Recenze na knihu
Švindl Winter Renshawová

Představte si, že byste se rychle a bláznivě do někoho zamilovali. Jenže osud by vám moc nepřál a vy byste se museli na dva roky odloučit a to bez jakéhokoliv vzájemného kontaktu. Počkali byste? Hlavní hrdinka Briar se na rozlučce se svobodou potká s okouzlujícím Dorianem. Oba to k sobě táhne, neskutečně si rozumí a jsou zásadně proti manželství, ani jeden z nich na něj nevěří a v životě ho nepotřebují. Vzhledem k bláznivému vzplanutí vášně mezi nimi se dohodnou, že na sebe dva roky počkají. Má to ale tak trochu háček, nesmí mít žádný kontakt. Jaké pak překvapení nastane v momentě, kdy se Dorian s Briar opětovně setkává jakožto se snoubenkou svého bratra? Švindl ve mně vyvolal poměrně protichůdné pocity. Kniha má velmi líbivou obálku a také poměrně zajímavý koncept, který mi místy dost připomínal film "Návrh" se Sandrou Bullock. Bohužel na rozdíl od filmu, zde byla absence úsměvných scén a výslednému zpracování toho dost chybělo. Winter má poměrně překvapivě velmi čtivý styl psaní. Knihu jsem zvládla s jednou menší přestávkou téměř na jeden zátah během pár hodin. Stránky vám budou utíkat pod rukami. Jenže paradoxně to byl u mě zároveň i ten problém. Byť mi čtení krásně odsýpalo, příběh mi tzv. proplul mezi prsty a nic ve mně nezanechal. Zpětně bych si asi s odstupem času ani nevybavila, o čem Švindl byl. Nemůžu tvrdit, že by mi třeba vadily hlavní postavy Briar, či Dorian, to vůbec. Ale podstatně větší dojem a pocity u mě vyvolali Dorianovi sourozenci. A pokud jsou vedlejší postavy silnější než hlavní protagonisté, máme tu trošku problém. Celkově to bylo takové plytké, bez jakýchkoliv emocí (až na jednu onu událost). Knihu tedy hodnotím jako spíš takové průměrné až slabší oddechové čtení. Sice ničím vysloveně neurazí, bohužel však ani nenadchne. 2,5/5⭐️ Kniha mi byla poskytnuta Nakladatelstvím BETA v rámci spolupráce za účelem recenze.