Recenze na produkt
Kdekoliv, kdokoliv, kdykoliv Sarah Sprinz

Tahle kniha bohužel nebyla moc pro mě. Slow-burn romantika mě nějak nevadí, ale nevím co se stalo tady. Do děje jsem se nemohla pořádně moc začíst a do půlky knihy se v podstatě nic nedělo. Pak se tam stalo něco smutného, co jsem bohužel ani moc neprocítila, protože mi opravdu příběh moc nesedl. Může podle mě za to i fakt, že jsem viděla na knihu samé krásné recenze a tím pádem jsem pak od knihy měla velké očekávání, hlavně i proto že anotace mě uchvátila. Na knize mohu vyzdvihnout určitě její obálku a viděli jste předsádku? Je strašně nádherná. Okolí školy bylo krásně popsáno a atmosféra taky byla parádní. Se sérií pokračovat asi nebudu, ale myslím že se bude líbit všem lidem co mají rádi slow-burn romantiku a celkově takové knihy. A hlavně lidem, co mají rádi Skotsko nebo by se do Skotska chtěli někdy podívat. Věřím, že i postav si hodně zamilujete třeba taková Tori nebo Maeve je úžasná.

Kniha se mi velmi líbila prostředím, ve kterém se odehrávala. Celá ta akademie je prostě boží Kapitoly se střídají z pohledu obou hlavních hrdinů, tedy Emmy a Henryho. Začátek byl trochu pomalejší, ale bylo to čtivé a četlo se to lehce. Aby to ale nebyla až taková oddechovka, autorka nám tam dala pořádně tvrdý zvrat. Jelikož jsem anotaci před čtením prolétla jen zběžně, absolutně jsem nečekala co se stane a byla jsem v šoku. Proto doporučuji anotaci nečíst. Henryho mi bylo líto, měl to velice těžké Vedlejší postavy jsem si také velmi oblíbila a těším se na další díly Myslím, že se nám tu rozjíždí další slibná romantická série ♥️ a ještě s tak krásnými obálkami.

Kniha vás naláká na na první pohled zajímavou zápletku o hledání ztraceného otce. O tomhle ale kniha vlastně vůbec není - otec je nalezen prakticky okamžitě, pokaždé se chová úplně jinak (že by schizofrenie?), smrt, která do příběhu zasáhne, je zbytečná snaha o umělé zachování nějakého alespoň nějakého děje a jediná záhada, která v knize je, má tak hloupé vysvětlení, že je to až neuvěřitelné. A co se jazyka týče... Ten působí podle mě taky dost nepřirozeně a vyumělkovaně, ovšem to může být i chyba překladu. Celkově vzato knihu opravdu nedoporučuji, už bych si ji rozhodně nekoupila ani nepřečetla. Kdyby se autorka nesnažila o něco „víc" než jen romantiku, mohlo by to být fajn počtení, ale těmi snahami o rádoby zajímavou zápletku knihu úplně potopila.

Kniha mě hned zaujala už jen díky obalu. Příběh sice nebyl takový bum, že bych to hltala, ale hezky se to četlo. Bylo to takový pomalejší slow burn, ale díky školnímu prostředí jsem si i zavzpomínala na svoje léta mládi. Příjemný román a postavy se mi taky líbily. Určitě neodmítnu další díly. Zajímá mě, jak to dopadne a jak dopadnou ostatní.

Přečteno jedním dechem!

Příběh o Olive a Colinovi byl dojemný. Kdybych mohla a kdyby se to dalo, chtěla bych taky být na internátu Academy Dunbridge. Knížka byla tak krásně napsaná a celý obsah byl super. První zkušenost s autorkou a jsem velmi spokojená.

