Recenze na knihu
Crossed Emily McIntire

U této série je skvělé to, že každý jeden díl se dá číst zcela samostatně. Crossed nám přináší příběh Esmeraldy a kněze Claudea Frolla, v našem případě jde o Amayu a otce Cadea a povím vám, že už nikdy neuvidíte Zvoníka u Matky boží stejnýma očima. Toto temné pojetí pohádky v novém a velmi temném kabátě vás vezme na nevídanou emoční jízdu plnou tajemství a utrpení. Myslíte si, že striptérka a kněz spolu nemohou utvořit skvělou dvojici? Věřte mi, že víc na omylu byste být nemohli. Tento jedinečný a drsný příběh vám odhalí strašlivou minulost obou hlavních hrdinů. Tvrzení, že cesty osudu jsou nevyzpytatelné je v tomto případě zcela výstižné. Crossed se sice řadí do slow-burn romance, které já osobně moc nevyhledávám, ale zde mi to absolutně nevadilo. Amaya a Cade mezi sebou totiž měli neskutečnou chemii a já to jejich vzájemné pouto absolutně milovala. Sice se nějakého toho honga bonga dočkáte až téměř v závěru knihy, nicméně i tak jde bezpochyby o neskutečně žhavé čtení a jiskry létají už podstatně dříve. Ano, tento příběh má jednoznačně své mouchy. Ale těžko se mi je hodnotí. Na jednu stranu mi některé pasáže přišly celkem rozvláčné a neustále omílané dokola. Na druhou stranu však naprosto rozumím tomu, že některé věci prostě nejde uspěchat a bylo třeba se jimi pozvolna propracovat. V určitých místech jsem měla i dojem, že autorka malinko vykradla samu sebe a našla jsem zde jistou podobnost s Hooked. Na závěr bych chtěla říct, že bych zde zcela jistě vyškrtla epilog, který byl jednak zbytečný a zároveň mi jednou svou věcí pokazil dojem z knihy. Dlouho jsem však nenarazila na knihu, která by mě donutila natolik soucítit s osudy obou postav. Velmi jsem se do nich vžila s po celou knihu se mi dost svíralo srdce a trpěla jsem spolu s nimi. A tomu já říkám um napsat knihu! V závěru bych chtěla říct, že absolutně obdivuju autorku, že dokázala takovýto neskutečný příběh napsat v jedné z nejtěžších fázích svého života a smekám před ní klobouk a přeji jí hodně sil v dalším boji!