Recenze na knihu
Soumrak mužů Christina Sweeney-Baird

Když jsem si knížku brala, čekala jsem od ní klasickou dystopii s určitou dávkou akce a napětí. Bohužel nic z toho se nekonalo. Námět nebyl úplně špatný, i když na téma pandemie už toho také bylo napsáno víc. Stylově připomínalo spíše novinařinu s občasnými hlubšími úvahami. K postavám jsem nepřilnula a vzhledem k tomu, že jejich charaktery byly vcelku podobné, splývaly mi. Celkově byla knížka dost vleklá a nijak dobře se mi nečetla.

Doktorka Amanda MacLeanová je první, která nahlásí zvýšený výskyt tohoto viru. Je však považována za hysterku, když ji znepokojí několik stejných příčin úmrtí u mužů v jedné nemocnici. Je to začátek všeho. Začátek obrovské ztráty pro rodiny a mezi lidmi se šíří strach a panika. Ženy jsou přenašečkami a tak se snaží od svých otců, mužů a synů izolovat. Ale vir přesto zabíjí dál. A velice rychle. Pohřební služby nestíhají, běžný provoz podniků, obchodů, úřadů atd. se hroutí. Vir způsobil globální pandemii... Sledujeme příběh několika postav, které se musí s následky viru poprat. Jsou to ženy zastávající různé funkce a i ony mají doma muže a syny a jejich ztráty jsou fatální. Díky nim a mnoha dalším postavám sledujeme způsoby, jakými se snaží se ztrátami vyrovnat a najít cestu, jak žít dál bez mužů. Lze vůbec žít ve světě bez mužů? Mohou ženy zastávat funkce, které dosud dělali pouze muži? Čtení to pro mě bylo chvílemi opravdu velice citově založené, protože mám manžela a dva syny a neumím si představit tu příšernou bolest, kterou musely ženy zažívat při ztrátě svých blízkých. První polovina knihy pro mě byla velice čtivá, napínavá a zajímavá. Následoval ale pokles, kdy už na mě těch postav v knize bylo moc a než jsem si k nim stihla utvořit nějaký vztah, pochopit jejich mýšlení, tak se opět přeskočilo k jiné postavě. Asi nejbližší mi byla postava Catherine a Amandy, protože jsou v knize od začátku a tak nějak jsem k nim stihla přilnout. Ke konci už jsem jen doufala, že se neobjeví určité téma, které rezonuje i v běžném současném světě, ale objevilo. Já to chápu, protože se tomu asi nešlo vyhnout, ale já si najednou připadala jak na sjezdu feministických žen... chápu, že člověk nechce žít jako samotář, ale pro mě to je prostě nepředstavitelný. Kdyby nebyla pandemie covidu, asi bych na knihu pohlížela jinak. Takto mi příběh v ní příjde hodně reálný.

Nesedlo mi střídání postav, z pohledu mužů rozepsáno hrozně málo, konec mi připomínal sjezd feministek, a ještě uměle nacpané téma LGBTQ 🤨

SOUMRAK MUŽŮ je dystopie, která je nám bližší než bychom si přáli. Autorka Christina Sweeney-Baird napsala knihu v letech 2018-2019 a ani v nejčernějších snech ji nenapadlo, že velmi brzy vypukne ve světě globální pandemie a její fiktivní svět se v některých věcech odrazí do reality. Kniha je rozdělena do 8 částí podle fází moru. Části nejsou rozděleny do klasických číselných kapitol, ale vypráví je několik postav. Vždy je uvedeno, která postava vypráví, kde se nachází a kolik dní uplynulo od vypuknutí nemoci. Mrzí mne, že autorka nevybrala třeba 3-4 a nebylo vše vyprávěné skrz ně. Takto jsem nebyla schopná si k nim udělat nějaký vztah a příběh prožívat. Přitom mi některé postavy přišly opravdu zajímavé. Bohužel jejich množství na mě působilo velmi rušivě. HODNOCENÍ: 65 %

