Recenze na knihu
Dravé zvěři napospas Jana Jašová

Hlavní hrdinkou knihy je Zuzana, které se rozpadlo manželství. Jelikož jí bude brzy čtyřicet a nechtěla by zůstat sama, zkusila i seznámení přes Tinder. To však nevyšlo, ale bohužel to vypadá, že ji nějaký zhrzený nápadník začal sledovat a nejen to, z jeho zpráv je jasné, že toho o ní ví nějak moc, a dokonce i z dávno pohřbené minulosti. Od autorky jsem zatím nic nečetla, mou pozornost si však získala díky ocenění Magnesia Literatura v kategorii detektivka. Rovnou jsem tedy sáhla po její nejnovější knize. A jak se mi líbila? To, co mám u thrillerů a detektivek ráda je, když se odehrávají v krátkém časovém období, tím získal tento příběh první plusový bod. Díky tomu, že sledujeme příběh den po dni to má spád, není tu žádné dlouhé zdržování a prázdná místa. Čeká nás tu pár dní v předvánočním období. V čase, kdy by měl člověk řešit úplně jiné starosti, než které má před sebou Zuzana. Je tu tak ukázán kontrast vánoční pohody s hrůzami, které klidně mohou potkat i nás. Autorka zařadila do příběhu současnost. V knize potkáte své každodenní radosti, starosti i situace, které jsou pro nás běžné. Stejně tak jako je pro mnohé běžný Tinder. Prostě to tam vše pasuje a působí to uvěřitelně. Příběhy sledování a stalkování jsou v knihách často oblíbené, ale pokaždé přeci trochu jinak zpracované, takže mě to toto téma nevadilo a nenudilo. Ač mi to místy nepřišlo tak napínavé, jak bych očekávala, musím se přiznat, že jsem s příběhem doslova žila a občas jsem měla nutkání se rozhlížet, zda mě náhodou někdo nesleduje. A to je vždy u knížek skvělé, pokud se jejich atmosféra dokáže přenést na čtenáře. Co mi trochu vadilo, tak to, že jsem příliš brzy odhalila, kdo se schovává za sledujícím, ale poslední řádky stejně ukázaly, že možná nevím vůbec nic…