Recenze na knihu
Jako můry za světlem Viktorie Veselá

Na knížku jsem byla celkem zvědavá, zároveň jsem z ní měla trochu obavy díky nízkému hodnocení. A bohužel se obavy naplnily. Přestože se kniha četla velmi lehce, nijak zvlášť mě nebavila. Viktor je naprosto odporná postava, ale aby takovou mohl být, někdo mu to musí umožňovat. A bohužel naše hlavní hrdinky mu to opravdu umožňují a servírují se mu na zlatém podnose. Jsou opravdu tak neskutečně hloupé? Přece ani láska ani zamilovanost nemůže být natolik slepá. Nebo snad ano? Nedokážu si představit, že bych sebou nechala tak manipulovat a zametat jen z čiré lásky. Copak je ten člověk démon s nadpřirozenými schopnostmi? To nepoznaly, že je to jen obyčejný děvkař s okouzlující tvářičkou? A to nemluvím o jeho sadistických praktikách. Prostě za mě ne. Nelíbil se mi ani styl psaní. Když už autorka zabrousila do tak ošemetného námětu, mohla ho víc propracovat, dát tomu opravdový punc psychologického románu. Beru, že je to prvotina, ale i prvotiny jsem už četla mnohem zdařilejší. Nevím, jestli knihu doporučit. Pokud máte chuť poznat čtyři neskutečně hloupé, zabedněné, naivní, přesto dospělé ženy, tak si ji přečtěte a utvořte vlastní názor.