Recenze na knihu
Playing Nice (Defekt) J. P. Delaney

Kniha vypráví příběh dvou rodin, které zjistí, že jejich teď už dvouletí synové byli v porodnici vyměněni. A to, co se ze začátku jevilo jako děsivá zpráva, se změní v noční můru. V průběhu čtení jsem byla celou dobu mírně rozčílená, nechtěla jsem věřit, že by se tohle mohlo stát. Hlava na mě řvala "Dost, nečti to!". Dočetla jsem. A nelituju. Myslím, že právě to autor chtěl. Napsat příběh, který vzbudí emoce.

Kniha se četla skvěle. Z počátku jsem byla lehce nervózní, protože mi připomínala jeden známý český příběh, ale pak se vše zlomilo a ubíralo se jiným směrem. Příběh je zajímavý, nabízí spoustu zamyšlení, protože dost možná pravděpodobně někteří lidé, podobní těm z příběhu, tu žijí kolem nás .

Moje první kniha od tohoto autora a určitě ne poslední. Příběh plynul svižně, krátké kapitoly mě nutily pořád číst dál a dál. Napsáno velmi čtivě a sympaticky. Škoda jen toho otevřeného konce, opravdu jsem se chtěla dozvědět, kdo kluky zaměnil a proč. Sice nám autor na konci naservíruje viníka, ale zároveň nás prostřednictvím Maddie nutí pochybovat o tom, že to tak skutečně bylo. Což je vlastně nakonec i dost chytré a zajímavé.

Zdravím všechny #zavislaky a přeji krásné léto a jak jinak než s pěknou knihou v ruce.📚🌹 Já jsem tentokrát v rámci štafety od LENKY MACHÁČKOVÁ měla možnost přečíst tuto knihu. 📚SLUŠNÍ LIDÉ ⭐ autor J. P. DELANEY Jaké jsou naše hranice a cena za štěstí??? Tak o tomto je tento příběh... Co všechno je rodič schopen udělat pro blaho a zdraví svého dítěte??? Někteří jsou ochotni zajít až tak daleko, že pro nás "normální" se to zdá být až neuvěřitelné. Ta radost, když se Vám narodí zdravé miminko a vy ho můžete k sobě pritisknout a v duchu si říct, že je to nejkrásnější dítě na světě... Tak toto se bohužel ne každému poštěstí a jsou bohužel i ty smutné případy.... Hodně emotivní příběh, který vás do děje vtáhne hned na začátku knihy. Petemu a Maddie se narodil předčasně chlapeček Theo. I přes to, že byl v inkubátoru a doktoři rodiče strasili se špatnou prognózu, se nakonec malý človíček díky péči svého tatínka, lékařů, sester a také maminky dostává z nejhoršího a prospívá.Tak jsou propuštění z nemocnice a malý Theo roste a chová se stejně jako ostatní kluci v jeho věku. Sem tam má špatné chování, to když se nechce podělit o svou hračku, ale to přeci 2 leté děti dělají nebo ne??? A jednoho dne se před jejich dveřmi zjeví Miles, úplně cizí člověk a oznámí jim, že syn, kterého milují už přes 2 roky, NENÍ JEJICH SYN a že byl v porodnici omylem zaměněn... Tato zpráva jako noční můra obrátí jejich život vzhůru nohama. Nakonec přistoupí na setkání s druhými rodiči, kteří vychovávají jejich syna Davida. Miles a Lucy jsou hodně bohatí, působí jako slušní, vzdělání lidé a o Davida se vzorně starají. Ten je bohužel postižený, tak péče o něj je daleko složitější a nákladnější. Oba páry se shodnou na žalobě nemocnice a schází se, aby se mohli chlapci navzájem víc poznat. Miles bombarduje Peteho a Maddie neplanovanymi návštěvami a zahrnuje malého Thea neustále dárky. Jak se jejich životy začínají víc a víc propletat, Pete a Maddie zjišťuji, že není vše krásné, tak jak se na první pohled zdá.... Mohou věřit Milesovia Lusy??? A na jaké kompromisy jsou ochotni přistoupit?? ⭐⭐⭐⭐⭐5 z 5 Doporučuji si přečíst.

Napínavé, neotřelé, doporučuji.

Čtvrtá přečtená knížka skvělého J. P. Delaneye byla opět pořádná jízda a parádní psychothrillerový zážitek. Tentokrát poznáváme dvě rodiny, kterým v nemocnici zaměnili předčasně narozené děti. Sledujeme tak strastiplnou cestu, jak z toho ven a nezbláznit se. A počáteční dobré vztahy obou rodin se samozřejmě po chvíli začnou hroutit… Myslím, že toto je snad první kniha, kterou jsem musela cíleně odkládat, protože jsem byla zhnusená a bylo mi bylo špatně z toho, jak je celá situace pro jednu rodinu nespravedlivá, jak je celý systém proti nim a i jediná drobná chyba je může připravit o dítě. Zároveň vás kniha donutí i přemýšlet nad tématem výchovy X zděděných vlastností.

Kniha se mi četla výborně, bylo velmi těžké se od ní odtrhnout. Výměna dětí v porodnici je fascinující a zároveň poměrně náročné téma, které je v této knize výborně a originálně zpracované.

Měla jsem trochu obavy, protože kniha Věř mi se mi moc nelíbila, ale Slušní lidé mě chytli hned na první stránce. Zajímavý děj, čtenář je do děje vtažen, dumá nad možnými závěry, zkrátka velice dobře napsaná knížka.

Slušní lidé.... Jak začít? Ještě pořád mám na jazyku menší pachuť, která mne celým příběhem doprovázela. Musím uznat, že JPD čtenáře i tentokrát dovede na pokraj emocionálního pekla. Příběh je velmi autentický a musím říct, že jsem místy měla chuť se na to celé vykašlat a knihu odložit. To, co se dělo, bylo vážně protivné a smutné a k naštvání, ale bylo to velmi reálné a když jsem po dočtení přemýšlela nad tím, že tohle se lidem opravdu děje a mnohým i hůře, bylo mi do breku. JPD je Bůh psychotrillerů a i přesto, že tato kniha je na pultech velmi krátkou dobu, už teď se těším na další!

Začátek napínavý, prostředek o ničem a konec rychlý na dvě tři kapitoly. Neurazí, ale ani nenadchne..