Recenze na knihu
Gronnyho dobrodružství Matyáš Tachecí

Z této knížky mám tak trochu rozporuplné emoce. Začněme těmi věcmi, co se mi na knížce líbily. Opravdu mě docela nadchl ten nápad na svět. Svět živých a mrtvých, které jsou odděleny "jen" barikádou a něco se pokazí? Na to jsem se opravdu těšila, bohužel se mi ale nedostalo toho, co jsem očekávala. Autorův styl psaní mi nějak nesedl. Nevím, jestli to bylo mnou nebo ne, ale občas mi nějaké věty nešly do mozku - kdybych to četla nahlas, nešlo by mi to přes pusu, tak jsem to nějak chtěla připodobnit. Přišlo mi, že některé scény byly napsány hodně stroze a daly by se rozepsat trochu více (třeba ten polibek). Měla jsem taky pocit, že se nám nedostavilo moc Gronnyho pocitů, ale možná jsem teď myslela jen na ten polibek, který.. se prostě stal. Vy víte, že jsem velká romantička a vím, že tohle není romantická kniha, ale tam snad nebylo ani žádné sbližování a objevování toho, že se mají rádi. Prostě je krásná-> miluju ju -> málem umřeme -> polibek. Ale zpět k hlavní lince. Už v půlce se zdá, že je vyhráno, ale nastává úplně nový problém. Za to jsem možná trochu ráda, protože kdyby se ten první problém ještě natahoval, nevím, jak dlouho bych vydržela. Děj nebyl táhlý, v knize jsou krátké kapitoly (někdy možná až moc, ale to je každého názor) a i tak jsem se nikdy nedokázala zacist a čtení mi trvalo nezvykle dlouho. Postavy byly hodně nemastné neslané. Snad nikdo tam neměl žádný charakter, nebo mi to tak aspoň přišlo, žádné emoce, žádné úmysly.. nic jsem tam neviděla. Jediná osobnost Gronnyho byla, že má rád Tess a ta její zas ta, že studovala na Jižních ostrovech a doslova byla mnohem silnější, než její otec. Snad všichni tam byli nejlepší kamarádi z dětství a jako malí si hráli s klackama, ale když se dali do řeči, mluvili spolu jak největší diplomati. To stejné když Gronny prosil ostatní o pomoc. Všichni mu pomohli hned a byli ochotni mu dát snad vše. Těch pár sprostých slov mi tam vůbec nesedlo a připadalo mi, že tam byla daná jen pro to, aby to neznělo vše tak upjatě. Během čtení se také objevovaly informace, o kterých dříve nebyla ani zmínka či náznak. Prostě najednou tam jsou, I když jsme o tom nikdy ani neslyšeli. Vím, že je to autorova první kniha a jde to na poznat. Od čtení vás asi odrazovat nebudu, ale rozhodně nečekejte žádnou velkou fantasy, či velkého cokoliv. 2,5⭐️/5⭐️

Kniha se sice "dá přečíst rychle", ale čtenáře mrzí, že to udělal. Nezáživné vyprávění. Chyby. Nevybudovaný svět. Psychologie postav - neexistuje. Čtenář se musí smířit, že jde o uplácanou bábovičku.