Recenze na knihu
Divoká Aljaška K. A. Tuckerová

kniha se čte jedním dechem,je tam popsán život na aljašce jak je drsný a nebezpečný a jak se s ním Colla vyrovnává pro svoji lásku k Jonathanovi

Opět jsem si užila krásnou atmosféru divoké aljašské přírody. Zároveň mě moc bavily postavy - Calla a Jonah, ty prostě nejde nemilovat. Ale zamilovala jsem si i souseda morouse Roye a dost silně vlezlou sousedku Muriel. Baví mě tihle lidé, kteří na první pohled působí tvrdě a nepřístupně, ale nakonec zjistíte, že je k tomu dohnala jejich nelehká minulost a že ve skutečnosti to jsou lidé s velkým srdcem, jen to nedávají najevo a pokud ano, tak poněkud svérázným způsobem. Skvělá volba, pokud si chcete přečíst dobře napsanou romantiku s propracovanými postavami a zažít nevšední prostředí.

Pro mě srdcovkou zůstane první díl, který perfektně tahal za mé emoce. V tomto díle je emocí méně, ale zase Aljašky jako takové je zde více. Proč nehodnotím výše? Chybělo mi tam nějaké větší drama. Ale. Proč nebylo větší drama? Protože Calla a Jonah řešili problémy jako dospělí lidé a to se mi zase na druhou stranu moc líbilo. Vždy, když nastal problém, jsem čekala drama, jako tomu je v jiných knihách, ale oni dva to spolu vykomunikovali. Proto jejich vztah rozhodně obstál. Já mám ale u knih ráda wow situace a emoce. Kniha navazuje přesně tam, kde skončil první díl. Jonah přiletěl za Callou do Toronta a vyznal jí lásku. Ale jak spolu mohou být, když Calla je holka z města a Jonahův život je na Aljašce. Tím, že se díl jmenuje Divoká Aljaška, nebude velkým spoilerem, že se Calla rozhodne jít za Jonahem na Aljašku. Oba dědili po jejím otci a nyní by si chtěli vybudovat něco vlastního, společného. Strašně se mi líbilo místo, kde se rozhodli bydlet a dávali tam dohromady srub. Bavily mě nové vedlejší postavy, byla jsem šťastná za ty staré, až na Marii. V tomto díle jsem ji doopravdy neměla ráda, proto si nedokáži představit, že bych o ní četla celou knihu, ale kdo ví, třeba bych ji tam lépe pochopila. A rozhodně bych v knize mnohem více rozvinula zápletku okolo Roye, nevrlého souseda, ta byla skvělá. Život se změní hlavně Calle ... Ale dokáže to a stane se právoplatným obyvatelem Aljašky?

krásné vylíčení Aljašky a tamního života

Knížka byla vynikající, škoda, že není třetí díl, hned bych si ho koupila, dlouho jsem nečetla tak skvělou knihu, doporučuji na 100%.

Skvělý příběh a barvitý popis krajiny, který nadchne.

První díl (Nespoutaná Aljaška) byl nadprůměrně super, proto jsem čtení druhého dílu odkládala co to jen šlo, protože jsem se bála, že mě zklame. Překvapivě musím říct, že pro mě Divoká Aljaška je o dost lepší, než předchozí díl! Pořád tu jsou krásné popisy Aljašky, stále jde z příběhu cítit její divokost a nechybí ani oblíbené postavy … ale navíc se příběh věnuje tomu, jak se vlastně pracuje na vztahu co člověk chce udržet. Je to takové nakouknutí za zavřené dveře, kde většina romantických knih končí, protože se v nich primárně věnuje utváření vztahů, ne jejich budování.

Obdivovala jsem Callino odhodlání opustit všechno co znala a odstěhovat se na Aljašku, i když chápu, že Jonah byl velká motivace). Už první díl mi hodně připomínal můj oblíbený seriál Men in trees a tady se to celé tak nějak ještě prohloubilo a já se do Aljašky zamilovala ještě o chlup víc. Krásná kniha, krásné prostředí a krásný příběh. Byla jsem nadšená a četla jsem pořád dál a dál. Až jsem si pár stran před koncem uvědomila, že se bojím toho, že se ještě něco stane a úplně se to pokazí – taky tento pocit znáte?:)   Neřeknu vám, jestli se Calle a Jonahovi povedlo náročnou zkoušku ustát, ale co vám říct určitě můžu – celá série stojí za to a určitě ji chcete číst

Autorka má ten dar psaní, který vás přinutí na okamžik přehodnotit svůj život. Párkrát se mi zachtělo sbalit si to nejnutnější, vyhledat na internetu nejbližší volnou chatu a strávit tam aspoň nějaký čas u dobrého jídla, teplého krbu a sklenky vína. Ta atmosféra, kterou autorka přenesla na stránky knihy, byla nepopsatelná. To útulno, s nehostinnou krajinou Aljašky v pozadí. To byla taková nádhera... Líbilo se mi jak příběh hezky plynul a byl takový reálný, ne přeslazený. Autorka opravdu popsala skutečné problémy, které mŮžou lidi potkat, že ne vždy je vše zalité sluncem, že začátek vztahu je opravdu jen začátek a ta líbánková fáze jednou skončí a začne skutečný život. Za to fakt tleskám. Calla s Jonahem jsou skvělým párem, i když ta jejich vzájemná (ne)komunikace mě někdy trochu vytáčela :D. Znovu mi to trochu připomnělo mé milované Virgin river, kde jsou jednotlivci součástí komunity, lidé si vzájemně pomáhají a i ti největší bručouni umí překvapit. Kromě známých postav zde potkáváme spoustu nových, a všichni jsou opět skvělí. Tuto sérii jsem si neskutečně zamilovala a i když Calla není největší fanynkou Marie, tak na její knihu se taky moc těším.

Úžasné. ❤️ První i druhý díl se mi moc líbil, přečetla jsem jedním dechem. Doufám, že se dočkáme i dalšího dílu. ❤️

Krásné pokračování příběhu ,který je plný lásky a nového života na Aljašce. Knihu doporučuji. Dočkáme se třetího dilu?

To byla krása, nevěřila jsem, že překoná první díl a za mě se to o kousek povedlo