Recenze na knihu
Nineteen Steps Millie Bobby Brown

Nejsem vyloženě fanouškem historických románů, ale jednou za čas ráda zkusím něco nového. Nalákala mě autorka sama o sobě, Millie jako herečku mám moc ráda. Přijde mi hrozně hezké, že Devatenáct schodů vzniklo na základě vyprávění její babičky Ruth. K samotné knize mám své výtky. Připadalo mi, jako kdyby první polovinu psal někdo jiný než tu druhou. Úvodní část mě moc nechytla, a to ani ve fázi, kdy se hlavní hrdinka Nellie potkala s Rayem. Je to škoda, protože tuhle událost považuju v příběhu za stěžejní. Některé pasáže byly zbytečně popisné, přitom by se dalo více zasoustředit na detaily jinde. Například setkání a vzájemné poznávání mladé dvojice se zuřící válkou na pozadí? Tady se dal potenciál námětu využít určitě lépe. Měla jsem pocit, že se do postav nedokážu správně vžít. V druhé polovině knihy, tam už moje sympatie jen a jen rostly. Ačkoliv považuju hlavní zápletku za předvídatelnou, ten popis byl neskutečný. Člověku jen stály chlupy na celém těle a modlil se, ať už to skončí. Na to, jak mě kniha na začátku nechávala poněkud chladnou, tady už jsem pomalu ale jistě přesouvala kapesníčky do dosahové vzdálenosti. A ano, dojemné romantiky jsme se dočkali také. Ta v kontrastu s válkou na pozadí vyvolala o to silnější emoce a já už jen hltala jednu stránku za druhou. Kniha jako celek ve mě zanechala smíšené pocity, ale díky druhé polovině a závěru vám ji ráda doporučím.