Náhodou

ÚŽASNÉ, vytknout musím jen jeden moment a to se týká jistého tajemství.. Jak Nathan, tak i čtenáři prostě čekají na ujasnění příliš dlouho. To mi trochu vadilo, že prostě postava na chvilku přepne a dělá jakože nic a vrátí se k tomu až za opravdu dlouhou dobu... . "Bože, ty jsi fakt nafoukanej kretén." "Těší mě. A ty budeš nejspíš ledová královna, že? Její Výsost." . Oblíbila jsem si oba hlavní hrdiny.. Nathan i Elena jsou zvlášť docela rozumní lidé, ale když jsou pohromadě, tak je to teprve jízda. Neustále se špičkují.  "Vy dva jste jako oheň a voda. Dobro a zlo. Prostě nemáte budoucnost." . Dočkáte se zde opravdu velmi pomalé #hatetolove romantiky.. Když si myslíte, že by třeba už... tak ne. Ale je to jedna z mála knih u které mi to vůbec nevadí, pořád se něco děje. Konec knihy není zbytečně přeslazen, ale i tak všechny čtenáře uspokojí. . Kromě hlavních postav jsem si oblíbila i tři vedlejší.. Babču, do které byste to zprvu vůbec neřekli, Molly a Miu.. . "Vždycky se musíš sám sobě dokázat podívat ráno v zrcadle do očí."  . Kniha je pro všechna romantická srdíčka a já vám ji moc doporučuji..

Děj knihy je psán v ich formě, kde se střídají dva vypravěči - Elena a Nathan. Před každou kapitolou je uvedeno z jakého pohledu bude příběh pokračovat. Vyhovovalo mi to, díky tomu jsem oběma viděla do hlavy. Čekala jsem romantickou a oddechovou knihu. Dostala jsem ji. Hlavní hrdinové byli sympatičtí se silnými charaktery. Do Nathana se nejde nezamilovat. Vedlejší postavy měly také něco do sebe, zejména Mia s Eleninou babičkou oživily atmosféru osobitým humorem.  Autorka na začátku nahodila jednu udičku a připomněla ji až téměř před koncem, kdy jsem na ni ani nemyslela. Dobrý tah. Knihu jsem zaznamenala ještě předtím než vyšla. Zaujala mě na první pohled díky nádherné obálce, kterou má na svém kontě Barbora Žižková. Zrovna obálka naznačuje, že se jedná o zimní romanci, ale na mě dýchala spíše podzimem, který se přeměňuje na zimu a s tím spojené Vánoce.  Při čtení jsem měla pocit, jako bych se dívala na americký film, kde už na začátku divák ví jaký bude konec. Občas přesně takový příběh potřebuji a k Náhodou bych se ještě někdy ráda vrátila. Po Lásce po Španělsku a Tejemných dopisech, to konečně byla romantika, která mě příjemně pohladila na duši.

Kniha byla skvělá . Když jsem ji přečetla neměla jsem odvahu číst nové knihy .Nemohla jsem se smířit s tím že byl konec .

Kniha Náhodou je jedna milá moderná rozprávka! A myslím to naozaj v dobrom. Okrem toho sa tam premelú aj Vianoce, takže čo viac si človek môže od takej rozprávky priať. Elena je trošku vzdorovitá mladá vojvodkyňa, ktorá celý život žila v zlatej klietke a prílišnej starostlivosti rodičov. Jej opakom je Nathan, ktorý nemá okrem mladšej sestry Mii a talentu na basket temer nič. Spolu vytvorili naozaj krásny pár a ich príbeh sa mi naozaj páčil. Ako som už písala je to doslova taká cukríková srdiečkova YA rozprávka. Určite ale veľmi príjemné čítanie 😉 "Nathan mě naučil koukat se na svět jinýma očima. A mně se jeho svět líbil. Byl plný smíchu, kamarádů, kteří byli kdykoliv a v kteroukoliv denní i noční hodinu ochotní mu vyrazit na pomoc, a on stejně tak jim. Neměl tolik peněz jako my, a přesto mi jeho život připadal mnohem bohatší." Ešte musím veľmi kladne vypichnúť vedľajšie postavy, najmä milá bláznivá babča Cavingtonová, a Elenina kamarátka Natália, ktoré sa postarali o tie vtipné momenty 😁 "Chceš říct, že ty....a on... on... a ty... že vy dva... Kdy? Jak?“ koktala Natálie zmateně. Ian ji chytil kolem ramen a zakřenil se na mě. „Ptá se, kdy jste se dali dohromady.“ „No, já... on...“ koktala jsem a Ian se rozesmál. „Musím říct, dámy, že vaše konverzace má fakt neuvěřitelnou hloubku a velmi nerad ji opouštím, ale musím letět."

Od Martiškové jsem četla všechny a tato je naprosto odlišná od těch ostatních, ale i přesto je skvělá. Další četba na chladné i teplé večery.