Recenze na knihu
Větrní jezdci P. C. Castová

Z této série jsem nadšená. Úmyslně jsem čekala se čtením spoustu let na díl Větrní jezdci v domnění, že půjde o díl poslední a nyní nutně potřebuji pokračování. Svět se po nějaké náhlé - blíže prozatím nevysvětlené - katastrofě nenávratně změnil a původní civilizace zanikla. Její pozůstatky jsou však v některých místech stále a tato místa jsou velmi nebezpečná. My se ocitáme v době, kdy vnikla civilizace nová, odlišná od té naší a mnohem více propojená s přírodou. Lidé žijí v různých klanech, odlišných svým způsobem života, vzájemné vztahy jsou nepřátelské. Jenže pak se odehrají události, které tyto vztahy od základu změní. Z bývalých nepřátel na život a na smrt se stali přátelé, kteří byli nakonec donuceni i se svými zvířecími kumpány společně odejít ze svých domovů, aby našli domov nový a nyní čelí společnému silnému nepříteli, který je stále pronásleduje. Krutý, bezcitný a svou krutostí doslova nakazil (ano, jedná se skutečně o nákazu) i mnohé z bývalých členů původních klanů. Jako milovník zvířat jsem prožívala nejen osudy lidských hrdinů, ale i jejich zvířecích přátel, se kterými jsou těsně provázáni - natolik těsně, že dovedou společně cítit, myslet a někdy spolu dovedou i v duchu mluvit. A já potřebuji vědět, jak tohle všechno dopadne co nejdřív.