Domov je něco, co může znít velice povědomě a přitom tolik vzdáleně. Ti, kdo ho mají, to mohou
vnímat jako samozřejmost. Ti, kdo ho nemají, po ničem jiném netouží. Je to slovo, které má moc v
nás vyvolávat tisíce pocitů a vzpomínek. Jeho moc je tak velká, že se najdou autoři, kteří o něm píší
celé romány. Cesta za domovem plná slz a bolesti právě začíná.
Zavřeš oči a točíš se kolem dokola. Začne na tebe působit magie a díky ní se dostáváš do jiných sfér. A když pak otevřeš oči, všechno je stejné jako předtím, ale díky té magii to vidíš jinak...
NETRADIČNÍ YA PŘÍBĚH, KTERÝ SE NEBOJÍ OTEVŘÍT OŽEHAVÁ TÉMATA|
Léto 2011: Núr právě ztratila otce, který prohrál zápas s rakovinou. Její matka, která se živí ručním malováním neobvyklých, originálních map, se rozhodne, že se s...
Po smrti tatínka se život změnil, všechno se změnilo. Malá Núr a její rodina se s bolestnou ztrátou snaží vyrovnat tak, že se přestěhují z New Yorku zpět do rodné Sýrie. Ve vzpomínkách je to krásná země, ale s realitou dneška se to nedá srovnávat. Všude zuří boje a z nebe prší bomby. Jedna taková zasáhne i dům Núřiny rodiny a tím začíná cesta, která mění obyčejné lidi v uprchlíky. Kam tato cesta povede, a co bude na jejím konci, zůstává ve hvězdách.
Legenda o domově
Uplynulo už spoustu času od doby, co se chudá dívka, jménem Ráwija, vydala hledat slavného kartografa al-Idrísího, aby se stala jeho učenkyní a společně s ním zmapovala neznámé kouty světa a poznala dosud nespatřené Boží divy a krásy. Legenda praví, že dívka hledala něco, co už dávno našla, ale musela se vydat na předlouhou cestu, aby si to uvědomila. Byla to cesta tak magická a velkolepá, že o ní uslyší, o téměř tisíc let později, i malá Núr od svého tatínka.
Příběhy nám mohou pomoci od bolesti života, ale ne od bolesti umíraní. Všichni si myslí, že nás smrt bude bolet. Ale smrt nebolí. Život ano...
Recenze
I když na to nevypadám, tak jsem typ člověka, co se dokáže snadno dojmout, a díky této mé vlastnosti na mě Mapa soli a hvězd zaútočila nevídanou silou. Kdybych měl spočítat kolikrát jsem si při čtení musel utírat uslzený zrak, byla by to velice vysoká matematika. Pro mě byla tato kniha zatím nejsilnější emocionální zážitek roku a pokud uvažujete o jejím přečtení, doporučuji si zajistit dostatečnou zásobu kapesníků, věřte že budou třeba.
Kombinace dramatického příběhu a fantasy pohádky je pro mě novou zkušeností, o které bych nevěřil, že se mi zalíbí, ale stalo se tak. Jestli vám je blízká sbírka Tisíce a jedné noci tak jste na správné adrese, protože sám autor přiznává, že se jí hodně inspiroval. Celé to stojí na sympatických hlavních hrdinkách, které mě neskutečně chytily za srdce. Je to zvláštní, ale nemůžu se zbavit pocitu, že knihu napsala ženská ruka, dokonce jsem si podle fotky myslel, že autor je skutečně žena, a to tak moc, že jsem se musel opravovat i při psaní recenze. Zdá se, že Zeyn dokázal nemožné, porozuměl ženské duši. Závidím mu, ach ano.
Je to zamotaný uzel všech těch věcí, které jsem kdy milovala, a které budou jednoho dne pohřbené, všechny ty věci, na něž jednou nevyhnutelně zapomenu...
Arabská mentalita se od té naší liší, ale touha po domově a rodině je spojnicí, která nás propojuje, napříč všemi kulturami. Mapa soli a hvězd nahlíží pod pokličku problému uprchlíků a je celkem jednoduché si představit, že by stačil poměrně malý konflikt na to, abych se i já sám stal uprchlíkem. Koneckonců válka nebývá moc vybíravá. Možná bychom si měli dávat větší pozor, abychom na to nezapomněli.
A teď je čeká jejich každoroční dovolená. Týden klidu, pohody a spousty vína s nejlepšími přáteli. Tentokrát ale musí udržet jedno tajemství – totiž to, že už spolu půl roku nejsou...
