Recenze na knihu
Dračia šupina Henrich H. Hujbert

Poutníku, zastav své kroky a odpočiň na posvátné mýtině. Zavři oči a nech se unášet do říše snů. Co se dělo v tomto místě, když jsi ještě nebyl na světě? Pohledni s námi do světa minulého. Otevři oči, vidíš Všehomír, Temnoles, mocné bytosti i velké bitvi? Pak vítej. A poslouchej... Poslouchej co vypráví lístky starého dubu, co vypráví skála a co je ukryté v zemi nasáklé krví. Autor pro nás v knize přichystal rovnou dvě povídky, které sahají do dob našich předků. A ještě naprosto rozdílné. Asi jako noc a den. Příběhy slovanské mytologie a legendy, které naši zem protkávají. První legenda DRAČIA ŠUPINA vypráví příběh vladyky, který neměl dědice. Vypravil se tedy za strigou v naději, že mu pomůže. A skutečně, striga mu namíchala lektvar, po kterém jeho žena otěhotněla. Nic ale není zadarmo. Příběh o vytrvalosti, o tom, že bez práce nejsou koláče a o síle lásky. Ať už otcovské, tak i té milostné. Pohádka, která pohladila po duši. Objevují se zde víly, bludičky, rusalky, skřítci, trpaslíci, a dokonce i drak nebo zlovlk. Druhý příběh V RUNÁCH KLIATBA UKRYTÁ je oproti prvni povídce hodně brutální. Vypráví o kmenu divokých, který přišel do Všehomíru rozsévat smrt. Rabují jednu vesnici za druhou. Dokáže se jim někdo postavit? Příběh o hledání odvahy a víry. Místy až morbidní. Znásilňování, dokonce i posmrtně, vraždění i pojídání mrtvých. To vše tady objevíme. Často to bylo nepříjemné čtení, o to víc, když jsem na konci knihy zjistila, že se jedná o skutečnou legendu z Kremnických vrchů. ,,Prevrátil ženu na chrbát, roztiahol jej nohy. Chcel jej civieť do tváre, gniaviť prsia a biť ju. No ona sa ani nepohla. Veselo sa pousmial, obcoval s mrťvou." Kniha není žádným typickým fantasy, ale úplně něco jiného, než jsem doposud četla. I když jsem se ze začátku nemohla moc začíst. Kniha je totiž psaná ve slovenštině a navíc ještě takové spíše staroslovenštině. Díky tomu je ale z knihy úplně cítit ta atmosféra let minulých. Což nakonec velmi oceňuji. Autor vás vtáhne do děje a máte pocit, že se nacházíte v Temnolese spolu s Bohdanem. I přesto, že se jedná o povídky, které často nečtu, tyhle byly naprosto promakané, až do nejmenšího detailu. Mne více oslovila povídka první, a to díky své hravosti a lehkosti. Druhá povídka je také zajímavá, ale rozhodně není pro citlivé duše.