Recenze na knihu
Vnitřní svět fousatého dítěte Petr Franka

Zaujala mě zejména literární kvalita, kterou u podobných silných autentických výpovědí člověk většinou není zvyklý až tak řešit. Obratné zacházení s jazykem, zajímavá kompozice, bohatá imaginace a především autentičnost dělají z knihy nikoliv zápisky psychiatrického pacienta, ale skutečně zajímavé literární dílo. Druhá věc, která mě zaujala, je styl. Nejde o běžné vyprávění o životě. Dalo by se říct, že autor nepíše "o" svém životě, ale "zevnitř" svého života. V mnoha pasážích knihy umisťuje čtenáře přímo do svého prožívání, myšlení, vnímání, do svého těla. Nabízí detailní popis toku svých myšlenek, které se proplétají s jeho tělesnými procesy, ty zase zpětně ovlivňují myšlenky, a to vše ústí ve výsledné chování, které je vzápětí podrobováno důsledné analýze, zpravidla kritické. Petrovy interakce se světem tedy vnímáme skrze tento vnitřní mix, v němž není nikdy jasné, co je správně a co je špatně, a tím se nám zobrazuje i tíha Petrova vnitřního světa, která ho opakovaně přiváděla až na rozhraní života a smrti. Tento styl psaní je tedy zajímavý nejen literárně, ale pro čtenáře z řad psychologů, psychiatrů, psychoterapeutů i odborně. Přináší cenný pohled na otázku, co se děje v mysli člověka, jehož prožívání označuje psychiatrie jako úzkostné, hraniční, případně obsedantní. Čteme například detailní popis myšlenkového trysku, který se v Petrovi děje ve chvíli, kdy prochází kolem hloučku lidí a promýšlí několik variant, kam stočit pohled, jak upravit chůzi, co dělat s rukama, přičemž se snaží odhadnout, o čem se ti lidé baví, co si o něm myslí, jak na něj budou reagovat. Jako zásadní klad knihy vnímám, že se Petr "neschovává" za diagnózy, nepopisuje svůj vnitřní svět jako symptomy sociální fobie, hraniční poruchy osobnosti anebo závislosti. A ačkoliv se to často nabízí, nelze jeho popisované prožívání a chování zobecnit na všechny lidi s podobnou diagnózou. Můžeme se sice domnívat, že některé rysy budou společné, ale v knize je zachycen především autentický vnitřní život jednoho člověka, který můžeme maximálně tak porovnávat s vnitřním životem svým. (z připravované recenze pro časopis Psychologie Dnes)

Kniha Vnitřní svět fousatého dítěte od Petra Franky je silnou a upřímnou autobiografií mladého muže, který čelil hlubokým psychickým propastem a postupně hledá cestu zpět ke stabilitě. Autor s neuvěřitelnou otevřeností líčí svůj boj se sociální fobií, pocity beznaděje vedoucími až k myšlenkám na sebevraždu, závislost na alkoholu, násilné konflikty a těžké důsledky svého jednání, jako je pobyt v psychiatrické léčebně. Přes všechny temné momenty však v příběhu probleskuje touha po změně a odhodlání znovu vzít svůj život do rukou. Kniha vyniká detailním vyprávěním a jazykovými obrazy, které čtenáře vtáhnou do autorova vnitřního světa. Každá myšlenka, pocit i událost jsou popsané s takovou hloubkou a autentičností, že máte pocit, jako byste byli přímo vedle autora a prožívali vše s ním. Příběh je poutavě strukturován – střídání minulosti a přítomnosti přináší dynamiku a zároveň nekomplikuje orientaci v ději. Každá stránka drží čtenáře v napětí a nutí k zamyšlení. Největší hodnotou knihy je její lidskost. Autor se nesnaží skrývat své chyby, naopak je odhaluje s bolestnou upřímností, což vede čtenáře k tomu, aby ho nesoudil, ale pochopil. Z jeho příběhu cítíme odvahu a odhodlání, a snad každý čtenář mu bude držet palce, aby pokračoval na své cestě ke zdraví a seberealizaci. Vnitřní svět fousatého dítěte je důležitou připomínkou, že psychické potíže jsou součástí života mnoha lidí, a přesto o nich víme tak málo. Tato kniha může otevřít oči těm, kteří psychické problémy nechápou, a pomoci jim uvědomit si, že za každým člověkem se skrývá jedinečný příběh, plný bojů i naděje. Doporučuji ji každému, kdo má odvahu nahlédnout do hlubin lidské duše a hledat v ní krásu i bolest. Tato kniha není jen autobiografií – je důkazem, že i po pádu může přijít nový začátek.