Recenze na knihu
Červená planeta Joonatan Tola

Jak popsat život s člověkem, který trpí psychickou poruchou? Jedině s vtipem a až s nepochopitelným nadhledem. Joonatanovi Tolovi se v této vzpomínkové knize podařilo nemožné. Popisuje v ní totiž šílenství své rodiny, jakoby to byla jen jedna z mnoha společenských norem. Takže nic zvláštního. Mikko Tola, otec Joonatana Toly, byl poměrně od útlého dětství v péči psychiatrů. Postupně se u něj začala rozvíjet schizofrenní porucha, provázená obdobími mánií a depresí. Tyto vlny se s ním nesly po celý jeho život. Mánie z něj dělaly šílence a deprese naprosto zbytečnou existenci. Mikko se i přes všechny své trápení a problémy oženil a se svou ženou zplodil několik dětí. A jak si jistě dokážete představit, život celé rodiny byl bouřlivý, šílený a prostě jedním slovem neskutečný. Joonatanovu vyprávění jsem se během čtení smála, ale také nevěřícně kroutila hlavou. Nechápala jsem, jak mohli všichni vůbec přežít. Nicméně autor popsal úžasně snad všechna stádia schizofrenie, včetně léčby v léčebně, která byla jednou za čas potřeba. Celé zpracování knihy je velmi originální a velmi čtivé.

Joonatan bohužel neměl štěstí na otce, ale za to získal kuráž. Při všem byl klidný a vlastně vše hnusné od otce bral tak, jako by to k životu patřilo. Je mi ho líto, ale líbí se mi, že o tomto terorizování sepsal příběh