Hunting Adeline

U prvniho dilu jsem si rikala, ze je to vazne spravne perverzni.. on sileny, ona trochu jako po lobotomii... ALE tento dil?? To bylo jine kafe.. kniha je tak o nekolik levelu temnejsi, zvracenejsi. Nekolikrat jsem u knihy strasne brecela. citila jsem s každou stranku silnější frustraci a bezmoc.. pribeh neuveritelny, sex dost casto nechutný. Zamilovala jsem si Sibby, tomu rikam spravny maly demon.. kniha ve mne zanechá asi hlubokou stopu jeste dlouho po docteni, kort kdyz se pohybuju v monitoringu prevadecstvi. O to horsi dopad kniha na me ma.. musim autorce zatleskat a neuveritelne se tesim na novou knihu "where is Molly"

Úžasné. Miluju dark romance. Zůstává v knihovně ❤️

🥀“𝑰’𝒗𝒆 𝒇𝒐𝒍𝒍𝒐𝒘𝒆𝒅 𝒚𝒐𝒖 𝒕𝒉𝒓𝒐𝒖𝒈𝒉 𝒍𝒊𝒇𝒆𝒕𝒊𝒎𝒆𝒔, 𝑨𝒅𝒆𝒍𝒊𝒏𝒆. 𝑴𝒚 𝒔𝒐𝒖𝒍 𝒏𝒆𝒆𝒅𝒔 𝒚𝒐𝒖 𝒔𝒐 𝒃𝒂𝒅𝒍𝒚 𝒕𝒉𝒂𝒕 𝑰’𝒗𝒆 𝒃𝒆𝒄𝒐𝒎𝒆 𝒂 𝒔𝒉𝒂𝒅𝒐𝒘, 𝒅𝒆𝒔𝒕𝒊𝒏𝒆𝒅 𝒕𝒐 𝒉𝒖𝒏𝒕 𝒚𝒐𝒖 𝒇𝒐𝒓 𝒆𝒕𝒆𝒓𝒏𝒊𝒕𝒚.” Příběh začíná přesně tam, kde předchozí díl skončil…Addie na jedné straně statečně bojuje se situací, ve které se octla a Zade je ochoten obětovat vše, aby získal svou „little mouse“ zpět. Jedno slovo - ✨️Obsessed✨️ Gratuluji. Od Ravenhood Trilogy jsem nečetla nic, co by mě takto emocionálně rozložilo a naprosto pohltilo. MASTERPIECE. Horská dráha emocí, na kterou Vás nic nepřipraví. Byla jsem napnutá jak struna a jen si říkala, kolik toho ještě snesu. Díky tomu, jak H. D. dokonale vykresluje myšlenkové pochody svých postav, jsem s Addie a Zadem prožívala naprosto vše. Strach, beznaděj, odhodlání, chuť bojovat... I slza úlevy ukápla. Addie a její character development byl neuvěřitelný. To, jak se vypořádává se svými vnitřními démony po tom, čím si prošla a stává se z ní badass – ta holka je jednoznačně jedna z nejsilnější FMC. A Zade? Aaaw, perfektní. To, jak pomáhal Addie a neustále ji posouval k tomu, aby za sebe bojovala? Byl ohleduplný, obětavý, dopřál ji potřebný čas. One of my top book boyfriends. Pro Addie by udělal doslova cokoliv. Nenechte se však zmást – není to little kitty cat, jako ho s oblibou dráždí Addie. 💭"𝑰’𝒎 𝒈𝒐𝒊𝒏𝒈 𝒕𝒐 𝒃𝒖𝒓𝒏 𝒕𝒉𝒆 𝒆𝒏𝒕𝒊𝒓𝒆 𝒇𝒖𝒄𝒌𝒊𝒏𝒈 𝒘𝒐𝒓𝒍𝒅 𝒅𝒐𝒘𝒏 𝒖𝒏𝒕𝒊𝒍 𝑰 𝒇𝒊𝒏𝒅 𝒉𝒆𝒓, 𝒂𝒏𝒅 𝑰 𝒅𝒐𝒏’𝒕 𝒄𝒂𝒓𝒆 𝒘𝒉𝒐 𝒈𝒆𝒕𝒔 𝒃𝒖𝒓𝒏𝒕.” Málem bych zapomněla na Sibby. Crazy girl, těším se na její knihu! Haunting Adeline bylo svým způsobem dost temný, ale Hunting Adeline posouvá tuhle úroveň na zcela jiný level. Pro slabší povahy opravdu nedoporučuji (čtěte TW) a nezapomeňte – je to jen fikce. Tenhle jedinečný Duet mě zavedl, tak hluboko do králičí nory, že nevím, jestli se z ní někdy vyhrabu. A chci vůbec? Nemyslím si...MILUJU TO. Addie a Zade mají v mém srdci 🖤 navždy speciální místo.

