Ztracená nevěsta

Ani od jedné ze sester jsem nic nečetla, ovšem i tak mě zajímal jejich příběh. Vystavěný na pravdě a přesto vedený fantazií autorky. Líbil se mi námět příběhu a postavení sester, že vlastně nebyly jako jiné mladé dámy toho období, odlišovaly se od společnosti. Líbilo se mi užití dobového jazyka, což vlastně není u historické knihy nijak zvláštní, ale krásný jazyk v knihách… to je moje a proto to moc cením!! Do detektivek jsem se teď celkem pustila a baví mě je řešit s hlavními postavami. Občas jsem i byla před sestrami, díky kouskům informací jsem si sekládávala možné scénáře a nechala fantazii obíhat různými směry. A konečné rozuzlení případu pro mě bylo milým překvapením, ale musela jsem si o všech těch důvodech dostatečně přečíst, aby mi to přišlo jako správný konec. Podtrženo, sečteno: spoko! Tento díl je ukončen hezky, jak šťastným koncem, tak uzavřeným, poslední řádky nijak nevypovídají o dalších dobrodružstvích bratří Zvonků. A moc se těším, až vyjdou další díly, protože zaprvé: historické prostředí a postavy. Zadruhé: nádherný jazyk. A zatřetí: předpokládám že další skvělé detekovaní! Čtyři hvězdičky teda dávám proto, páč mi často přišlo, že si sestry myslely, že celou vraždu odhalí jen tak, lusknutím prstu. A divily se, že to tak není. Ale to je jen můj subjektivní názor. Každopádně, líbilo se mi to a jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost knihu číst v rámci recenze.

Yorkshire 1845. Z Chesterovy usedlosti zmizí mladá žena Elisabeth. Sestry Bronteovy Charlotte, Emily a Anne pátrají a zjistí, jak zlý a zhýralý je Chester (její manžel). V té době byl jen mužský svět. Ženy se mohly jen provdat a být oddanými svému muži, neměly nárok na svůj život. Kniha je napínavá s překvapivým rozuzlením na závěr. Doporučuji. Jednu hvězdu beru za pomalejší začátek.

Kniha skvělá začátek napínavý, střed knihy slabší ale konec je famózní. Vřele doporučuji jako oddechové čtení

Pohodové, uklidñující čtení. Tak jsem se zabrala do příběhu, až jsem si při čtení připadala jako jedna ze sester. Opravdu moc hezky napsané, plné emocí.

Ztracená nevěsta je příběhem sester Brontëových, které se rozhodnout na vlastní pěst vyřešit záhadné zmizení mladé ženy, protože jim na tom něco nehraje a nechtějí se smířit s jednoduchým vysvětlením. Občas jsem si při čtení říkala, jestli něco takového sestry mohly reálně podnikat. Příběh je vyprávěn z pohledu všech tří sester, tedy Charlotte, Emily a Anne. Každá do vyšetřování přidává něco ze své osobnosti, sledujeme jejich občasné hašteření, rozdílné pohledy na svět a rozplétání zamotané pravdy. Autorka si dala práci s květnatým a lehce archaickým popisováním i přímou řečí a cestování po anglickém venkově ve mně několikrát vyvolal vzpomínky na Větrnou hůrku. Knížkou je lehkou jednohubkou, která se opravdu čte sama, hlavní myšlenkou, která se více či méně prolíná celým příběhem, je snaha o to ukázat, že ženy nejsou pouze k tomu, aby rodily děti a staraly se o domácnost, že de dokážou ve všem vyrovnat mužům, mnohdy je i překonat a na jejich názorech záleží.