Pláňata

Kniha je bezpochyby silným a atmosférickým dílem, které potvrzuje autorčin talent pro vykreslení komplexních rodinných vztahů a vnitřního světa postav. Dvořáková mistrně navozuje tísnivou atmosféru obyčejné české rodiny v druhé polovině 80. let, a to skrze střídání perspektiv jednotlivých členů. Čtenář tak má možnost nahlédnout pod pokličku jejich myšlenek, tužeb i skrytých křivd. Silnou stránkou knihy je bezesporu její realističnost. Autorka se nebojí dotknout se i náročnějších témat, jako je pocit odcizení, nepochopení a v náznacích i zneužívání. Postavy působí živě a uvěřitelně, ačkoliv jejich osudy nemusí být vždy příjemné. Střídání vypravěčů dodává příběhu dynamiku a umožňuje čtenáři vytvořit si ucelenější obrázek o dané situaci. Nicméně, pro čtenáře, kteří od Petry Dvořákové očekávají strhující děj plný zvratů, mohou být Pláňata mírným zklamáním. Kniha se spíše soustředí na budování atmosféry a psychologii postav než na komplikovanou zápletku. Tempo vyprávění je místy pomalejší a může působit lehce monotónně. I když je vykreslení rodinných vztahů velmi zdařilé, absence výraznějších dramatických momentů může pro některé čtenáře znamenat, že kniha neposkytne tak silný emocionální zážitek jako autorčina předchozí díla. Celkově hodnotím knihu Pláňata jako dobrou, ale s určitými výhradami. Nabízí hluboký ponor do rodinného mikrokosmu a zanechává v čtenáři silný dojem díky své atmosféře a autenticitě postav. Nicméně, chybějící výraznější dějové zvraty a místy pomalejší tempo brání tomu, abych knihu ohodnotil vyšším počtem hvězdiček. Proto jí uděluji 3 z 5 hvězdiček. Doporučil bych ji čtenářům, kteří ocení psychologicky propracované postavy a atmosféru před dynamickou akcí.