Syndrom loutky je dílo pro náročnější čtenáře, kteří v knihách hledají hlubokomyslné poselství a vhled do lidské duše. A co na něj říká naše redaktorka Markéta? Přečtěte si v této recenzi.
Co všechno se skrývá za syndromem loutky?
Mnohovrstevnatý román, ve kterém se ukrývá daleko více, než je na první pohled viditelné. Syndrom loutky je psychologický a společenský román, jenž je postaven na hře se čtenářem. Postupně mu odhaluje skrytá tajemství, osobnosti komplikovaných postav a jejich životních příběhů prostřednictvím pomalu plynoucího vyprávění. Pomocí příběhu odhaluje pouze špičky ledovce různých událostí. To, co se skrývá pod pomyslnou hladinou, čeká na interpretaci a zdatnosti čtenářů.
Když osmiletý chlapec Péťa Uksusov sleduje, jak rusovlasá slečna padá z okna (jako loutka!), netuší, že tento zážitek nastartuje dvě největší posedlosti jeho života: loutky a Lizu.
Ještě tentýž večer si autista...
Celý román je postaven na metafoře loutky. Loutka se tak v románu stává její nositelkou. Tato metafora prostupuje celým románem, životem veškerých postav a je hybatelem celého příběhu. Loutka zde vystupuje v mnohých podobách, které prostupuje chápáním a samotným smyslem loutek nejen ve společenském a psychologickém kontextu, ale taktéž historickém. Nejvýraznější roli, kterou zastává je magický předmět, který dokáže působit jako modla, jejíž silou je možné prolomit rodinnou kletbu.
Taktéž je zde nastíněna role přenositelky duše žijícího člověka a převedení uměleckého světa do reálného života, jež může mít ale katastrofální dopady.
„Z pohybu se rodí příběh,” říkával, „a z gesta se rodí život…”
Spektrum duševních nemocí v rukou loutky
Kniha tematizuje také problematiku duševního onemocnění a jejich živnou půdu. Stranou nezůstane alkoholismus, domácí násilí, zneužívání či deprese, autismus, schizoafektivní porucha a v hlavní roli pak onemocnění, ke kterému odkazuje samotný název knihy – Angelmanův syndrom neboli „syndrom šťastného dítěte.“
Co je láska?
Příběh vykresluje strukturu a podstatu lásky v diametrálních podobách, které se utvářejí jak v rovině příbuzenské, tak milenecké. Ukazuje ji jako náročný celoživotní proces, který utváříme vlastní podstatou, která ale může být leckdy pokřivená a láska se pak může stát ničivou silou působící neuvěřitelnou bolest a nepochopení.
Ti dva se stali oběťmi obzvláště surové náklonnosti, bouřlivé, jednostranné a jedinečné. Přežili, ale navždy byli poznamenáni nemilosrdně krutou láskou…
Genius loci
Podstatnou součástí příběhu je mystika jednotlivých měst. Tím nejdůležitějším místem, které je v románu představeno, je bydliště hlavního hrdiny Péti. Toho naprosto okouzlila Praha, kterou považuje za město loutek. Jeho dětství je naopak spjato s městem Lvov, které nese taktéž loutkářské okouzlení. Více je ale zatíženo rodovým prokletím jeho vlastního otce, výbušného a popudlivého alkoholika, pro kterého znamenal svět pouze alkohol, kulečník, hazard a lehké dívky. A co Péťa? Stane se i on pokračovatelem pijácké a nespoutané rodiny, která si nese rodové prokletí?
Pokud hledáte hluboký psychologický a společenský román ve kterém se mísí historie, kultura, umění ale i všední život, děsivé zkušenosti, trable, onemocnění a tragické události, pak by vám rozhodně neměla tato kniha uniknout. Protože tak zručného loutkáře jste dosud nemohli poznat. A pozor, ať se z vás místo čtenáře nestane taktéž loutka, protože vnitřní síla hlavního rodiny je opravdu nevyzpytatelná.