Vracíme se zde zpět do již známého školního prostředí, které si můžete představit i s pomocí pěkné mapky, uvnitř, na deskách knihy. Hlavními postavami jsou tentokrát Victoria aka Tori a Charles alias Sinclair. Já se na ty dva těšila už díky prvnímu dílu, kde si je nešlo neoblíbit. Tihle dva jsou už šest let nejlepší přátelé. Jenže oba k sobě už nějakou dobu cítí víc, než by kamarádi měli. Problém však nastává v tom, že se bojí své city přiznat tomu druhému. Vše se navíc zkomplikuje, když Tori začne chodit s Valentinem Wardem. On a Sinclair se totiž nemají zrovna dvakrát v lásce. Sarah Sprinz má talent na to, že v každém svém příběhu přijde s něčím novým. Tentokrát se například ocitáme na divadelním jevišti, kde studenti nacvičují, jako každý rok, svou vlastní verzi Romea a Julie. Kromě herectví si mě ale Charles získal i tím, že je to jezdec a s koněm Jubilee má opravdu hezký vztah. Tori je pak krevní skupina nás čtenářů, jelikož je to knihomolka a má i svůj bookstagram a knižní TikTok. Trochu mě mrzí, že byl prakticky celý příběh postavený na nekomunikaci hlavních postav. Není to první příběh, kde jsem tohle četla, ale kolikrát už jsem si pomalu rvala vlasy, když jeden z nich prakticky ukázal, že mu na tom druhém záleží, ale ona strana si to přetočila po svém. Přitom tu chemii mezi nimi tam viděli všichni, úplně všichni. Jen ti dva byli jak slepí. Každopádně si z toho zase lze vzít příklad, proč je komunikace právě tak důležitá. Jinak je fajn změna v romantické lince. Mám ráda enemies to lovers, ale zároveň mám pocit, že už nečtu nic jiného, takže friends to lovers - sem s tím. Několikrát jsem se u knihy musela smát. Nechci prozrazovat děj, každopádně Henry tu za mě bodoval. Navíc se tu i zamyslíte nad svými vztahy, třeba takové ty red flags ve vztahu. Každý si říkáme, že poznáme když s námi někdo manipuluje. Jenže ono to ne vždy je tak lehké jak se zdá. Jednu věc jsem na konci čekala, ta mě nepřekvapila. Spíš po přečtení posledních dvou stran chci duben, abych věděla co se stalo, ačkoliv to tuším, protože jsem si přečetla anotaci třetího dílu. Jsem zvědavá, co nám přinese závěrečný příběh Olive, která se nám taky vyskytovala v prvním i druhém díle, jakožto nadějná plavkyně. Zatím působila dost uzavřeně a moc toho o ní nevíme. Plus se zde objeví úplně nová postava. Akademie Dunbridge je takové safe place, kam můžete utéct od všední reality.

Tohle bylo opět skvělé počtení, které vám dá víc, než se na první pohled zdá. Skotsko, prestižní akademie a dvojce, kterou jsem si stihla oblíbit už v prvním díle, nicméně pokud čekáte pěknou teen romantiku, tak jste vedle, jak ta jedle. Autorka se nebojí zabrouzdat do vážnějších témat - tady jsou to konkrétně návykové látky a toxický vztah mezi Tori a jejím "ex". V knize zase nechybí její doplňkový playlist, či mé oblíbené pop kulturní narážky. Už v prvním díle se mi líbilo, že autorka skloubila klasickou YA/NA romantiku se závažným společenským problém, v těchto šlepějích kráčí dál a i druhý díl je úžasný, zápletka je skvělá, plná pro mne překvapivých zvratů, mezi pilotními protagonisty to svým zvláštním způsobem už od počátku jiskří. Navíc jsou oba svým jedinečným způsobem skvělý, takže jsem neměla problém si je hned oblíbit. A mé milované téma elitní akademie jako bonus. Já tuhle sérii prostě miluju!

Druhý díl této série mě dostal ještě víc, než první. Na straně 242 už jsem uronila pár slz no a ke konci? To už jsem řvala jak želva. Tento díl je ještě více emocionálně založený. Napětí mezi hlavními hrdiny se dá krájet. Spisovatelka skvěle vyjádřila, jak je důležité mezi sebou komunikovat. Být upřímní sami k sobě i ke svým blízkým. A hlavně také to, že skrývat své skutečné city se skutečně nevyplácí. Čtení jsem si opět užila a věřím, že tato série není posledním setkáním s její prací. I zde se setkáváme s Emmou a Henrym, hlavními aktéry tu ovšem jsou Sinclaire a Tori. Jak víme z předchozího dílu, ti dva jsou nejlepší přátelé už celé roky, tráví spolu snad veškerý čas světa a nemají před sebou tajemství. Tedy, alespoň tak to tvrdí. Tori začala randit s Valem, kapitánem Rugbyového týmu a maturantem. Není úplně romantický, nemá rád její kamarády a shazuje snad vše, co má Tori ráda. Když se jí kamarádi snaží varovat, naprosto je ignoruje a zastává se ho. Sinclaire je do ní tajně zamilovaný a pohled na ty dva ho na plese donutí opít se do němoty. Chtěl by se Tori svěřit, ale strach, že by svou nejlepší kamarádku s spřízněnou duši ztratil, je prostě větší. A tak začíná kolotoč, kdy se Charles přihlásí do konkurzu do divadelního kroužku v naději, že bude moct trávit více času s Tori. Jenže dostane hlavní roli Romea a Julii hraje Elanor. Ty dva čeká největší zkouška ze všech. Dokáží ty dva překonat překážky a strach, aby spolu mohli být? Jak moc toxický se Valentine musí stát, sny Victorie pochopila? A proč sakra Charles líbá Elanor, když touží po někom jiném?.

