Letní bouřky

To byla tedy jízda. Na autorky Pospíšilovy se lze prostě spolehnout. Moc milá letní gay romance, která člověka přinese radost, vyčistí hlavu a pohladí po duši. Při čtení jsem se vrátil do dob končícího dětství. Příběh se totiž týká kluků, u kterých ještě převládá typicky dětský pohled na svět (čistý, nevinný), ale dospělost už stále neodbytněji klepe na dveře. Celá kniha je napsána v hodně dynamickém stylu (který sluší k trochu hyperaktivním puberťákům), pořád se něco děje, kluci i jejich pes se pořád někam pohybují, přesouvají, něco dělají, vymýšlejí, prožívají, a při tom všem se chovají typicky puberťácky; rozhodně to není kniha se statickými popisy a líně plynoucím dějem. Protože je to sice kniha o velké lásce a silných citech, ale ještě z období nevinnosti, je to kniha bez explicitních sexuálních scén, je tedy velmi vhodná i pro dospívající čtenáře, kterým může pomoci v někdy nejednoduchém hledání sebe sama. Oceňuji i celkově pozitivní atmosféru knihy a přátelsky a chápavě naladěné všechny lidi kolem obou kluků (rodiče, kamarádi, i ostatní lidé z městečka) - až člověka napadne, jak by to bylo na světě krásné, kdyby to tak bylo i ve skutečnosti.... I když většina knihy řeší nedorozumění mezi oběma kluky, které se jakoby pořád prohlubuje, člověk ví, že vše nakonec dobře dopadne. Je to prostě báječné a nekomplikované čtení na léto.

Miluju děj. DOPORUČUJI

Na tuhle knihu mě nalákala především moje milá kamarádka, která tyto autorky opravdu chválí a já začínám chápat proč. Tohle bylo takové milé čtení například ven k vodě, když už se nám blíží to léto. Určitě se budu muset podívat po dalších jejich knihách, třeba Neexistence prý opravdu stojí za to. Ale zpět k Letním bouřkám. Ačkoliv už bohužel nejsem student, tak mě děj rychle vrátil do doby, kdy jsem se i já těšila na dva měsíce hezkého počasí, volna a žádného učení, stejně jako kluci z příběhu. Floyd s Pauliem se poznali už jako malí kluci. Od té doby jsou nerozlučná dvojka, kde je jeden, tam je i druhý a navíc nejspíš kují nějaké pikle. To mě na nich bavilo, chovali se na svůj puberťácký věk, neustále vtipkovali, dělali žertíky, ale hlavně jezdili na kolech. Kola, pes Škorpion/Noob, hry, jídlo.. to je takový hlavní výčet toho, co kluky spojovalo, není to však vše. Líbilo se mi, jak byl každý z nich svůj. Jeden nesnášel sladké, druhý by se ho klidně přejedl. Já jsem v tomhle s Pauliem. Mimochodem, kdo si ředíte džus vodou? Já ho ráda čím sladší, tím lepší. Jako bonus mají ti dva již zmíněného psa, který s nimi tráví každou možnou chvíli a to bylo super (říkám jakožto pejskař). Že nebyla jen zmínka, ale prolínal se společné s kluky celým příběhem. Co se týká romantické linky, ta byla taková vážně milá, nevinná, poznávací. Samozřejmě kdyby spolu víc a popravdě kluci komunikovali, bylo by to snazší, ale ty jejich naschvály, poznávání sebe samých, to si mě získalo. I jejich rodiče byli skvělí, jak se k nim chovali. Konečně zase příběh, u kterého se člověk mohl jen uculovat jako měsíček na hnoji.

Úžasná oddechovka na léto! Za mě určitě doporučuju.

Tato kniha za mě byla boží, určitě doporučuji si ji přečíst