Recenze na knihu
Daisy Jones & The Six Taylor Jenkins Reid

Není snadné knihu hodnotit. Příběh sám o sobě je silným tématem, přitažlivým pro mnohé. Ale druhá věc je textové zpracování, vykreslení postav, do jaké míry je možné cítit emoce, hloubku prožitku - okamžiky štěstí či pádu na dno, pocity. Za mě je to čtení pro někoho, kdo vyrostl na filmech o tanečnících typu "talentovaná nepochopená se dostane mezi elitu - se všemi úspěchy i pády" a pochopitelně doplněná nadějí a beznadějí v lásce. Má to přesně ty atributy: Krásná, talentovaná, na hraně drog a nevázaného sexu se schopností předat lidem něco mimořádného. Jenže to mě tam zásadně chybí je autenticita. Právě ta autenticita, která je známá všem, kteří mají rádi rockovou muziku a vše, co k ní neodmyslitelně patřilo. Když si to srovnáte s knihou o Mötley Crüe/ Autor Neil Strauss - no tak tahle kniha je na úrovní Barbie a Disney svět. Protože Mötley Crue je kniha, kde budete věřit každé napsané slovo. Znáte hudbu, znáte příběh hudebníků a víte, že co čtete, je hodně reálné. Přitom forma vyprávění - to znamená příběh vypráví více lidí - jak hudebníků, tak producentů, tak hlavní postava - je stejný. Jenže ta slova zvoní úplně jiným sdělením. Opravdovým, syrovým, věcným, takže cítíte tu opuštěnost rockerské duše, balancování, propasti v drogách, úlety všeho druhu, extáze na entou i drsná probuzení/střety s realitou. Motley je kniha, kde se vám chce místy zvracet hnusem z činů zdrogovaných a neskutečně nadaných hudebníků a také kniha, kde cítíte velikou lítost za jejich stavy - i když víte, že nebýt toho všeho okolo - nebyla by hudba typu Motley Crew. Takže tento titul je pro mě jako pohádka na téma úspěch v rockerském světě z pozice ženy. Což je podle mě strašná škoda. Protože stačilo by málo - být více tvrdší, více prokreslit osobnosti - a byla by to pecka. Takhle - přečíst a už se k tomu nevrátit.

Za mě skvělá kniha. Čtivá, zajímavá forma.

DAISY JONES & THE SIX Taylor Jenkins Red •Datum vydání: RECENZE ✌ •Obálka knihy je dle mého názoru mistrovský počin. Ihned mi svými barvami evokovala skupinu Queen, což rozhodně může přitáhnout pozornost navíc. A o to jde. Barvy, fotka, dokonalá symbióza. Chválím, neboť už to u mne vyvolalo velice příjemné pocity a zájem. •Autorka Taylor Jenkins Reid mi byla zatím neznámou, ale věřím, že díky jejímu sugestivnímu stylu psaní se to pro celý knižní svět brzy změní. Její další knihy si pohlídám stůj co stůj. Umí své ženské hrdinky postavit do hlavní role tak, aby to mužské čtenáře příliš nebilo do očí. •Forma vyprávění pomocí rozhovorů není rozhodně rušivá. Působí jako jedno velké, dynamické interview, které čtenáře vtáhne do děje a nechá ho vystoupit až v samém závěru knihy. Čtení této knihy je tak jedno obrovské turné s koncerty a životní horskou dráhou každé postavy. : ,, Kniha vypráví dva příběhy, které se v rozhodující okamžik sbíhají v jeden. Příběh rockové skupiny THE SIX, bratrů Billyho a Grahama Dunnových, kteří možná až příliš rychle vstupují do záře reflektorů a šílících fanynek v době, kdy rockenrol, nevázaný sex a drogy jsou rutinou slavných. Najednou však před frontmana skupiny Billyho nastupuje úžasná písničkářka Daisy Jones. Oba jsou dravci, vůdčí osobnosti a zároveň zranitelné duše toužící po přijetí. V momentě jejich spojení, kdy se z THE SIX a písničkářky DAISY JONES stává legendární uskupení,, DAISY JONES & THE SIX, nastává velký třesk. Krása, talent, lidskost, síla ega, vzestupy i pády, hledání cesty a sláva. A také spousta alkoholu, drog a rokenrolu. To vše najdete v knize, která Vás přiměje uvěřit, že je tato skupina divokých šedesátých a sedmdesátých let skutečná a že jejich turné bylo svým způsobem i Vaším. " * ,, Správné album musí být jako horská dráha, která končí na vrcholku. Je potřeba lidem nechat trochu naděje. " HODNOCENÍ: 100% ⭐⭐⭐⭐⭐ ( Pokud tato kniha nebude na seznamu povinné školní četby, pak ochudíme mladé čtenáře o velkou dávku adrenalinu, hluboký prožitek z četby i mnohá ponaučení)

forma rozhovoru - uzasny napad, velice originalni, a uveritelne, uz jsem precetla nekolikrat