Autorka je istým spôsobom vizionárka – príbeh začala písať krátko pred prvými správami o COVID-19. Rukopis dokončovala počas lockdownu a musela to byť mrazivá práca. Soumrak mužů nepatrí do kategórie oddychových. Pozornosť čitateľa preverí väčšie množstvo postáv. Kapitoly sú veľmi krátke, postavy sa rýchlo striedajú a nebude jednoduché si ich zapamätať. Kniha je prehliadkou pestrých príbehov žien, ktoré prišli o mužov vo svojom okolí a museli sa s tým naučiť žiť. Niektoré príbehy sú emočne naozaj náročné, napríklad o antropologičke Catherine, ktorá najprv príde o milovaného manžela, a potom sa musí prizerať, ako jej umiera malý syn. Prvá polovica knihy je teda ťažké, pochmúrne čítanie, o to údernejšie, že autorka píše s eleganciou a netlačí do popredia zbytočnú drámu. Reakcie postáv sú uveriteľné a ak uvažujete nad prečítaním knihy, radšej si nachystajte do zásoby aj balíček vreckoviek. Druhá časť knihy je zameraná na prežívanie postáv vo svete a zmeny v spoločnosti. Autorka nechala čitateľovi nahliadnuť do rôznych vrstiev aj na rokovania vysokopostavených žien. Venuje sa vybraným detailom, pretože nie je možné v jedinej knihe opísať všetko, no išlo o veľmi zaujímavé čítanie. V knihe prevládajú tie smutnejšie príbehy, no v každom z nich nakoniec svitne iskrička nádeje. Autorke sa podarilo vytvoriť ženy, ktoré sa na seba nepodobajú, a aj keď si nezapamätáte ich mená, vďaka ich príbehom a povahám ich budete vedieť rozlíšiť. Kapitoly sa čítajú ľahko vďaka autorkinmu štýlu. Ak sa nevyhýbate vážnym témam vrátane smrti, skúste túto knihu. Soumrak mužů je svojím spracovaním jedinečný post-apo príbeh, ktorý sa vám zahryzne až do morku kostí.

Nedočteno, to se nedalo. Mě neoslovila, bylo to hrozně depresivní!

Začátek se mi četl hodně špatně, ztotožňovala jsem se hlavními hodinkami, takže jsem si musela dělat i několikadenní přestávky. Celkově se mi knížka líbila, ale měla jsem dost problém rozlišovat hrdinky, pořád jsem musela listovat na začátek, abych se ujistila, že je to zrovna ta, co myslím.

Už název vypovídá o svém a střípky z anotace : Muži umírají po milionech, osud lidstva teď závisí na ženách....uf. Měla jsem strach a zároveň jsem byla příšerně zvědavá, jak by něco takového mohlo dopadnout. Doufala jsem, že to nebude příliš politicky zaměřené a byla jsem neskutečně ráda, že tomu tak opravdu nebylo. Vlastně se jedná o jakýsi "deník" několika žen i můžu v různých koutech světa, za různých rodinných i politických situací. Upřímně představa, že by mi zemřeli všichni muži v rodině (možná kromě jednoho imunního) je pro mě naprosto šílená, devastující a neuchopitelná. Z postav mi nejvíce přírostla k srdci Cathrine a podezřívám autorku, že to mělo být záměrné, přece jen Cathrine celou knihu otevírá a uzavírá. Knížka je napsaná opravdu čtivě, děj vás tak semele a vyplivne až na konci, že nestihnete ani okem mrknout. menší spoiler citace Dovolím si jednu menší citaci z knihy (schválně vynechám jména a malinko pozměním, aby to nebylo moc spoilerové), která mi tak nějak nejvíce vypálila cejch na mozku: "O koho jste přišla?" "Cože?" "Chtěla jsem vědět, o koho jste přišla. Kdo vám v rodině zemřel?" Nikdo předtím se mě na tohle nezeptal. "Můj manžel, syn a otec..." řeknu tiše. Šok z otázky mi vehnal slzy do očí. "Zeptala jsem se proto, abyste věděla, že se na ně nezapomnělo," řekne žena. "Pamatujete si je a teď si je pamatuji i já." konec spoileru Nejednou jsem si musela dojít pro kapesník.... Pro ty kteří váhají, je to šílené sousto, ale mám pocit, že tuhle knihu budu mít dlouho na srdci a když se mě někdo za pár měsíců zeptá, co jsem teď někdy přečetla a doporučila bych, okamžitě a bez váhání vykřiknu SOUMRAK MŮŽU! A zároveň jako bacha, tohle je autorčin debut! Nasadila si holka laťku setsakramensky vysoko a pokud ještě něco napíše, jsem velmi zvědavá a těším se. Dávám 10⭐️ z 5!