Recenze na knihu
Hádka Victoria Jenkins

"Psychothriller s neuvěřitelným zvratem" Těch zvratů je tam ovšem víc!😮 Hannah je matka v domácnosti, její manžel má dobrou práci a na ní je, aby se starala o jejich dvě dcery - jedenáctiletou Rosie a patnáctiletou Olivii. Dcery nemůžou být odlišnější. Rosie je klidná a poslušná a Olivia zas vzpurná, rebelující a s matkou si vůbec nerozumí. Kniha mě bavila od prvních stránek. Je zde vykreslen složitý vztah matky a dcer, kdy matka chce pro své děti jen to nejlepší, ale ty, (hlavně tedy za starší) to berou jako omezování... Olivia chce žít jako normální teenager... A proto na tu párty nakonec jde, i přes přísný zákaz... No a tam to vlastně všechno začíná... Obyčejná hádka mezi Hannah a Olivií vyvolá sled událostí, které vyústí v několik nečekaných zvratů - no dobře, některé už tak malinko tušíte, ale párkrát jsem zůstala koukat s pusou otevřenou... Je těžké něco napsat tak, abych nic nevyzradila - což bych nerada, protože bych vás ochudila o to překvapení..😉 Takže zkrátka napíšu jen to, že se mi kniha libila a jediné co bych vytkla byl konec, kdy na můj vkus vše hrozně rychle vygradovalo a bylo to takové uspěchané. Mě kniha sedla, ale samozřejmě někdo může říct, že je první polovina knihy nuda - ale to mi v tomhle případě nevadilo - autorka prostě musela postavy čtenáři představit, aby pozdější zvraty dostaly ty pořádné grády... A myslím, že to se opravdu povedlo😊 Mé hodnocení: ⭐⭐⭐⭐

Knížku jsem přečetla jedním dechem za 4,5 hodiny. Úžasně napsané, člověk během čtení začne tušit další dění... Vřele doporučuji.

Pomalejší rozjezd, ale zato naprosto překvapivý zvrat. Rozhodně doporučuji!

Klubko příběhu se začíná odvíjet pozvolna a vyplétá zdánlivě obyčejný příběh běžné rodiny. Ale opravdu jen zdánlivě. Kdo je oběť a kdo tu přede sítě? Týrání má mnoho podob a není snadné zlo porazit. Následky jsou ničivé tak, že nikdo není vítěz. I kniha skončí, ale otázky zůstanou...Velmi dobrá kniha, doporučuji přečíst.

Hádka je kniha, v níž si nemůžete být jisti vůbec ničím a nikým. To, co vidíme, je jen pouhé zdání a skutečnost se skrývá hluboko pod povrchem. Kdo kým manipuluje a kdo je ovládaný? Jak moc jsme všímaví? Dokážeme rozpoznat, zda rodina spořádaná opravdu je, nebo tak jen působí navenek? A co ukrýváme ve svém nitru? Jsme schopni vidět pravou tvář toho druhého, nebo ho stále vnímáme takového, jakého ho chceme mít? Je možné se vymanit z citového vězení?

Zatím první knížka, kterou jsem zhltla za dva dny a kdybych nemusela do práce, zvládla bych ji za odpoledne. Nepředvídatelná. DOPORUČUJI VŠEMA DESETI, nedokázala jsem knížku jen tak odložit

I když jsou některé věci od začátku jasné, tak konec opravdu hodně překvapí. Málokdo dá dohromady všechny souvislosti.

Ze začátku to celkem šlo. Zhruba v polovině jsem chtěla knihu odložit,protože jsem čekala po přečtení recenzí více. Ale na konec jsem ji dočetla . Překvapila. Vůbec jsem takový konec nečekala. Určitě stojí za přečtení.

Dobře napsaná knížka. Během knížky je jasné,kdo za všechny potíže může, ale všechno není jak se zdá.

Přečteno skoro jedním dechem. Zajímavý děj, naprosto nečekaný konec. Stojí za to přečíst.

Tohle byla moje třetí kniha od Victorie, a narozdíl od Dívek ve vodě a První, která zemře, byla kniha ze začátku méně zajímavá. Ale všem můžu jen poradit, ať vydrží až do konce. Za mě dobré. Victoria Jenkins se prostě příjemně čte.

Skvela knizka. Baví mě tyto knížky a vždycky nestačím zírat jak to dopadne Urcite stojí za přečtení

Thriller s velmi zajímavým tématem. Autorka zde rozkrývá složité rodinné vztahy. Vše začíná hádkou mezi Hannah a její dcerou Olivií. Myslíte si, že je to jen hádka mezi matkou a dcerou, ale vše je trochu jinak. Příběh má za mě pomalejší rozjezd, místy jsem se do čtení musela skutečně nutit. Vše se změní ve druhé polovině knihy, kdy se na povrch dostávají hrůzná tajemství a vše je vlastně úplně jinak. Knihu tvoří krátké kapitoly, které jsou střídavě vyprávěny z pohledu Hannah a Olivie.

Velmi dobře napsané. Jedna rodina, která vypadá na venek "normálně", ale ... Ani člověka nenapadne co se může skrývat pod střechou domu čtyřčlenné rodiny. Čtete a čtete a říkáte si: Díky Bohu, že jsem měl/a normální dětství. Určitě knihu doporučuji, je skvělá.

Tuhle knihu jsem vzala do ruky poté, co jsem dvě předchozí nepřečetla a tak nějak jsem doufala, že tohle bude čtivější. Začátek byl pomalejší, sama mám doma puberťačku. A když jsem chtěla jít spát, tak najednou bum a musela jsem to dočíst. Fakt nečekaný zvrat, překvapit autorka určitě umí.

Knížka se mi četla moc dobře. Doporučuji!!!