Nedokážu se zatím rozhodnou, který ze dvou dílu byl lepší, protože si každý u jednoho z nich přijde na své. Moc se těším na další díl.

Zklamání, spis pro mladé slečny v pubertě.

Od knížky jsem neměla moc velká očekávání, ale naprosto mě překvapila. Už po přečtení prvních pár stránek knížky jsem ji zcela propadla a nedokázala jsem se od čtení odtrhnout. Kniha je napsána ze dvou pohledů-Hanryho a Emmy. Hlavní i vedlejší postavy jsem si od samého začatku moc oblíbila. Hned na začátku knihy je mapa celého areálu akademie Dunbridge a také playlist. Ikdyž nejsem moc fanynkou poslechu hudby při čtení, tak tenhle playlist byl naprosto skvělý a při čtení mě to ani nerušilo. Kniha ve mně vyvolala hned hromadu emocí a v některých chvilkách jsem těžko zadržovala slzy. Na závěr bych chtěla tuhle knížku rozhodně doporučit a už se nemůžu dočkat až si přečtu druhý díl.

Od příběhu jsem určitě čekala víc. Nebylo to špatné, ale touhu po čtení druhého dílu nějak necítím.

Velmi silné zakončení série. Zatím co předchozí dva díly byli hlavně o citech, zde byli problémy hlavních postav mnohem hlubší a bolestivější. Přesto jsem u tohoto dílu nebrečela. Příběh šlape svižným tempem. Colina si člověk zamiluje. Ačkoliv někdy bych mu pořádně nafackovala. Olive je stále ta protivná Livy. Nakonec se ale oba dva sblíží. Olive se psychicky zotavuje z požáru, který jí zničil úplně vše. Cole je za trest poslán na Dunbridge, jelikož v Newyorské škole podpálil tělocvičnu. Kvůli němu zemřel člověk. Od samého počátku to mezi ním a Olive jiskří, nemohou se ani vystát. Přesto mezi nimi je určitá chemie, která je nutí být si stále blíž a blíž. Oba dva mají své démony z minulosti. A lásce se prostě odolat nedá. Olive zjišťuje, že je Colin diabetik a nakonec i fakt, že se pomocí zapalovače sebepoškozuje. Jenže když se nakonec ukáže pravda o Colinovu prohřešku, je vše ztraceno. Nebo ne? Může mu Olive odpustit lži, které ji podsouval? Možná, že tady už ani láska nestačí.

Akademie Dunbridge je skvělou oddechovou četbou, ideální na večer. Pro mě příjemné srdcervoucí čtení. Není to Bůh ví jak nabité akcí, rozhodně ale nechybí super zápletka, dostatečné množství erotiky a samozřejmě napětí, které čtenáře nutí číst dál a dál. Celkově mi kniha zabrala pár hodin. Nedokázala jsem odtrhnout oči, dokud jsem nezjistila, jak to dopadne mezi Emmou a Henrym. Hlavní postavy mi přirostly k srdci. Nechybí ani humor či občasné super hlášky, které mě nutily kroutit hlavou. Ke konci jsem téměř slzu ukápla. Emma žije ve Frankfurtu pouze se svou matkou. Otec ji opustil, když byla ještě menší. Slíbil, ze ji vezme na své turné, ale už se neozval. A právě to je přesně ten impulz, který potřebuje. Aby našla svého otce, vydává se Emma na roční výměnný pobyt do Skotska na Akademii Dunbrridge. Problémy se dostaví v den, kdy téměř zmešká letadlo. V té samé chvíli probíhá letištěm také Henry, který se snaží chytit ten stejný odlet. Můžeme si říkat, že to byla jen shoda náhod, či snad osud. Emma a Henry se srazí a tím se také seznámí. Od prvního okamžiku je mezi nimi jasně hmatatelná chemie. Ve skotsku se seznamuje s jeho přítelkyní Grace. Po příjezdu se ji ujme Tori, která je její sousedka. Hned se z nich stávají skvělé kamarádky. Jenže Emma nechce nic jiného, jen najít svého otce, aby se ho mohla zeptat, proč ji opustil a už nikdy se jí neozval. Ale čím déle je na Dunbridge, tím víc se prohlubují city mezi ní a Henrym. Žádné štěstí ale nemůže trvat navždy. Bude její otec takový, jak si ho pamatovala? Dokáží s Henrym překlenout propast, která se mezi nimi prohlubuje? A proč si na ni sakra ten šílený učitel Ward zasedl od prvního okamžiku, kdy poznal, čí dcera to je?

