Recenze na knihu
Ukradený syn Markéta Šichtařová

Najděte si volný den, celý den. Zásobte se na tento den jídlem a teprve potom začněte číst. Jsou knihy, které odložíte, u kterých si odpočinete a pak takové, které vás prostě nepustí. Tato je jedna z nich. I kdyby příběh nebyl pravdivý, ale on je skutečný, on se stal a pravdivý je. Se vším všudy. O to je vše šílenější.

Kniha mě popravdě šokovala bezmocí hlavní hrdinky domoci se práva. Přečetl jsem jí během jedné soboty a tento víkend se na ní bude těšit má žena - když jsem jí četl některé úryvky, myslela si, že čtu fantasy román. Díky Markétě Šichtařové za její sepsání. Ještě by stálo za to ji zfilmovat. Také děkuji za to, že jste přiblížila to, kdo jí pomohl. Čekal jsem, že to bude ministr zahraničí ČR. No nebyl. Byl to pan europoslanec Tomáš Zdechovský. A i jemu patří díky. Nikdo totiž tuto jeho práci nezná a je potřeba mluvit v ČR o politicích, kteří něco dělají pro lidi.

Mamka mi knihu předávala se slovy "nevím, jestli je dobré ti to dávat přečíst, když jsi těhotná". Celkem se trefila, příběh je jen pro rodiče se silnějším žaludkem, opravdu velmi čtivý a zároveń velmi děsivý. Je dobře, že je upozorněno na tento případ, který pro mě představoval příšernou kombinaci nejen státní zvůle, ale také sobectví, totálního nezájmu a nelidskosti napříč "rozvinutým" systémem. Jsem ráda, že hrdinka (pro mě opravdu hrdinka) z tohoto příběhu alespoń dokázala začít nacházet pomoc, bohužel podobně postižených rodičů musí být mnohem víc. Už proto jsem za tuto knihu ráda.

Naprosto jsem byla kniho šokovaná a i jejím rozuzlením. Musela jsem si druhou polovinu přečíst opakovaně, abych pochopila, že té paní Rolle pomohl z psychiatrie europoslanec. Ano, nikoliv česká ambasáda, ale nějaký europoslanec z Bruselu. Možná to pro mě bylo opravdu nejvíce překvapivé. O Tomáši Zdechovském jsem nikdy předtím neslyšela a tak jsem se podívala na jeho stránky. A klobouk dolů. Ač nejsem volička lidovců, tak tento politik mě zaujal.

Knihu jsem přečetla jedním dechem... Nestačila jsem se divit co hlavní hrdinka musela zažít a hlavně mě ani hlava nebrala že se tohle může stát v dnešní době v tak vyspělém státě... Citově mě to velice rozhodilo, snadné vtělení se do hlavní hrdinky. Zajímalo by mě jak vše dopadne... Držím Renatě pěsti že všech sil!

Nenito literarni skvost. Je to proste zpoved cloveka, proto leckde chudsi vyjadrovaci jazyk. To mi trosku vadilo. Autorka vypraveni lici v ichforme, dost casto me stvalo ze tak blbe nekdo uvazuje jako ta vypravecka nicmene k pochopeni celeho pribehu to je asi treba a kdo jsem abych soudil jine, nechodice v jejich botech. Je to sileny pribeh, a silenejsi je ze je pravdivy. Vzhledem k trendum a vzhledem ktomu kterak zcela nekriticiky prijimame tuto zapadni kulturu a legislativu, dost mozna bude neco takoveho realneho i u nas.