Jako kniha nic moc, spise pusobi jako scenar k filmu. V tomto zpracovani si umim zive predstavit film, ale jako knizni zpracovani se mi tahle forma moc nelibila. Precetl jsem ji ale obcas mi to dalo zabrat, nekdy me ta forma dost prudila, pritom si umim opravdu zive predstavit ze ve filmovem zpracovani by se o tom dalo prohlasit strhujici dej, v takoveto forme v kniznim podani vsak nikoliv.

Neobvyklá forma, ale velmi poutavé čtení.

Přála jsem si aby byli skuteční!!!

Myslím, že jsem tuhle knížku četla v nesprávný čas. Nebyla špatná, to zas ne, já si to čtení docela užila. Zajímalo mě, jak to dopadne, chtěla jsem postavy hlouběji poznat a celkově jsem si čtení toho příběhu užila, jen tak nějak nechápu ten hype okolo. Pochopila jsem, co má kniha čtenáři předat a možná to je ten problém - že jsem to tak nějak "prokoukla" a nezafungovalo to na mne. Hlavními tématy jsou závislost, sláva a neopětovaná láska. A skutečně chápu, co se nám k tomu snaží autorka říct. Ale podle mě na to trochu moc tlačila. Neříkám, že si na knížku už nikdy nevzpomenu nebo že ve mě nebudou některé části rezonovat, na druhou stranu si necelý týden po dočtení už nepamatuju většinu postav a vlastně ani žádný citát.. Znovu připomínám, že si nemyslím, že by knížka byla ŠPATNÁ. To vůbec ne, jinak by nedostala ani 3*. Je prostě jen... fajn? Slyšela jsem, že audiokniha (V angličtině) je skvělá, což si vzhledem k formátu dokážu představit, takže možná třeba za rok tomu dám druhou šanci v téhle podobě.

Tato kniha je o fiktivní kapele The Six a zpěvačce Daisy Jones. Celá kniha je vyprávěna formou rozhovorů se členy kapely a lidí kolem nich. Je to o tom, jak vlastně kapela vznikla a proč se tak záhy rozpadla. Navíc pohledem každého zvlášť, jak to viděl právě on. Tak tohle byla jízda! Absolutně není poznat, že je to fikce. Při čtení jsem se rázem ocitla v sedmdesátých letech v Americe, v uších mi zněla Janis Joplin a měla jsem pocit, že to všechno prožívám s nimi. Je tam všechno – atmosféra té doby, samozřejmě, že taky sex, drogy a rock‘n‘roll. Muzika, kterou i při čtení slyšíte. Je to o vzniku jednotlivých songů (které si mimochodem můžete na konci knihy přečíst i s překladem). Možná, že tahle kniha není pro každého, ať už to je kvůli formě rozhovorů a nebo kvůli tématu. Já sama miluji hudbu a celé období sedmdesátek v Americe, takže je to téma přesně pro mě a moc jsem si to užívala. Knihu jsem nechtěla a nemohla odložit, úplně jsem se vžila do děje. Někomu se může zdát, že se tam toho moc neděje, ale já to vnímala naopak. Užívala jsem si každou větu, každý náznak. Je úžasné, co se dá vyjádřit hudbou, slovem, gestem. Při čtení jsem nutně potřebovala lístek na jejich koncert, potřebuji jejich desku, chci tam být s nimi. Škoda, že je to jen fikce. Už teď vím, že si knížku určitě znovu přečtu a objevím tam spoustu nových věcí, které jsem teď přehlídla. Úžasná knížka, kterou doporučuji! „Písničky jsou o tom, co člověk cítí, ne o tom, co se skutečně stalo.“

zajímavý koncept, přečteno na jedno posezení

Normálně mám studený a odtažitý styl psaní TJR ráda, ale tady mi to nesedlo. Nějak mi na nikom nezáleželo a nedokážu přesně říct proč, když to bylo hodně podobné Carrie Soto. Dám šanci Prime adaptaci, prý jsou ty písničky dobrý, tak třeba sedne víc v kinematografické formě.

