy jsem se přenesla do kavárny a pozorovala s nimi: „Sedli jsme si za stůl k oknu s výhledem na náměstí, jehož dlaždice se přímo třpytily ve slunečních paprscích. Nahoře na zvonici bylo staré čapí hnízdo a kousek od ní ležel černý pes neurčité rasy s tlapami položenými na velké kosti, ze které se snažil dostat poslední zbytky masa.“ Prostě nádherné, dokonalé popsání situace, že má člověk chuť vstát ze židle a jít pejska podrbat Všechny postavy jsem si zamilovala a na všech mi moc záleželo. Příběh je vyprávěn, jak už je u Kathryn zvykem, ve dvou časových liniích, kde se postavy a jejich příběhy z minulosti propojí se současností. Linie z minulosti je vsazena do roku 1978 a druhá ze současnosti se posouvá o 40 let dopředu, kde nás příběhem doprovází Tara, která odhaluje dlouho skryté tajemství a musí si poradit s novou realitou, která navždy změní její minulost i budoucnost. Já můžu jen doporučovat, přečtěte si tuto úžasnou knihu, nebudete litovat, věřím, že u citlivějších čtenářek i slzička ukápne, když se s příběhem budete loučit…
Přečíst více