Jizvy na duši nejsou vidět na pohled, ale bojí úplně stejně jako ty na těla. Olive si prošla peklem a Colin též. Dohromady je svede stejná věc. Požár. Jejich cesta je trnitá, ale happy end zasloužený.

Druhý díl z prostředí Academy Dunbridge více popisuje vztahy mezi lidi. Dozvíte se i podrobnější informace o tom proč některé postavy z prvního dílu měli nehezké myšlenky nebo divné chování, které se vše tady vysvětlí. Žadné spoilery vám neřeknu a přeji krásné čtení. Já osobně se těším na nový díl, který nedávno vyšel.

Kniha se mi četla velice plynule. Sice na série moc nejsem, ale tohle mě rozhodně nezklamalo. Aktuálně čekám na vydání třetího dílu.

Kniha se mi líbila ale myslím si, že nebyla moje TOP kniha. Byla to láska na první pohled. Byla krásná čtivá ale druhý díl číst už nebudu. Knihu Vám doporučuji. Ať si každý udělá svůj obrázek o tón jaká je tato kniha.

Prvý diel série Akademie Dunbridge bol úplne skvelý, takže dvojku som si nemohla nechať ujsť. Priznám sa, že jednotka sa mi páčila o niečo viac, ale aj Kdokoliv bol príjemný a dosť emotívny romantický príbeh v štýle od priateľstva k láske. Tori som si obľúbila už v minulej časti, bolo to fajn dievča, ktoré okolo seba šírilo pozitívnu energiu. Musím však povedať, že v prvej polovici tohto príbehu som si k nej nejak nevedela nájsť cestu. Nepáčilo sa mi, čo s ňou robil Valentin a najradšej by som na ňu zakričala: ,,To naozaj nevidíš, ako s tebou manipuluje? Prečo si nestojíš za svojím názorom? Dovolíš mu, aby si robil srandu z toho, čo máš rada? Vzdáš sa toho, čo chceš, len kvôli jeho hlúpym rečiam? Uprednostníš ho pred vlastnými kamarátmi?" Pri týchto scénach som zatínala od hnevu päste, no zároveň mi z toho všetkého bolo smutno. Áno, autorka niečo naznačila z Valentinovho rodinného zázemia a tak trochu som rozumela, prečo je taký, aký je, no to ho však neospravedlňovalo. V druhej polovici sa to zlepšilo a Tori mi prirástla k srdcu, dokonca som sa dokázala na celú situáciu pozrieť aj z iného uhla pohľadu a lepšie pochopiť jej predchádzajúce správanie.  Sinclair bol zlatíčko, jeho som si zamilovala hneď. Bol to dobrosrdečný, inteligentný a pracovitý chalan, skvelý syn a ešte lepší kamarát. Veľmi sa mi páčil jeho vzťah s rodičmi i s najlepším kamarátom Henrym (ich priateľstvo bolo skvelé už v prvej časti, vždy sa mohli jeden na druhého spoľahnúť).  Opäť sa nám tu ukázalo, aká je komunikácia (nielen) vo vzťahoch dôležitá. Tori a Sinclair boli do seba už niekoľko rokov tajne zaľúbení, ale samozrejme, nikdy o tom tomu druhému nepovedali, pretože sa báli, že by tak zničili ich dlhoročné priateľstvo, ktoré bolo pre oboch veľmi dôležité. Z tohto dôvodu medzi nimi došlo k mnohým nedorozumeniam, ktoré ich dosť ranili. Niektoré momenty boli naozaj emotívne, až sa mi tlačili slzy do očí. Keď už po x-krát urobili nejakú hlúposť namiesto toho, aby si povedali pravdu, mala som chuť si od frustrácie trhať vlasy, padnúť na kolená a začať ich prosiť, nech už sa konečne o všetkom otvorene porozprávajú. Avšak, keď k tomuto momentu konečne došlo, vynahradilo mi to všetko "trápenie" a úprimne som sa s nimi tešila. Po to všetkom si zaslúžili byť šťastní. Autorka príbeh nemohla ukončiť v horšom momente. Na konci epilógu "vypustila bombu", takže som na ďalší diel už teraz veľmi zvedavá a dúfam, že sa ho dočkáme čo najskôr.