Četla jsem jí jako poslední od autorky a to byla asi chyba. Čekala jsem víc na její předešlé knihy to nemá.

prostě woooow, četla jsem a pak jsem si to pustila i v TV. je to skvělý příběh a seriál jsem prostě nutně musela také vidět :-) miluju hudbu, takže i proto se mi to líbilo :-)

V knize se dočítáme o začátku a pádu smyšlené kapely, která se stala nejslavnější v 20. letech. Celá kniha byla napsaná zajímavým stylem, který bych nazvala reportáží. Kniha je protkaná všelijakými emocemi a trhá to čtenáře na kusy. Nejvíce láskyplnou stranou byla například strana 117. Tolik srdíček jsem do knihy ještě nikdy nenakreslila. Celkově se mi líbila romantická linka Billyho a Camily a to nemám moc ráda romantiku... Velice knihu oživilo i to, že jsem ji četla jako štafetu (zatím nejvíc popsaná jakou jsem kdy viděla).

Miluju příběhy zpěváků a kapel ať už se jedná o reálné příběhy nebo fikce. Tento příběh mě neskutečně bavil i přes nezvyklý způsob vyprávění formou rozhovoru. Na začátku knihy jsem měla mezi postavami trochu hokej, ale čím více jsem byla vtažená do děje, tím snáze jsem se orientovala. Kniha Daisy Jones & The Six u mě odstartovala potřebu přečíst všechny knihy od Taylor Jenkins Reid.

Čtení jsem si opravdu užila, styl je originální a děj rychle běží, postavy jsou zajímavé. Možná to ve mne nenechalo hluboký psychologický otisk na věky věků, ale to koneckonců od knihy nutně vždy nepotřebuji a tuto knížku doporučila každému, kdo chce objevit něco nového. A od autorky si určitě ráda přečtu i něco dalšího.

Knížku jsem slupla jako jahodu během jednoho nedělního dne. Ptáte se proč? Protože mě naprosto překvapila a dostala svojí originalitou. Celý příběh je totiž vyprávěn z POV několika postav a je v podstatě psán jako jeden velký rozhovor. Bylo to moje první setkání s autorkou. Knížka je plná drog (bez sexu) a pravého rock’n rollu. Vypráví o skupině The Six ze 70. let, která k sobě přibere zpěvačku Daisy Jones a teprve poté začne vznikat něco kouzelného. Není to typická romantická knížka, která by vyprávěla příběh dvojice tady těch dvojic máme několik – ale za mě ti hlavní byli jasně Billy a Daisy – ta chemie mezi nimi, úžasný .Tohle není romanťárna, tohle je spíš životopisné, ale jak už víme skupina a ani Daisy nikdy neexistovali. Autorka ve vás však probudí pocit, že pak je pravdou.

Knížka mi byla doporučována snad na každé sociální síti, tak jsem neodolala a zakoupila jsem si ji. Mě bohužel vůbec nezaujala. Celá knížka jede pořád ve stejném tempu - žádná gradace, nic... Celkově jsem si z knihy ani nic nevzala, nic mi nepředala, nic moc jsem se nedozvěděla. Po dočtení jsem si pokládala otázku, jestli jsem vůbec četla to samé co ostatní? Oddechovka na léto asi fajn, ale pokud se rozhodujete mezi více knížkami, tak rozhodně sáhněte po jiné variantě. Tahle knížka počká:).

Vůbec jsem neměla tušení do čeho jdu. Chvíli jsem věřila, že Daisy Jones and The Six opravdu existovali. Krom toho, že mě kniha opravdu bavila tak jsem vůbec nečekala jak hlubokými mě zasáhnout její témata a změnila mi pohled na lásku jako takovou.

Jako členka kapely jsem četla s velkým zájmem, jedním dechem. Obávala jsem se, že styl vyprávnění formou rozhovoru s jednotlivými členy kapely a zainteresovanými osobami mi bude vadit, ale nakonec to vůbec nerušilo. Příběh tím tak získává svižný spád. Několikrát jsem se i zasmála, když někdo z členů kapely řekl "Bylo to tak..." a hned vzápětí další člen "Bylo to úplně jinak" :-) Pro mě super čtení, zajímavý exkurz do divoké doby (sex, drogy, rokenroll). Stěžejní téma - láska, která nemůže dopadnout. Konec mě dojal.