Dotek viatáru E-kniha

Je možné, že je druhý díl lepší než první? Ano! Spletitosti druhého dílu Zlaté Grai ani nejdou popsat slovy, jsou zde postavy které budete milovat a prožívat s nimi každou situaci, ale jsou tu i postavy, které budete nenávidět do morku kostí.. Já teda přilnula samozřejmě k Isarell a Bastienovi, velice sympatické jsou mi i všechny gardistky královny divoženek Ymiry, ale musím říct, že i Kreón mi za tu dobu učaroval a doufám že v dalším díle bude mít více prostoru.. Celou dobu jsem jen čekala co se pokazí a kdy si krvožrouti sarrei konečně přijdou na své a pak když to přišlo - což bylo nevyhnutelné (díky Ymiro 😑) mě to úplně rozsekalo na kusy.. Čekala jsem všechno možné, ale TOHLE tedy ne... Vůbec si neumím představit co bude následovat... Myslím, že to bude ještě hodně zajímavé a že nás autorka opět překvapí, ale předtím nám postupně nadávkuje pěknou hromadu napětí - to ona opravdu umí 👏🏻👏🏻 Musím to říct znovu - všem milovníkům fantasy doporučuji!!

V prvním díle nazvaném Zlatá Grai jsme se seznámili s královstvím Arachryst a jeho válečnou náladou. Byli jsme svědky proměny malého děvčátka v dospívající ženu, šplhající po společenském žebříčku až na vrchol. Potili jsme se při brutálních trénincích, svaly nám sténaly bolestí a srdce nám tlouklo rychleji při spletitých intrikách a úskocích. A nyní se podíváme do druhého dílu Dotek viatáru, kdy se společně s našimi hrdiny postavíme hrozbě ze stínů. Arachné Isarell se stala Válečnou princeznou, s titulem je však spjato daleko více než prestiž. Nejenže se musí starat o své knížectví, ale zároveň stále podléhá své neortodoxní královně Ymiře splétající nové plány a intriky, jež se jí nebezpečně vymykají z pevných rukou. Mladá princezna Isarell bojuje s politikou i s nejistotou vlastní budoucnosti. Obklopují ji dravci v převleku sittských čarodějů, kteří se jí touží dostat do hlavy a odhalit její pravou podstatu. Nejen Isarell, ale především Arachryst je v nebezpečí. Ve Stínech se chystá něco, co by mohlo vyvolat válku a změnit zavedený způsob života. Pokračování bezskrupulózní série je v mnohých ohledech výrazně lepší než první díl. Autorka nově definuje fungování světa a principy předkládá odlehčenou formou, často dialogovou. Čtenář si nepřipadá natolik zahlcený a v kulisách se dobře orientuje. Poznatky z předchozí knihy se někdy opakují, což vyvolává vzpomínky na předchozí příběh a oživuje paměť. Kristina Waagnerová na zpola čistý stůl vykládá nové karty zápletek a hned ze začátku se už propadáme do děje. Intriky, manipulace a dril. To je nejlepší označení fantasy světa, které série nabízí. Začíná v tom ale být háček. Pokud nebudete velice pozorný čtenář, začnou vám unikat souvislosti a stále častěji se budete ptát: Proč? Autorce sice věříte, že má vše promyšlené, ale při nastavení království a jeho přesvědčení mi jedna linie příběhu přišla absolutně neopodstatněná a představa, že by klíčové postavy až tak zbytečně riskovaly, mi úplně nesedla. Hlavním motivem druhého dílu je zjišťování co se děje za hranicemi království a Isarell pro svůj pozoruhodný talent a techniku boje je vysílaná tam, odkud v dětství utekla. V bezpečí království se však hraje úlisná partie šachů, která se svými pěšáky nemá slitování. A tady je autorka bezesporu jako doma. Čím víc krutosti a mocenských her, tím víc vyprávění nabírá na síle. Tempo knihy ale není vyvážené. Svižné scény protínají nudné, někdy ukecané pasáže. Zejména konec titulu trpěl na prostojích. Což je škoda, protože byl nabit akcí a nečekaným osudem hlavní hrdinky. Isarell je v druhém díle více propracovaná. Už se dokáže sama rozhodovat a vyjadřuje jisté city. Ale ani tehdy není tak trojrozměrná jako jiné postavy. Ve vypjatých situacích ji její vztek a agresi nevěříte, dokonce ani bolest, smutek a lásku. Sice se jeví jako Terminátor, ale společně s tím je i velice neempatická a čtenářovi chybí možnost se s Isarell správně propojit. Styl vyprávění dokáže zaujmout. Autorka využívá zajímavé popisy a charaktery, což čtenáře ke knize táhne. Série kombinuje nadpřirozené bytosti, lidi, přírodní energie, ale také lásku, podlost a odhodlání. Je tak z pera Kristiny Waagnerové jasné, že razí heslo: Pokud něco chceš, tak sakra makej! A pro jistotu vás švihne bičem přes záda, aby se neřeklo. Dotek viatáru má své rezervy, ale dokáže je kompenzovat zajímavým, temným dějem a propracovaností ras a národů. Osobně bych viděla menší snahu využívat vše, co bylo vymyšleno a soustředit se na klíčová dramata, tak aby pro čtenáře bylo vše dobře uchopitelné a pevné.

