Recenze na knihu
Vlčí štěstí Paolo Cognetti

Nečekejte žádný silný příběh. Čtyři hlavní postavy a jejich hledání cesty k sobě samým. A jako třešnička na dortu jsou v knize krásné popisy přírody - lesů, hor a také jednoho ledovce. Pár stránek, ale okamžitě se dokážete do příběhu ponořit.

Ač mám doma od autora jeho předchozí tři knihy, nikdy jsem se k nim nedostala a čekají na mě v knihovně. Po dočtení Vlčího štěstí nechápu, jak jsem je mohla minout a velmi brzy si je přečtu, neboť si mě Paolo Cognetti okamžitě získal. Fausto je neúspěšný spisovatel a po rozchodu odjel tam, kde je mu nejlíp, do hor. Začne pracovat jako kuchař v malé hospůdce, kde si každý nese svůj nelehký osud. Po zimní sezoně hospůdka zavře a Fausto bude muset najít své místo na zemi. Život v horách, nelehké osudy i lidské sny, to všechno autor bravurně zpracovává v knize, která si mě získala hned prvními řádky a zůstala jsem z ní nadšená až do posledního písmenka. Je to krásný příběh o obyčejných věcech, které může prožívat každý z nás. Pomalu odhalujeme tajemství jednotlivých postav, která jsou kolikrát nečekaná a překvapivá, avšak stále lidská. Nádherné popisy Vás okamžitě přenesou do vesničky v italských horách, budete cítit zimu, sníh, i rozkvetlé louky. Okamžitě se stanete jedním z obyvatelů a budete chápat pocity všech ostatních. Tohle je přesně jedna z těch knížek, kdy dokáže autor na pár stránkách na Vás přenést veškeré pocity, sžijete se s knížkou natolik, že ji nebudete moci odložit. Při čtení jsem se usmívala a bylo mi dobře, i když ne všechny osudy byly šťastné a snadné. Nádherná kniha, která ve mně ještě nějakou dobu zůstane, neboť po dočtení mám pocit, jako bych sama žila ve vesničce v horách.