Recenze na knihu
Novelist as a Vocation (Defekt) Haruki Murakami

Knihy jsem se nemohla dočkat a přečetla ji jedním dechem. Skvělá kniha, doporučuji.

Velmi inspirativní kniha, která podporuje nadšení se psaní věnovat. Navíc je možné tuto knihu vztáhnout jako inspiraci na jakoukoli oblast, ne pouze na psaní a spisovatele. Díky knize se také více otevírá japonské myšlení a způsob pohledu na literaturu, s kterým se Evropa příliš často nesetkává.

Pokud máte rádi knihy Murakamiho a patříte mezi ty, kteří chtějí něco vědět i o spisovatelích, kteří vaše oblíbené knížky píší, tak vám tuto knihu mohu jen doporučit. O Murakamim je všeobecně známo, že je spíš introvert, je rád sám pro sebe, rozhovory příliš neposkytuje a chrání si své soukromí. Ve Spisovateli se trochu po odkrývá a ozřejmňuje čtenářům, jak a proč píše, co mu to přináší a proč nemění svůj styl.

Nebavilo mě to, raději čtu jiné knížky od Murakamiho

Murakami je už skoro klasika a tato kniha byla jako pohlazením po duši. Rozhodně plná nových poznatků, a nahlédnutí za spousty tvrdé práce života spisovatele bylo něco báječného. Byla by škoda si tuhle knihu nechat ujít:)

Kniha, která nemůže chybět žádnému milovníkovi knih Haruki Murakamiho. Přesto je podle mého názoru lepší k ní přistupovat jako k jednotlivým povídkám týkajících se autorova života než k ucelené knize. Určitě to není kniha na jeden večer. Strašně se mi zde, ale líbilo jak si autor hraje se slovy a velmi ráda jsem nakoukla do jeho života.

Kniha byla trošku zklamáním. Hlavně začátek byl velmi vlažný. Čekala jsem, že více dozvím o Murakamim, ale spíš jsem se dozvěděla, jak je mu vlastně jedno, jestli vyhraje nějakou cenu a co si o něm myslí kritici.

Nejedná se o klasickou knihu Haruki Murakamiho, ale o jakýsi životopis, vyprávění, jak se z něj stal spisovatel na plný úvazek, co ho k tomu vedlo i co takové povolání obnáší. Kniha je jakýmsi pohledem do "zákulisí" povolání a zároveň může být i návodem. Kniha je (jako vždy) skvěle napsaná, doplněná o autorovi momenty ze života, jak veselé, tak smutné. Pokud máte Murakamiho rádi, rozhodně stojí za přečtení.

Dobre popsany zazitky a skusenosti z prace spisovatele a zaroven par zajimavych tipov pro zacinajici spisovatele. Urcite taky doporucuji doslov, ktery je docela zajimavym hodnocenim knihy.

S touto knihou jsem velmi spokojena a můžu říct, že mě dokázala nejen inspirovat a obohatit, ale i uvědomit si určitá fakta, s nimiž se musí každý spisovatel zabývat.

Murakamiho knížku o psaní by si měli přečíst všichni adepti tvůrčího psaní, i když nárok na spisovatelské nebe mají jen málokteří. Do svého soukromého čtenářského deníku jsem si poznamenal jeho myšlenky o originalitě: Autor, kterého chceme označovat za originálního, musí splňovat následující základní podmínky: • Jasně se lišit od odstatních, disponovat jedinečným stylem (zvukem, textem, formou, odstínem). Musíme jej být schopni rozeznat (víceméně) okamžitě, na první pohled (anebo poslech). • Musí být schopen svůj styl dále vylepšovat. Jeho styl časem roste. Nesmí setrvávat na jednom místě. Má v sobě spontánní sílu k inovaci sebe sama. • Jeho jedinečný styl se během času mění ve standard, stává se součástí duševního dědictví a rovněž jedním z hodnotových kritérií. Nebo se musí stát vydatným citačním zdrojem pro autory následujících generací • K podmínkám druhé a třetí je zapotřebí také faktor plynutí času. K objevu vlastního stylu psaní a vyprávění je třeba vyjít ne z toho, co musíme přičíst a osvojit si, ale spíš, čeho se musíme zříct a musíme odepsat. Jak máme poznat, co to je? Jedním z kritérií by mohlo být: “Cítíte se přitom příjemně”. Pokud máte touhu se svobodně vyjádřit, měli byste si možná místo toho co přesně chcete, v duchu představit sebe samotné když vůbec po ničem netoužíte.

Pokud jste nečetli žadnou jinou knížku od autora nebo nejste jeho fanouškem, tak vás to asi moc nenachtne. V knize píše v několika kapitolách hlavně o sobě a jak je mu jedno jestli vyhraje nějakou cenu, že nerad dělá rozhovory, a že všichni spisovatelé jsou egoisti. PS: Tuhle knížku bych si normalně nekoupila, protože autora jsem neznala. Dostala jsem ji zdarma k objednávce, i když jsem od ni očekávala mnohem víc. Bylo to tak nudný, že jsem přečetla jenom polovinu a vůbec mě neláká dočíst to.