Tiché roky

Opět velmi silný a osobitý příběh. V jednom momentě i nečekaně překvapivý... Každopádně myslím, že by kniha snesla o něco více stránek. Určité části příběhu více rozepsat a dopovídat...

Tak už jsem se vynořila ;-) - dočteno jest. Z autorčiných knih, bych ji přirovnala asi nejvíce k Hotýlku, a to protože - jakožto pamětník - vím, co a proč se dělo a co to pro dotčené osoby znamenalo. Ale i přes to, že tak nějak "víte" celou dobu, co knihu čtete, stejně jste stále více a více (jak děj graduje) překvapováni tím, co jste o hrdinech knihy vlastně věděli - a vlastně tak trochu ne.... Nebudu prozrazovat- užijte si to také :-)!

Knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem. Příběh z pohledu otce, oddaného komunisty a jeho dcery Bohdany, která se snaží odhalit rodinná tajemství. Krásně napsané, příběh, který Vás chytne u prvního slova a nepustí ani u toho posledního. Klidně bych brala ještě dalších sto stránek :-) Určitě všem doporučuji, a to nejen Tiché roky, ale jakoukoliv knihu od Aleny Mornštajnové

Tak nevím... Úplnou náhodou se mi do rukou dostala tato kniha - Tiché roky od Aleny Mornštajnové. Měla dobré recenze a hodila se mi do Čtenářské výzvy , tak jsem se do ní pustil. Teď jsem jí dočet a jsem plný hodně smíšených pocitů. První polovina knihy mi připomněla v některých pasážích moje slohové práce ze základky. Pak přišel celkem nečekaný zvrat a kniha dostala relativně spád. A poslední stránky už člověk jen hltanu, jak to dopadne. Autorka vypráví příběh jedné rodiny očima otce a očima dcery. Vyprávění se k sobě díky sjednocující se časové linii postupně přibližují. A i když jsou životy otce i dcery a jejich vzájemná vazba celou dobu pečlivě popisovány, objevují se nové, důležité detaily jejich života. Spíš než příběh samotný, jsou pro mne zajímavější myšlenky a otázky, co kniha vyvolává. Že i když člověk že svého pohledu dělá maximum, tak to pro okolí tak nevypadá, spíše naopak. I když to není můj šálek kávy a tyto knihy nijak nevyhledávám, přečtení nelituji

...brilantní.