Recenze na knihu
Srdcem mojí babičky Barbora Linke

Krásné čtení. Jako první kniha Jménem mojí sestry, tak i tato kniha je skvělá. Tentokrát čteme o Ester. Příběh vypráví své vnučce Kamile. Ester kvůli baletu odešla z domu a rodiče s ní nechtěli mít nic společného. Jenže za války by měla zůstat rodina pohromadě. Jediný s kým zůstala v kontaktu byla sestra Soňa. Ester pozná i lásku, jenže bohužel zase ta válka. Lásce nepřeje. Příběh je smutný, protože tolik bolesti co lidi zažívali, to nechce prožít nikdo. Zjistila jsem, že je i třetí kniha. Takže si ji musím taky pořídit.

pokračujeme v rozprávaní Ester ale tentoraz jej príbeh o jej prežívaní vojny. To, že s Ester by sme kamosky neboli to je jasná vec, tak narcistickeho človeka mať po boku asi by som ju prefackala. Ale to, že jej osud nebol vôbec ľahký za to by som ju poľutovala, hoci.. jej nezapojenie sa do ničoho bolo na kednu stranu dobré riešenie na druhú stranu mohla mať viac pochopenia pre tých, ktorí chceli pomôcť hoci aj za cenu svojich životov. Vojna ako taká bola zlá, tak ako každá iná a to čo robili podporovatelia bolo ešte horšie. Nálet na Drážďany bol príšerný a odsrali si to prevažne ľudia, ktorý chceli len pokoj. Hoci to boli aj Nemci - pretože nie všetci o vojnu stáli. Táto kniha bola opäť emocionálna bomba a na konci som sa rozplakala, pretože to ako sa Ester dokázala vyvinúť a dospieť to bolo nádherné, tak ako Fénix vstane s popola, tam si aj Ester uvedomí na čom v skutočnosti záleží ♥️ Nesmierne sa teším na tretí diel, už len kôli jednej osobe, ktorú som si obľúbila v prvej časti ♥️

❤️Říká se, že každý dostane naloženo tolik, kolik unese…. A za mne tyto dvě sestry jak Ester, tak i Soňa dostaly naloženo až až . Mnozí by určitě takovou tíhu nezvládli . ❤️Volné pokračování předchozího románu , kdy Klářina babička vypráví o té své životní pouti za kariérou . ❤️Jak to všechno vlastně bylo s její kariérou a jaké prožívala trápení se svými nápadníky. Jak moc ji zasáhla smrt jejich nejbližších a kolik sil ji stálo vyrovnat se se svým osudem, který si i s ní bohužel krutě pohrál . ❤️Její milostný románek s partyzánem Tondou a sňatek s rozumu , ke kterému nakonec nedošlo . To vše prožívala Ester a ještě mnohem víc …. ❤️Dostala Ester vůbec šanci žít hezký život ??? A co její baletní kariéra ??? Tak to si opravdu musíte přečíst . ❤️Na konci Vás čeká ještě překvapení. ❤️Kniha se mi moc líbila a já se těším na další z pera této autorky.❤️

Četla jsem Jménem mojí sestry a to se mi moc líbilo a tak na toto volné pokračování jsem se moc těšila. Příběh se mi moc líbil a četl se úplně sám, téměř jedním dechem, jen nerada jsem čtení utínala. Líbilo se mi, že sestry byli každá úplně jiná a každá šla jinou cestou a tak i přestože příběh volně navazuje, tak se odehrává v novém prostředí a je pro nás nový, stejně jako chování a jednání Ester je úplně jiné než Sonino, ale mě osobně Ester sedla. Kdo jste četl Jménem mojí sestry, tak si toto určitě nenechte ujít a na konci knihy nám autorka dává tušit o čem bude její další kniha, kterou si taky určitě nenechám ujít až by případně vyšla. Autorčiny knihy mohu určitě vřele doporučit!

Kniha byla skvost. Alespoň pro mě. Některé knihy se mi líbí, z některých jsem nadšená a některé jsou asi napsané přímo pro mě. Tohle je jedna z nich. Děj se odehrává v minulosti v Přerově, od roku 1941 až do konce války 1945. Ke konci války pak ještě v Německu. Babička Ester vypráví svůj život vnučce Kamile. Občas je tam krátká vsuvka ze současnosti Praha 2020, do pokoje kde babi vypráví a Kamila dá doplňující otázky. Zamlouval se mi styl psaní. Stránky mi utíkaly jedna za druhou. Líbilo se mi, jak byl příběh uchopen. Vyprávěn. Hlavní hrdinku Ester jsem si zamilovala. Prožila toho opravdu hodně na jeden život. Líto mi bylo, že velké bolesti si nenesla jen z války , ale i od svých nejbližších, od rodiny. Mrazilo mě z pronesených slov. Citace: „Kdysi jsem bývalá sestrou, dcerou a vnučkou. Dnes nejsem ani jedno z toho. Jsem jen prázdná schránka, která osmdesát let funguje, aniž by se jí opravdu chtělo žít. “ Její první láska nebyla šťastná. Nepřála tomu doba. Bylo velmi těžké si udržet jasnou hlavu. Každý viděl válku a pomoc v ní jinak. Odloučení, strach,… Konec knihy, kdy vypráví konec války a část po válce jsem měla slzy v očích. Opravdu by se měli lidé už poučit, že válka nic nevyřeší, ale přinese mnoho neštěstí. Brala bych pokračování knihy, protože některé věci v knize nebyli dopsané. Chtěla bych vědět, co se stalo v rodině, s bratrem, s rodiči. Chtěla bych si spolu s Kamčou číst zápisky od Julie z Terezína. Knihu moc doporučuji, zůstane mi v srdci a v knihovně.