Recenze na knihu
Zápisník alkoholičky Michaela Duffková

Knížku jsem dnes přečetla úplně celou. Četla jsem ji jedním dechem. Můžu ji jen doporučit. Klobouk dolů před autorkou.

Velké zklamání kvůli zavádějícímu popisu. Čekala jsem intimní zpověď / upřímný deník. Knížka je hodně, hodně popisná a jede po povrchu (pasáže s manželskými problémy působí občas až absurdně, protože se pořád točí dokolečka dokola totéž). Klobouk dolů za odvahu jít s kůží na trh a hlavně za abstinenci.

Přečteno jedním dechem. Napsáno velmi přímočače a bez příkras. Škoda, že tato kniha nevyšla dříve, hodně by mi pomohla.

Pěkná a poučná kniha.

Kniha se četla velmi dobře

Zajímavé čtení

Knihu jsem přečetla jedním dechem za jeden den.Naprosto neuvěřitelná zpověk mladé ženy,která byla zpočátku všemi přehlížena,,její přání a tužby byly u ostatních na posledním místě.Na vše sama-proč se neuvolnit a nechat rozplynout starosti jednou,dvěma sklenkami.Kdo z nás to nedělá?Ale ona měla tu smůlu,že to neukočírovala,spadla na úplné dno.Velký obdiv,že se z něj dokázala odrazit a změnit svůj život od základu.

Kniha mě ze začátku opravdu nadchla, ale pouze tak první třetina. Pak už se tam opakuje vše dokola, hlavně tedy co se týče manžela. Každopádně kniha (blog, film i přednášky, apod) určitě pomohla a ještě pomůže mnoha lidem. Paní Míše přeji do budoucna sílu, pevnou vůli a už jen samé pozitivní věci, protože ve svých 32 letech toho zažila opravdu hodně. I přes nižší hodnocení se chystám na film a dám tomu druhou šanci :)

Knihu jsem přečetla jedním dechem, čtivost se jí nedá upřít. Nicméně, i tak na ní mám rozporuplný nazor. Příběh slibuje otevřenou zpověď o pádu, léčbě a návratu. Téma je opravdu těžké, příběh autorky je plný překážek a zaslouží si určitě poklonu za to, že se nevzdala a se svým problémem se rozhodla bojovat. Určitě nebylo jednoduché jít takhle veřejně s kůží na trh. Co mě ale neoslovilo, je styl psaní. Kniha vychází ze stejnojmenného blogu. Zároveň je vyprávění doplněno o úryvky z deníku, který si Míša vedla během protialkoholní léčby. Toto ale není vina autorky, ale je to čistě můj problém, protože přepisy blogů a podobných stránek z internetu, nejsou zrovna můj šálek kávy. Samotné vyprávění se mi líbilo, ale malinko mě zklamalo, že část, která byla věnována začátkům závislosti a léčbě, byla za mě málo rozvedená. Téma alkoholismu jsem očekávala rozebrané více do hloubky. Druhá polovina knihy se týkala především autorčina vztahu s manželem, který nebyl úplně růžový a Míšina závislost nebyla jediným důvodem, jež je malém rozdělil. Byly tu i časté spory s tchýní a tchánem. Zde cením Míšinu odvahu zakomponovat do příběhu i složité rodinné vztahy. V knize je zmíněno i ocenění Magnesia Litera, které autorka získala za Blog roku 2019. Dalším jejím úspěchem je vydání knihy a založení centra Alkos, kde se snaží pomáhat bojovat lidem se závislostí na alkoholu. V knihovně mám i druhý díl a jsem upřímně zvědavá, jak se příběh Míši i její

Čtivé, reálně popsané stavy alkoholiků a jejich pohled na věc. Obsahuje i krátké shrnutí od nejbližších osob, kde můžeme pozorovat, jak se liší jejich názor na pití/stav Míši. Super na zamyšlení nad vztahem naší společnosti k alkoholu.