Haunting Adeline II. #quotes ,,You tell me, little mouse. When I make you cry out for God, does that count as praying?” ,,Is it the promise of death that makes you feel alive, little mouse? Then we will both taste heaven together.” ,,Scars only serve us reminders of what we’ve survived, not what killed us.” ,,You will never be able to live without me, Zade. If you’re my death, then I’m your fucking lifeline.” ,,One cannot wield power if one does not have control over it.’’ ,,You can’t truly love someone If you never hated them. Two sides to a double-edged sword, and they both cut fucking deep.” ,,You and I will never end, little mouse. Even when we’re six feet under, and our bones are dust, I will haunt you soul until it aches to be free of me. And then I will hold you tighter.” THE END …? Mohla jsem sepsat své pocity a děj. Ale Zade “božské rétorické hříčky” to dovedou líp. Ten chlap mě dostal do kolen. Jejich příběh mě chytil za srdce a další důležité orgány a teď bez “little mouse” a “kitty cat” nemůžu koexistovat. Moje myšlenky vlastní Zade Meaddows, silného ducha ovládá Adeline. A přiznejme si, každý v sobě nosíme i trochu šílenosti Sibby. Takže si to přečtěte. Ale na vlastní nebezpečí… ️️️️️ #hauntingadeline #hdcarlton

Fuuu... Tak tohle bylo silné. Úplný rollercoaster emocí první polovinu knihy. Tentokrát jsem trigger warnings ani nečetla, říkám si, když mám za sebou sérii The Ritual, zvládnu vše. Nu, tohle jsem málem nezvládla... Ale dávám ji 5⭐️ za tu první polovinu a emoce, které ve mně jako čtenáři vyvolala. A že byly silné. SPOILER ALERT!!!!! Nejtěžší a nejemotivnější pro mě byly kapitoly, kde Addie popisovala znásilnění. Říkáte si, autorka to tam nedá... Opak je pravdou. Bylo mi úzko, až do breku, když popisovala všechna znásilnění i myšlenky, které se Addie honily hlavou. Nedokážu si to prostě ani představit! Doteď je mi z poloviny té knihy hrozně, říkala jsem si, že to snad ani nedočtu. Druhá polovina se zaměřuje na Addie PTSD z tohoto hrůzného zážitku a Zadeovo zoufalství, bezmoc, že nemůže Addie pomoct a ani se ji dotknout. Postupem času se z ní stává vlastně vytrénovaný zabiják, zažívá svou vendetu. Co mi ale vadilo a pak i trochu zkazilo dojem z knihy bylo, jak se najednou z ní stala masochistka, která si ujíždí vlastně na tom, co jí způsobilo bolest - na řezání, krvi, když Zade pro ni krvácel, nebo se nechala od něj pořezat, přitom předtím měla totální trauma od Xaviera!? Začly se tam dít mega dark shit věci, které mě už moc nebavily, přišly mi až za vlasy přitažené. Dočetla jsem ji, ale tento díl už asi víckrát radši číst nebudu.