Dotek viatáru jsem četla po nějaké době, co jsem dočetla první díl. Takže jsem si říkala, zda si všechno budu pamatovat, ale naštěstí jsem se orientovala hned a mohla jsem tak pokračovat v příběhu. 🥰🥰 Musím říct, že tenhle díl byl lepší než ten první. Příběh byl nadupaný akcí, zvraty i pletichami (a te jich tu bylo). A moje emoce při čtení byly jak na horské drze. Ale o tom to je. ❤️💔😭😳😱😡😵 Stále tu sledujeme životní osudy Isarell a Bastiena. A občas jsem nestíhala pobírat, co všechno jim bylo naloženo. Isarell se musela popasovat s rolí princezny a s povinnostmi tomu určené. Jako Isarell je úžasná ženská hrdinka. Kolik toho musela vydržet, překonat a udelat. Neskutečná síla. Nejen fyzická, ale i duševní. 🤘💪A pak tu máme Sebastiana. Opravdový rytíř a přítel. Člověk se srdcem na správném místě. Jeho vztah s Isarell je nádherným příkladem přátelství, které má silné kořeny. Nicméně to, co se mu tady stalo, tak z toho se budu dostávat ještě dlouho. 💔😭 Moc se mi líbilo, že tu dostaly prostor i další postavy, jak je Kreon, padlý jorreisky rytíř žijící ve Stínu mezi lidmi, a Andreil Smrtihlav, grai ve službách Sarrei. Jejich linky mě neskutečně bavily a já si tak našla nové oblíbenec. 😍😍 A jsem upřímně zvědavá, kam se jejich příběh posune a jak zasahnou do hlavního dění. 😏😊 Kniha skončila takovým zvratem, že jsem z toho byla v šoku. Jakože cože. Wau. Takže s dalším dílem budu pokračovat co nejdříve. 🥰🥰

No tak tohle byla zase jízda. Ani nevím, jak to popsat... Snad jenom, že se okamžitě pouštím do třetího dílu. Skvělá fantasy!

Moc často se nestává, že bych psala recenzi ihned po dočtení, ale tady jsem prostě tak plná dojmů, že jsem je musela ihned někde vyventilovat. Protože tohle byla opravdu jízda a u posledních cca 50 stran jsem asi zapomínala i dýchat jak jsem napjatě čekala co se stane dál a jak se vlastně všechno vyvine. Ale vezmeme to hezky od začátku. K příběhu se vracíme v podstatě tam kde jsme ho v předchozím dílu opustili. Začátek je na rozjezd trošku pomalejší a spíše se zde řeší intriky a politika, ale nenechte se mílit i ta je v tomhle světě dost drsná a krutá. Opravdu klobouk dolů nad tím, že autorka zvládla z Ymiry udělat takového mistra lstí a že se sama nezapletla do sítě jejích intrik. Přestože královna divoženek může působit jako naprostý šílenec má všechny svoje tahy promyšlené do naprostého detailu a svým způsobem je spíš šíleně geniální. Člověk neví jestli má její postavu milovat proto jak je energická a nepředvídatelná a nebo nenávidět, za to jaké rozhodnutí činí. Ostatní postavy jsou taky skvěle zpracované a jednotlivé charaktery jsem si užívala. Samozřejmně postava Isarell je skvělá a hrozně se mi líbí celkový vývoj té postavy, který mě i ostatní postavy v knize dost překvapuje. Nesmím opomenout ani Bastiena, kterého bych označila za toho pravého rytíře. Přesně někoho takového si představím, když někdo vyprávý o rytířích u kulatého stolu a tak podobně. Jeho povaha je protipólem všem těm intrikářům, kteří jeho a Isarell obklopují. Promyšlenost celého toho světa ve kterém se příběh odehrává a jednotlivých ras, které se zde nachází je naprosto neuvěřitelný a opravdu do detailů propracovaný což si neuvěřitelně užívám. Přestože je ten svět opravdu krutý a drsný zároveň je na něm něco úžasného co vás naprosto uchvátí. No a zakončení příběhu bylo naprosto fenomenální. Opravdu jsem jen bez dechu čekala jakým směrem se děj otočí a co bude následovat. Strašně moc bych chtěla poděkovat autorce za možnost si tuto knihu přečíst, protože tohle bylo ještě lepší než první díl. Takže pokud už máte dost uhlazených vílých fantasy a máte náladu na něco trochu drsnějšího, nepředvídatelného a živějšího rozhodně doporučuju si knihu přečíst.