Pravdivá a čtivá knížka přečtena za pár dní,

Četla se jedním dechem

Knížka je založena na skutečném příběhu, nejen díky tomu se čte jedním dechem. Ukazuje, že cesta k alkoholismu není vůbec trnitá a že se alkoholismus netýká jen sociálně nejslabších lidí bez jakékoli vlastní vůle. Vřele doporučuji, i když si třeba myslíte, že se vás téma netýká.

Velmi hezká knížka, která se čte sama. Obdivuji autorku knihy. Všem moc doporučuji.

Knihu jsem přečetla jedním dechem. Odvaha autorky podrobně popsat její problém se závislostí na alkoholu od počátku až po abstinenci je opravdu obdivuhodná. Ocenila jsem také pravdivé zpovědi členů rodiny na konci knihy.

Pro mě zklamání. Viděla jsem nejdříve film a ten se mi líbil, rozhodla jsem se proto koupit knihu a dozvědět se tak víc. A nedozvěděla jsem se nic. Čekala jsem upřímnou zpověď a popis jejího boje s alkoholem, něco surového, popisného, co mě naprosto odradí něco takového zkoušet. Místo toho autorka shrnula své alkoholové měsíce do pár stran, a najednou už byla na detoxu a čistá. Nešla ani trochu do hloubky. Jediné, co se mi líbilo, že na konci knihy se vyjádří svými slovy její blízcí. Jinak mi ale kniha nedala nic a žádné velké poselství nebo motivaci rozhodně nepředá.

Knihu jsem četla až po zhlédnutí filmu, takže už jsem byla trochu seznámená s příbehem, po přečtení se mi, ale kniha zdala mnohem lepší než film. Kniha se čte opravdu jedným dechem, je to silný příbeh, který odhaluje problémy se závislostí a je k zamyšlení, jak lehké je do závislosti spadnout.

špatné, ublíží rodině

Autorčina osobní zpověď, kdy se rozhodla vylíčit svůj život s alkoholem. Jak do toho „spadla“, jak jí pomohlo její okolí i léčba a jak se drží rok po ní. Právě je v kinech stejnojmenný film, natočený podle této knížky. Rozhodně se na něj chystám, ale mám raději, když si nejprve přečtu knižní předlohu a až poté se podívám na film. Proto jsem si knížku koupila a přečetla jedním dechem. Musím se přiznat, že hned úvodní poděkování mi vehnalo slzy do očí a v tu chvíli mi bylo jasné, že tato kniha se mnou zamávám. Je psána lidsky, otevřeně, osobně. Měla jsem pocit, jak kdyby Míša svůj příběh vyprávěla své kamarádce a tím jsem všechno více prožívala. Místy jsem nevěděla, jestli si mám ke čtení nalít skleničku vína anebo vylít všechen alkohol. Příběh je to inspirativní, když nám autorka ukáže, že se dá odrazit ode dna, dostat se ze začarovaného kruhu a třeba tím pomoci i kdyby jednomu dalšímu člověku. Pokud jste se někdy blízko potkali s někým, kdo má/měl problém s alkoholem, kniha vás rozhodně zasáhne ještě o něco víc. Moc se těším na film, protože je mi jasné, že to bude hodně silný zážitek.

Od knihy jsem čekala více. Vadilo mi, že jsem na začátku četla v podstatě to samé - nejdříve ve vyprávění, pak formou blogu. Každý autorčin " picí,, den byl jako přes kopírák . Místy to bylo až nudné, nezáživné. Mnohem více se mi doba abstinence, kdy se autorka zaměřuje na vztahy v rodině a popisuje je hlouběji. Zejména pasáže s tatínkem, který také holduje alkoholu a poté následně zemře, mi přišli velmi emotivní. Určitě to pro autorku muselo těžké. Velmi se mi líbily na konci knihy pohledy členů rodiny na celou situaci s Míšiným pitím.