The Crown of Gilded Bones

Třetí díl ze série byl pro mě největší oříšek. Prvních cca 30 kapitol bych shrnula do maximálně 3. Tahle kniha mě hodila celkem do čtecí deprese a musela jsem se opravdu hodně přemlouvat do toho, abych v jejím čtení pokračovala, což jsem zrovna u této autorky absolutně nečekala, tuhle sérii miluju. Naštěstí to rozsekla kapitola 32. Pak už se tam konečně začalo něco kloudného dít a nebyly to jen tisíce úvah, pocitů a myšlenkových pochodů. Další co mi vadilo, bylo neustálé opakování rádoby vtípků z předešlých dílů (bodání Casteela a vyrejpávání do toho, že má Poppy otázky). Upřímně řečeno se nedivím, že měla tolik otázek když zjistíte, že téměř nikdo tam není tím, za koho je měla, ani ona sama ne. Další věc co mi úplně dvakrát nesedí je v mých očích tlačení trojky do tohoto děje. Myslím, že by si vystačili se svým magickým poutem i s Casteelem a nemusí jim u všeho včetně styku přicmrndávat Kieran. A Casteel? O něm nevím co si úplně myslet v této knize. Jednou je mega majetnický alfasamec, jindy mu nevadí společnost a ještě popichuje? Navíc mi místy přišel jak nevybouřený puberťák s tím neustálým vyrejpáváním ohledně deníku slečny Willy. Naštěstí to v mých očích neskutečně zachránily poslední kapitoly. Byť jsem některé věci očekávala, musím říct, že vývoj děje překvapil i mě a závěr jsem si nesmírně užívala. Poppy získala neskutečné koule a v mých očích velmi stoupla! Moc se těším na další díl a pevně doufám, že nebude mít tak krkolomný nájezd, jako Koruna z kostí a zlata. P.S.: Poppy může být ráda, že neštěká, protože to tenkrát musel být solidní mejdan, když jsem tak četla její původ a kdo kde a s kým :))

Musím říct, že zatím se jedná o nejlepší díl ze série Z krve a popela. Konečně se mi začíná Poppy líbit, protože už není věčně "ubrečenou" holkou, ale stává se zní pořádně proradná mrška, která ví co chce a nebojí se zatím jít. A co se týče Kierana, tak ten je prostě nejlepší. Jeho trefné a vkusné narážky jsou boží.

Třetí díl byl za mě dobře sehraný s druhým dokonce se začínáme dozvídat kdo Poppy doopravdy je. Jde to sice pomalu než u ostatních knih, ale ta napínavost za to stojí. Poppy a Casteel si k sobě našli cestu zpět, a díky požehnání krále bohů Nyktose se vezmou. V knize se dokonce odehrává bitva mezi královstvími. Upíři vs vlkodlaci a Atlanťané. Poppy a Casteel chtějí mír a spravedlnost jak pro Atlantii tak pro Poppyinu říši. Podaří se jim to, ale? Knihu hodnotím velmi kladně autorka některé pasáže sice až moc rozepisuje, aby knihu natáhla, ale musím uznat, že jeji knihy a série jsou prostě dokonalé.

Stále obstojná kniha, ale už se jedná o zbytečné natahování, kniha mohla být o minimálně sto stran kratší.

Hodnotila bych to spíš 3,8⭐️. Zatím pro mě nejslabší díl podle dvou předchozích. Kniha mohla byt o minimalne 100 stran klidně kratší, tentokrát se děj dosti táhl, než se vůbec něco pořádného začalo dít. Ale ten konec?! Ten mi nakonec vynahradil rozporuplné pocity a vrhám se ihned dál!