Pekař příběhů

Od autora jsem četla před cca rokem i jeho knihu "Knihonoš", která byla plná lidskosti, hlubokých myšlenek a různých postav s rozličnými osudy... Takže jakmile jsem objevila tuto, nebylo co řešit a prostě: šup s ní na prodejně do košíku. A mohu s klidným svědomím dát opět plný počet - dá-li se to tak zjednodušeně říci, co se týče hodnocení. Ale to bych této knize udělat nemohla, abych jen stroze napsala, že si zaslouží plný počet a tradá na další... Kdepak... nejde to jen tak, ještě pořád ve mně doznívá. Na samotném začátku se tam mihne i postava "Knihonoše" i jeho malé kamarádky (kdo četl - pozná...). Kdo nečetl - nevadí: oba příběhy jsou samostatné, nijak spolu nesouvisí, nenavazují na sebe. Ale i tak doporučuji i tu předchozí knihu. V této se setkáváme se Sofií, která právě (ne zrovna plánovaně) končí s kariérou baletky a přes to, že má vedle sebe muže, který ji opravdu miluje, nedokáže z jeho opory čerpat a je na nejlepší cestě k nervovému zhroucení - vyhoření. A osud tomu chtěl, že se ocitne ve staré pekárně (původně jen na tři dny, aby nepřišla o peníze z podpory) a tehdy započne sled zajímavě propleteného příběhu, který najednou už není jen o ní... Zamilujete si nejen postaršího pekaře, Giacoma, ale i Sofiinu neteř, malou dívenku Anouk. Ta se právě "nyní" cítí být panenkou Marií, která spolu s Ježíškem (vtěleným do panenky Barbie) "žehná" všem a všemu, kdo a co se jí připlete do cesty... A právě ona má nakonec také své důležité místo v příběhu, protože co by to bylo za panenku Marii, kdyby neučinila zázrak, že? Zázraků se dočkáte více - za všemi stojí nejen láska, ale i trpělivost, umění správné volby a další věci, které umí ovlivnit i to, co člověk už třeba považuje za dávno ztracené a uzavřené. Prostě: nikdy není pozdě na nic, co je důležité... A nikdy není pozdě na to, začít znovu, či dát něčemu novému (ale i starému) šanci...

Trošku slabší než autorův román Knihonoš, ale i tak moc pěkný a čtivý příběh.

Do Pekaře příběhů jsem nešla s žádnými konkrétními představami a bylo to asi dobře. Dostala jsem totiž velmi netypický příběh, který byl spíš než o příběhu o myšlenkách a pocitech, rozhodně to ale neberu jako mínus. V knížce sledujeme sice Sofii, pekaře Giacoma i další vedlejší postavy, nezdar Sofiina manželství a zda se mu dá nějak pomoct, to hlavní ale je, co z toho vyplývá. Že se musí lidé snažit, aby udrželi vztahy, že je důležité nejen spolu mluvit, ale i naslouchat. Krásných myšlenek tam bylo opravdu nespočet, jen mi přišlo, že na úkor toho byla čtivost knihy. Kvůli tomu, jak jsem se pořád zaobírala myšlenkami mi to pak tak rychle neodsýpalo. Knížka se snaží v sobě zpracovávat i těžší témata, velmi okrajově, ale není to ten důvod, proč byste jí měli číst. Tohle je příběh, který si přečtěte pokud chcete něco úsměvného, milého a něco, co vás pohladí po duši. Já si to užila a i když to není nic co by mi nějak dlouho uvízlo v paměti, tak mám chuť si přečíst i autorovu předchozí knížku.

Velice zajímavá kniha. Původně jsem si myslela, že je založená na pravdivé události, ale je pravda, že to by asi v této době nebylo možné. I přesto je příběh velice dobře vystavený a kniha se četla jedním dechem. Libí se mi také forma jednotlivých kapitol. Knihu mohu doporučit, je tam mnoho zajímavých témat.

Když jsem tuto knihu začala číst, říkala jsem si, že to bude další moc velká slaďárna. Jsem neskutečně moc překvapená co vše na mě během stran vykouklo. Nádherně sepsaný příběh a krásně zpracované téma pekárny. Hodně věcí jsem nechápala a měla jsem pouze vlastní domněnky a představy. Vše do sebe krásně zapadlo jako puzzle. Překrásný příběh o lásce, manželství, přátelství a dětském pohledu na svět. I od dětí se toho můžeme spoustu naučit pokud jim nasloucháme.