Recenze na knihu
Toxický squat Hana Kavurová

Všetky príbehy o drogách majú veľa spoločného. Ani tento nie je výnimkou. Rozhodujúce potom je, či dokáže zasiahnuť, chytiť sa srdce. Tento dokázal. Aj vďaka tomu zvláštnemu aspektu neviditeľnosti... Ale o tom až v knihe.

Zastavte svět. Zastavte ho, když jsme konečně šťastní.

Naprosto jsem se ztotožňovala s autorkou. Chápala jsem ji. Ty myšlenky, co se roděj v hlavě, to všechno, na co člověk dokáže přijít.. vymyslet, říkat a následně se nějak "chovat" k lidem.. Tahle zpověď a výpověď "feťácké duše a jeho já" se mi moc líbila. Prostě.. ne každej, kdo fetuje, na to vypadá. Jen většina má společnej cíl. Osobně se nejvíc ztotožňuju s tím, co je psáno zde v anotaci a také na posledních stranách knihy.. takže první odstavec str.265.

Tohle je jedna z nejhorších knih s drogovou tematikou, co jsem kdy četla. Bylo by fajn kdyby si autorka něco o drogách zjistila, než začně psát. Bylo vyloženě matoucí jaké drogy postava z knihy bere, vzhledem k faktu, že příprava pervitinu se liší od heroinu. A celkově z knihy bylo cítit, že to píše člověk co nemá žádnou zkušenost s drogami. Osobně mi tohle hodně vadilo.

Kniha podle očekávání, ale za žádný strhující příběh to označit nemohu. Pro mnohé možná překvapující a nové, ale pro sociálního pedagoga nic moc.