Recenze na knihu
100 dní štěstí Fausto Brizzi

Ten děj, nemám slov. Ukápla mi slza. Nádherná kniha...

Co byste dělali vy, kdyby vám zbývalo jen 100 dnů života. V knize 100 dní štěstí, si přečtete, jak se tomu postavil Lucio hrdina této knihy. Kniha je smutná, ale i veselá a plná naděje. Lucio má ženu a dvě děti, se kterými chce prožít svých posledních 100 dnů.

Kniha je krásná a velmi smutná zároveň. Budete plakat a budete se smát. Autor nám naservíroval ve vkusném množství také dávku černého humoru a sebeironie. A hodně jsem si poplakala. Příběh je to reálný, může potkat kohokoli z nás. Je vyprávěn Luciem v první osobě. Jak já jsem si přála, aby se nějaký ten zázrak stal a on mohl zůstat otcem svým dvěma dětem a manželem své ženě. Ale nemoc je často neúprosná. A dokud neonemocníme nebo se nestane něco zlomového v našich životech, velmi často mrháme časem, spoustu věcí si neuvědomujeme, protože je v tu chvíli nepovažujeme za nijak zásadní. Ale jak bychom se cítili, kdyby nám najednou někdo řekl 100 dní a konec? Může se to stát, nikdo z nás neví, co pro něj osud přichystal. Ale momentálně máme život ve svých rukou a proto ho žijme a užívejme si ho. S rodinou, přáteli, kdykoli a kdekoli. Knihu 100 dní štěstí určitě doporučuji k přečtení. Autorův styl vyprávění mi sedl a příběh se mi četl moc dobře. A po celou dobu jsme měla strašnou chuť rozjet se do Itálie a dát si smaženou ciambellu.

Obálka sice evokuje něco trochu jiného, ale je to pěkná kniha tak nějak vesele o smutných věcech. Bylo pěkné, jak si hlavní hrdina rozhodl, že prožije každý den naplno. Myslím, že by ději neuškodilo, kdyby těch 100 dní bylo utnuto nečekaně dříve. I nezapomenutelné zážitky s rodinou jsou na jednu stranu dobré a na druhou si myslím, že jim může být ještě hůře.

Nápad tématu je určitě originální, ale celkové zpracování mě moc nezaujala. Knihu jsem dočetla, ale žádný velký dojem na mě nezanechala.

Kniha se mi neskutečně líbila. Četla se jedním dechem, dlouho jsem si jí přála až mi nakonec přítel udělal velkou radost. Názorná ukázka lásky, přátelství, rodiny i chyb. V Římě jsem byla a všechno jsem si dávala dohromady a spojovala s místy, jež v knize byly popsány. Moc se mi líbilo, že autor nechával čtenářům volné stránky pro jejich poznatky, že mluvil (psal) přímo jim. Myslím, že kniha mi v srdci zůstane ještě dlouho.

Moc pekné, vtipné, milé, aj keď trochu smutné čítanie.

Upřímně jsem ji dostala jako dárek o Itálii...po přečtení mrazí...je to kniha o eutanazii rozhodnutí se a věci s tím spojené

Tohle je jednoznačně moje oblíbená knížka.Užasný jak mě rozsekala,takhle jsem si dlouho nepobrečela a přesto jsem měla krásný pocit,když jsem knížku po dočtení zavřela.Určitě ji zas brzy otevřu.