Recenze na knihu
Nikdynoc Jay Kristoff

Hned na začátku si mě autor získal svým neokoukaným způsobem vyprávění. Nebojí se popisovat věci přímo ( ať už se jedná o nějaké to násilí, zabíjení nebo erotickou scénu ) a na nic si nehraje. Podařilo se mu vytvořit komplexní a velice propracovaný svět a při tvorbě svého universa nezapomněl ani na postavy. Každá má svůj originální příběh, vlastní motivace a cíle. Velice snadno si je tak zapamatujete. Hlavní hrdinka Mia, jejíž minulost se v příběhu postupně odkrývá, je mistrně napsána. To, že dokáže do scény neohroženě napochodovat, ale přitom to nutně nemusí znamenat jisté vítězství, je velice osvěžující. Stínového kocoura Pana Laskavého jsem si zamilovala téměř okamžitě ( líbil se mi jeho popis ne-kocour/koukal ne-očima ). Četných poznámek pod čarou jsem se zpočátku obávala, ale nakonec mě Jay Kristoff s definitivní platností utvrdil v tom, jak moc má tento svět promyšlený. Učení v Rudé církvi mi evokovalo Bradavickou školu jen v temnějším hávu. Kniha je plná skvělých myšlenek, sarkasmu a nových nápadů. Zvrat byl nečekaný a posledních sto stránek jsem zhltla jedním dechem. S ohledem na to, že autor dle svých vlastních slov na šťastné konce moc nevěří, jsem velice zvědavá, jakým směrem se příběh bude odvíjet dál.

Nemám co vytknout, vulgarita, brutalita, vraždy, krev, sex. Nenapadá mě nic, poznámky pod čarou mi vůbec nevadili, byl to skvělý náhled do celého tohoto vymyšleného světa. Co se týče postav Miu jsem si zamilovala hned na začátku, líbí se mi jak jde za svou pomstou. Pan Laskavý, kdo by ho neměl rád, jeho sarkastické poznámky. Ale abych řekla pravdu, docela mě zklamalo že ho Mia nepojmenovala Kapitán Loužička. Co se Trica týče, jsem jeho velký fanoušek, proto co se stalo na konci se dosti zasáhlo. To co provedla Ashlinn, to ji nezapomenu.

Nemám čo vytknúť. Bavila som sa od začiatku až do konca.

Silné 4,5 *. Hlvní postava je neotřelá, obyčejná dívka, kterou trénuje zapšklý stařík na nájemného vraha. Půl hvězdičky strhávám za komentáře pod čarou, které v jistých chvíoích dosahují až půl stránky. Chápu, že to tak může mít i originál, ale takto to chvilkami rušilo. Navíc jsem ten typ člověka, co si je hned musel přečíst, ale to mě bavilo asi tak do třetiny knihy. Děj je chvílemi předvídatelný, ale jinak jsem nejen Nikdynoc jako knihu, ale celou sérii si velmi oblíbila a řadím ji k jedné z mých nejoblíbenějších.