Recenze na knihu
Pán věže Anthony Ryan

Kniha je perfektním pokračováním prvního dílu. Autor znovu skvělým způsobem graduje atmosféru hlavní dějové linie a zároveň výrazným způsobem rozvinul děj o vedlejší postavy a dění nejen se zaměřením na hlavního hrdinu Vélina Al Sornu. Osud smyšlené země je spletitý a vyprávění příběhů různých hrdinů a národů takřka "nutí" čtenáře zanořit se do tohoto příběhu a dokončit knihu co nejrychleji.

Výborné pokračování, které si v ničem nezadá s prvním dílem. Moc jsem nemusel Frentise, ale dojem z knihy mi nijak nekazil.

Super kniha, nádherný příběh. I přesto, že je kniha tak tlustá by se dala přečíst jedním dechem.

Děj nabral spád, rozhodně jsem se nenudila. Popis únosu princezny a její vysvobození autor nezdržuje přílišným patosem, ani zdlouhavými srdceryvnými scénami. Má to švih a od děje se nelze odtrhnout. Celou dobu mi bylo hrozně líto Frentise a se zatajeným dechem jsem prožívala obranu města Altoru.

Nádherné pokračování. Od knihy jsem se nemohla odtrhnou. Doporučuji.

Krásně a poutavě napsáno. Postavy a jejich příběh byly popsány tak, že jsem knihu nemohla odložit. DOPORUČUJI Četla jsem i první díl a s chutí se pustím do třetího.

Mě bohužel nadšení po přečtení předchozího dílu brzy uvadlo a následným rozšířením děje a s novými postavami v této knize jsem se už nedokázal nějak sžít. Knihu jsem dočetl, ale tolik jsem si to už neužíval a jen jsem doufal, že poslední díl trilogie mi všechny nevyřčené otazníky zodpoví. Důvodem je pro mě nejen těžko uchopitelný nepřítel, kterého jsem si prostě nedokázal představit, ale i další hlavní hrdinové, které mě oproti prvnímu dílu nijak neuchvátily. Obzvláště mě zklamal popis dobývání města Vélinem, který mi přišel vyloženě osekaný, vzhledem k tomu, co všechno mu předcházelo. Stále je to ale "dobrá" fantasy, o tom žádná...

Doporucuji, vyborny poslech v aute

Nikdy jsem nebyla fanoušek bitevních fantasy, nicméně tato kniha mi ukázala, že i takový děj se dá napsat brilantním jazykem, který Vás vtáhne a nepustí jako tornádo. Celý děj je psán neskutečně dynamickým způsobem, kde se střídají klidné výpravnější pasáže a skvělé akční scény. Ve druhém dílu navíc člověk tak nějak intuitivně pochopí více souvislostí z první knihy a seznámí se hlouběji s "vedlejšími" postavami. A to je další silná stránka této trilogie - charaktery, které jsou tak komplexně a pochopitelně vykresleny, že je možno ztotožnit se s jakoukoli z postav - nikdo není unylý stoprocentní klaďas bez chyby a každý záporák se chová jako záporák z nějakého důvodu. Naprosto boží čtení *****

Kniha je plná bitev. Hezká, ale ne můj typ knihy.

Tak tohle byla naprostá bomba myslím si, že ještě lepší než první díl této série. Stránky jsem hltala jak vodu při dehydrataci tuhle knížku jsem si hodně užila a doporučuji si přečíst ❤️ já jsem se do Al Sorny zamilovala a ostatní postavy jsou prostě boží ❤️

Druhý díl oblíbené série Stín krkavce sebou přináší změnu ve vyprávění. Autor rozehrává opravdu epický příběh, do kterého čtyři vypravěčské linie prostě sedí. Vývoj událostí tedy nesledujeme pouze z pohledu Vélina, ale nemalá pozornost je zaměřena i na Frentise, Revu a Lyrnu. Mužské postavy jsou vykresleny na jedničku a dávají knize zcela nový rozměr. Ale nenechte se mýlit. I Lyrna s Revou procházejí výrazným vývojem, vyústíc do silné vůdčí osobnosti s pevným morálním kodexem. Díky náboženské svobodě je dán větší prostor i pro magii a Vélin zde svoji píseň krve využívá naplno (připravte se na pořádnou jízdu). Pán věže je totiž bez nadsázky neuvěřitelně čtivá kniha s charakterními postavami, silnou zápletkou a pěkně nabitou akcí. Anthony Ryan vás velice elegantním způsobem nutí dychtivě otáčet jednu stránku za druhou, v zoufalé snaze zjistit, jak to všechno dopadne. Pro mě osobně je Pán věže pomyslný vrchol celé série a v rámci žánru se rozhodně jedná o nadprůměr.

Druhý díl oblíbené série Stín krkavce sebou přináší změnu ve vyprávění. Autor rozehrává opravdu epický příběh, do kterého čtyři vypravěčské linie prostě sedí. Vývoj událostí tedy nesledujeme pouze z pohledu Vélina, ale nemalá pozornost je zaměřena i na Frentise, Revu a Lyrnu. Mužské postavy jsou vykresleny na jedničku a dávají knize zcela nový rozměr. Ale nenechte se mýlit. I Lyrna s Revou procházejí výrazným vývojem, vyústíc do silné vůdčí osobnosti s pevným morálním kodexem. Díky náboženské svobodě je dán větší prostor i pro magii a Vélin zde svoji píseň krve využívá naplno (připravte se na pořádnou jízdu). Pán věže je totiž bez nadsázky neuvěřitelně čtivá kniha s charakterními postavami, silnou zápletkou a pěkně nabitou akcí. Anthony Ryan vás velice elegantním způsobem nutí dychtivě otáčet jednu stránku za druhou, v zoufalé snaze zjistit, jak to všechno dopadne. Pro mě osobně je Pán věže pomyslný vrchol celé série a v rámci žánru se rozhodně jedná o nadprůměr.

Kniha mi přišla trošičku slabší než první díl, ale není to klasický mezispoj mezi první a třetí knihou trilogie.

Pokud chcete hodně bitev stáhněte po této knize . Pěkně a napínavě napsané

Knihu jsem kupovala hned po dočtení prvního dílu, v mnohém první díl předčila. Posledních 200 stran jsem přečetla asi za den, příběh graduje tak, že nemůžete knihu odložit. Hvězdičku ubírám za jisté podobnosti s Písní ledu a ohně, které mi přijdou až moc okaté.

Oproti prvnímu dílu zajímavá změna, kdy je příběh sledován z pohledu více postav. Po pomalejším začátku se děj skvěle rozjel. Ale první díl na mě zapůsobil více.