Recenze na knihu
Velmi osobní zpověď Tereza Hlůšková

Knihu jsem si koupila čistě ze zvědavosti, nebyla úplně špatná, takový blog v tištěné podobě, ale čekala jsem více. Tereza mi z toho vyšla jako velmi naivní dívka, která se sice nechce dostat do vězení v Pákistánu, ale podle vzpomínek na tom tam nebyla zase “úplně špatně” (v porovnání s jinými), neboť byla Evropanka. Samozřejmě 5* hotel to nebyl, pořád je to vězení a pořád to je v zemi s naprosto odlišnou kulturou, ale když si to porovnám s jinými příběhy z věznic v těchto zemích, tak ty byly více surové. Tak teď nevím, zda já jsem očekávala tvrdší realitu, anebo jestli ji Tereza při psaní vynechala. Nevím, druhý díl mě spíše neláká, ale přeji jí hodně štěstí v životě a snad už nebude tak moc naivní jako v minulosti.

Velmi špatně zpracovaná kniha graficky. Vadila mi minifotka Terezy u číslování stránky. Pořád to rušilo jako šmouha. Povídání naivní dívky, které strkají do kufrů sošky a jí to nezajímá a není jí to divné. Přiznává, že kouřila od 11 let a měla sex s muži za peníze už v rodném městě, to byla tak nejšílenější informace z celé knihy. Stále používaná věta, škoda, že nemůžu říct, jak se spoluvězeňkyně jmenovaly. Měly krásná jména. 4 roky popsané jako zábava se zajímavým jídlem. Velmi amatérsky napsáno, škoda, že knihu zřejmě nikdo needitoval. Taková neučesaná kniha o ničem.