Recenze na knihu
Rovnice lásky (Defekt) Christina Laurenová

"Google tvrdí, že aktuální cena jedné ledviny ne 262000$. Tak proč proboha vůbec pracuju? Klidně si vystačím s tou druhou." Jessica Davis je svobodná matka 7 leté dcery. Jednou se svou kamarádkou Fuzzy osloví tajemného doktora Rivera Penu, který je spolumajitel společnosti, která pomocí DNA dokáže najít ideální partnery. Test podstoupí a podle výsledků je právě River s 98% shodou její spřízněná duše. Pohlazení po romantické duši nás žen, moc hezká pohádka. Líbil se mi vztah Jess s dcerou Juno a úžasná babička s dědou.

Tak tohle bylo sakra dobře napsané, omlouvám se za hrubší výraz, ale musela jsem to udělat. Kniha mě velmi bavila musím přiznat, že jsem se u ní nemohla přestat smát, ale zároveň jsem to celé prožívala s Jess, začátek nebyl vůbec špatný, ale celkem dlouho trvalo než souhlasila že s ním teda bude „randit”. Pak už to byla slušná jízda. Rozhodně doporučuji pokud vás baví single parent, enemies to lovers, a taky pokud máte rádi holčičí besties.

Tohle je první kniha od dvojice Christina Lauren, kterou jsem někde za půlkou odložila, protože mě to přestalo bavit. Vrátila se k ní asi po roce, protože jsem si chtěla přečíst další knihy, které na to volně navazují. Kniha mi připadala nějak jiná, než jsem si uvědomila, že je ve vyprávěcím stylu, v er-formě. Ty osoby už nemuví a nestřídají se, ale vypráví někdo jiný, takže mi to znemožnilo vcítit se do emocí těch osob. Vůbec jsem to s těmi hrdiny neprožívala. Pak tam ještě přidaly analyticko-matematický rozhovor, kde jsem se uplně ztratila a knihu odložila. Podruhé už jsem věděla, že to prostě nemohu srovnávat s předchozí tvorbou autorek a už vůbec ne se sériemi Božský nebo Vášnivý. No řekněme, že to byl docela hezký příběh, ale jakoby to psal někdo jiný. Zvrat takový nijaký, hrdinka je hrdinka a city potlačí, co se děje ve firmě, nevíme, pak si pár větami odpustí mezi dveřmi. Sex osekaný, ač ty propracované scény vždycky tak nějak k jejich knihám patřily, teď se spokojí s pár větami, kde ani nevíte, co vlastně proběhlo. Scéna s matkou mě také překvapila, nemohla jsem se zbavit pocitu, že to tam buď neměly dávat nebo to víc propracovat.. Prostě od dua Christina Lauren jsem čekala mnohem víc. Celkově mám dojem, že se dámy asi samy změnily nebo se prostě přenesly do jiné životní fáze, ptž upustily v knihách od sexu, začaly nostalgicky vzpomínat na mládí a jejich poprvé (Láska a jiné věci, Dvakrát za uherský rok) a teď se věnují starším hrdinkám. Myslím, že i další knihy už prostě budou takové.

Stale si kladiem otazku "Co to bolo?!" A stale nemam odpoved. Stracala som sa v celej knihe akoby sa odtial stratili vety a dolezite casti a strasne som sa nudila. Stale som cakala na to povestne "nieco" a to neprislo a nezachranilo knihu nic. Takze za mna nie