Hodnocení a recenze čtenářů Nápověda

4.2 z 5 160 hodnocení čtenářů

5 hvězdiček 4 hvězdičky 3 hvězdičky 2 hvězdičky 1 hvezdička

Přidejte své hodnocení knihy

  • Aleš Richter registrovaný uživatel 4 z 5 hvězdiček

    Kdo by nechtěl žít ve světě, kde všechnu práci zastanou místo lidí roboti? Díky Rossumově továrně na roboty má lidstvo přesně tenhle ráj na Zemi na dosah ruky. Všechno vypadá dokonale. Ale jen do okamžiku, kdy po moci zatouží samotní roboti. „Chtěli jsme být jako lidé. Chtěli jsme se stát lidmi. Dali jste nám zbraně, museli jsme se stát pány. Musíte zabíjet a panovat, chcete-li být jako lidé. Čtěte dějiny! Musíte panovat a vraždit, chcete-li být lidmi.“ Karel Čapek napsal R.U.R. jako hru o třech dějstvích již v roce 1920. Stejně jako díla Julese Vernea byla i ta Čapkova velmi nadčasová. V R.U.R. (Rossumovi universální roboti) se snažil varovat před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo a vyjádřil obavu o budoucnost lidstva. Karel zpočátku nevěděl, jak umělé lidi nazvat. Uvažoval o „laborech“, dokud mu jeho bratr Josef nevnukl myšlenku na slovo „robot“ (robota = práce). Slovo robot se zde objevilo vůbec poprvé a jak je známo, brzy se rozšířilo do celého světa a ovlivnilo řadu dalších umělců a autorů, jako například Philipa K. Dicka. Je nutno podotknout, že roboti v Čapkově hře nejsou roboti v moderním smyslu. Jsou to biologičtí tvorové stvoření ve stejném stylu jako Frankensteinovo monstrum, kde se nejspíš nechal autor inspirovat. V Čapkově době neexistovala žádná koncepce genetického inženýrství. Jeho roboti jsou biologické stroje, jsou sestaveni jako protiklad k tomu, že by rostli, nebo se narodili. Čapkovo utopistické dílo je v tomto grafickém provedení rozhodně přístupnější pro mladší generace, které z jakéhokoliv důvodu odrazuje četba klasického románu. "Byla to velká věc být člověkem. Něco nesmírného."

    Přečíst více