Recenze na knihu
Nevíte, co jíte Petr Fořt,Ivan Mach

Na tuto knížku jsem se hodně těšila, protože uznávám pana Fořta, ale bohužel mě o to více zklamala. Není zrovna čtivá, zato zbytečně moc ironická (k tomuto žánru se to snad ani nehodí). Mnohdy jsem nepoznala, co je názor autorů a co úryvek z cizí studie. Nadpisy odstavců nekorespondují s následným textem. A ještě mě zajímá, proč autoři rozdělili knihu do tří hlavních kapitol: Cukry, Tuky, Sůl. Proč ne spíše bílkoviny? Četla jsem to skoro půl roku, prostě to moc nešlo :-)

Souhlasim s predeslym komentarem, ironie neni na miste. Nejsem totalni neznalec odbornych pojmu v oblasti vyzivy, ale zpusob podani je nad moje moznosti. Knihu mam jiz rok, napodruhe se snazim ji precist, jsem v polovine, ale totalne unavena snahou pochopit, co je nazor autora, co je jakasi studie, co si z toho vybrat. Priklad- prectete stranku dosti sloziteho obsahu, ktery se snazite pochopit a vstrebat a na konci se dozvite, ze to neni pravda, ze autor predklada jakasi zjisteni, ktera jsou prekonan a nasledne je teprve vysvetluje. Jakoby si vybijel frustraci z toho, ze "vedecke" "kapacity" a zodpovedne instituce jsou tak zatemnele, tak ovladane ziskuchtivosti, ze nam predkladaji naprosta dogmata. Jakoby to autori chteli "natrit" nekomu konkretnimu, kdo je v oboru stejne informovan jako oni sami a tedy ironii a patos je schopen pochopit. Mela jsem v umyslu knihu dat k precteni sve tchyni, ktera "diky" cukrovce prisla o nohu. Myslim ze i tak by ji vyrazne pomohlo zmenit jidelnicek. Ale tohle nema sanci pochopit, ac nema iq tykve. Zarazi me take hodnoceni 4 hvezdy z peti, kdyz jedina hodnotici dala jednu... takze nejen potravinarsky prumysl nas klame, ze? Jsem v polovine a hodlam se prokousat na konec, snad to aspon k necemu bude...