Předvídatelný děj, jednoduchý jazyk, intriky, neštěstí a zaručeně dobrý konec. K tomu spousta romantiky a milostného napětí. Smíchejte tyto ingredience a dostanete typický příběh červené knihovny.
Romány pro ženy se často spojují s nízkou literární kvalitou a mnoho čtenářů se na ně dívá přezíravě. Jisté je ale jedno – už desítky let se těší oblibě u ženských čtenářek všech věkových kategorií. Vždyť komu by se nelíbilo zasnít se u příběhu plného romantické lásky a dramatických zvratů, které vždy skončí dobře. V duši každého z nás zůstává touha po dobrých koncích a rádi se zasníme u „pohádky“ pro dospělé. Podívejme se, jak šel čas na poli ženské literatury.
Edice Červená knihovna
Počátky najdeme už v období první republiky. Červená knihovna byl název speciální knižní edice, kterou v 20. a 30. letech vydávala akciová společnost Rodina. Název korespondoval s podobou knih. Přes sto titulů vyšlo v červeném plátně – barvě lásky – s písmenem R symbolizujícím nakladatelství na hřbetu. Postupně se jméno edice začalo používat pro označení celého žánru.
Témata známé z červené knihovny k nám původně přišly z německy mluvících zemí, kde měly milostné romance starší tradici. Inspirovala se jimi například Eliška Krásnohorská, která napsala sérii románů o Svéhlavičce. Ty představovaly pro nejednu ženu průvodce životem, a to od dívky a nevěsty přes manželku až po babičku.
Oblíbenou autorkou byla také Vlasta Javořická, která napsala neuvěřitelných 240 knih, takže jí může v četnosti konkurovat opravdu málokdo. Další velké jméno prvorepublikové literatury je Maryna Radoměrská. Její román Světlo jeho očí se stal klasikou na půdě červené knihovny a k jeho popularitě přispělo i zfilmování se Zitou Kabátovou v hlavní roli.
Během období komunistického režimu nahradily romány pro ženy budovatelské příběhy. V samizdatu vycházely například knihy Lenky Procházkové jako je Růžová dáma či Smolná kniha, ale ty kvalitou rámec románů pro ženy překračují. Sladce kýčovitých příběhů se čtenářky dočkaly až po Sametové revoluci. Právě v této době se staly hitem takzvané harlequinky.
Nízká cena a snadno přenosné brožované vydání přivedly ke čtení tisíce žen, které je nakupovaly ve velkém. Nápad pochází od kanadského podnikatele Richarda Bonnycastla, který založil nakladatelství Harlequin. Nejprve se zaměřoval na klasiku, ale později vyhověl přání své manželky a začal se soustředit na romány pro ženy.
To se ukázalo jako dobrý krok – tržby dosáhly astronomických částek a od té doby se jméno Harlequin pojí právě s červenou knihovnou. A čtenářkám vůbec nevadí, že zápletky jsou si navzájem podobné a liší se jen obměnou detailů a postav. Jejich cílem je umožnit ženám oddech, nechat je zasnít se a uniknout povinnostem. A to plní bez chybičky.
Česká literatura pro ženy
Zatímco na začátku dvacátého století se ženy červenaly i při popisu nevinného polibku, o pár desetiletí později se sex stal neodmyslitelnou součástí románů po ženy. K nejvýraznějším jménům současného románu pro ženy patří novinářka Barbara Nesvadbová, jejíž knihy se pravidelně stávají bestsellery. Právě ta si libuje v pikantních milostných aférách. Její Bestiář a Pohádkář se dostaly i na plátna kin.
Velmi plodnou a oblíbenou autorkou byla Simona Monyová, která spojovala milostná témata s problémy současné společnosti jako je například domácí násilí či rodinné problémy. Nesmíme zapomenout ani na lehce kontroverzní postavu současné české literatury Irenu Obermannovou. Ta na sebe upozornila Tajnou knihou o vztahu s Václavem Havlem.
Mezi ženskými čtenářkami se popularitě těší i Halina Pawlowská, která nepíše primárně o milostných vztazích. K ženské literatuře se řadí spíše kvůli oddechovému naladění. Její ambicí je čtenářky především rozesmát. Což se jí s jejím nadhledem a sebeironií daří naprosto skvěle.
Světově známé autorky
Pole románů pro ženy se po roce 1989 otevřelo i světovým bestselleristkám. Kdybychom je chtěly všechny vyjmenovat, byli bychom tady hodně dlouho. Za všechny připomeňme alespoň Danielu Steelovou, která sedí na pomyslném trůně současné červené knihovny. Má na svém kontě neuvěřitelných 800 milionů prodaných výtisků. Velké oblibě se dlouhodobě těší také Sandra Brown, která kromě klasických romantických story píše i thrillery plné napětí.
Samozřejmě nesmíme zapomenout na E. L. James. Autorka slavných 50 odstínů spadá do podkategorie erotických románů, které se těší velké oblibě. Světovou pozornost si získala tím, že zcela otevřeně popisuje skryté sexuální fantazie žen. Na každý další díl slavné trilogie čekaly čtenářky jako na smilování. Ani pak se s postavami nechtěly rozloučit. E. L. James jejich volání vyslyšela a napsala knihu vyprávěnou z pohledu Greye.
Zdá se, že fanynky červené knihovny začínají být čím dál náročnější a už jim nestačí jen klasické romantické příběhy, ve kterých je nic nepřekvapí. K současným nejoblíbenějším autorkám ženské literatury patří Liane Moriarty. Její příběhy nefungují jen jako oddechová četba, ale nabízejí i složitější psychologická a společenská témata. Stejně tak je tomu v případě Jojo Moyes či Alexandry Potter.
Dívčí romány
Čtení pro dívky, někdy označované jako růžová knihovna, je vlastně obdobou románů pro ženy. S tím rozdílem, že vypráví o mladších hrdinkách, které řeší podobné problémy jako dospívající čtenářky. Z klasických autorů připomeňme alespoň Stanislava Rudolfa a jeho legendárního Metráčka, známého z televizních obrazovek, a Marii Majerovou. Její Robinsonka se dočkala několika vydání, dokonce i v podobě e-knihy.
Z mladší spisovatelské generace je hvězdou na poli dívčích románů knihovnice Lenka Lanczová. Ta průměrně vydává tři knihy ročně a má na kontě víc než šedesát titulů. Je velkou znalkyní dospívající dívčí duše. Díky tomu se jí daří vždy brilantně vystihnout problémy, které mladá generace řeší.
Mladé čtenářky ale dnes stále více sahají po zahraniční literatuře. Fenoménem se staly ságy s upírskou tematikou – nejslavnější je série Stmívání mladé americké autorky Stephenie Meyerové a Upíří deníky Lisy Jane Smithové.
Obecně lze mezi náctiletými sledovat odklon od tradičních milostných příběhů. Současná takzvaná young-adult literatura nabízí čím dál častěji romantické zápletky na pozadí dystopických vizí budoucnosti. Tuto vášeň odstartovala trilogie Hunger Games a další tematicky podobné knihy na sebe nenechaly dlouho čekat.
