Rozhodně ne on

Knihy Whitney G mám ráda, četla jsem všechny a určitě si všechny zasloužily aspoň 4 hvězdičky. I tato kniha se velice dobře četla, místy to bylo velmi emotivní. Ovšem konec mi přišel hrozně useknutý. Ten obrat Taylerovi rodiny z ničehož nic, bez zjevného důvodu, kdy prvně hrozili, že jí udělají ze života peklo a pak posílají dárky... A pár větami zmíněn porod, svatba, další těhotenství. To byl teda fofr. S něčím podobným jsem se setkala naposledy u Liv Morris v knize Zakázané noci. Po další knize od ní už jsme nesáhla. Teď k tématu samotnému. Měla jsem pocit, že se autorka inspirovala příběhem prince Harryho a Meghan Markle: Britský princ, který nenávidí své princovství a chce normálnější život za mořem, matka, která byla v královské rodině nešťastná a zemřela při nehodě, když ji honili paparazzi, despotický otec se znovu ožení, nepochopení sourozenců, stará babička královna, kterou jedinou má rád, nenávist rodiny vůči jeho lásce pocházející ze skromných poměrů a další paralely jako špatný vztah s budoucí švagrovou, šikana královskou rodinou v průběhu těhotenství (v reálu obecně probíraná témata v médiích). Myslím, že není špatné podat věc zase z druhého úhlu pohledu, ale kdykoliv jsem četla pasáže týkající se Britské královské rodiny (a Whitney G tu točila i stejná jména William, Charles), zarážela mě ta nenávist, se kterou ji líčí. Autorka sama je Afroameričanka, do příběhu se prý dle svých slov i částečně promítla, tak jestli chtěla vyjádřit podporu všem ženám bez rozdílu barvy pleti v boji proti evropským tradičním airstokratům... nevím, ale přišlo mi to už trochu moc. Poslední věc, která mě v knize vyvedla z míry, byla zmínka o spisovatelce slečně Banksové: „Občas těžko uvěříme, že stejný mozek, co stvořil moje naprosto nejoblíbenější příběhy, může patřit té samé osobě, která teď brečí a hyperventiluje na záchodcích. Anebo to, že člověk stojící za tou nejděsivější romatickou trilogií, se víc bojí skutečného světa.“ A dále jako „autorka našich top romancí.“ Ihned jsem si vybavila autorku romaticko - erotické literatury Mayu Banksovou a její trilogii Temné touhy. Slečna Bansková je tu vlastně vylíčená jako ufňukaná uživatelka kokainu. Pokud se nechtěla Whitney G navést do své kolegyně spisovatelky, proč si proboha ze všech jmen na světě vybrala pro tuto scénu jméno a osobu, která popisem sedí na skutečnou autorku? Takže závěrem, ubírám dvě hvězdičky. Jednu za ten příšerný konec a další za to, že ve mně autorka vyvolala pocit, že se touto knihou někomu mstí nebo si chce alespoň rýpnout.

Od Whitney G. mám načítané všetky knihy, ktoré doposiaľ u nás vyšli, takže som nemohla vynechať ani túto novinku. Rozhodně ne on bola taká nenáročná jednohubka, ktorú som v podstate prečítala na jedno posedenie. Zo začiatku som sa pri čítaní dobre bavila, neskôr mi nejaké veci začali trochu vadiť a pôvodné nadšenie o niečo odpadlo. Autorka má aj lepšie knihy, Turbulence naďalej zostávajú mojou topkou. Obdivujem Chloe, že mala toľko trpezlivosti so svojou šéfkou, za ktorú musela všetko robiť, ja by som v takomto zamestnaní nevydržala. Bola fakt šikovná a nebyť nej, vydavateľstvu by sa tak nedarilo. Bolo cítiť, že práca s knihami ju baví a napĺňa. Musím sa však priznať, že miestami mi svojím správaním pekne liezla na nervy. Nemala som pocit, že je to čerstvá tridsiatnička, skôr nejaká teenagerka, ktorá nevie, čo chce, schováva sa pred problémami a každých 5 minút mení svoju náladu. Tyler mi rozhodne sadol viac, bol vtipný, šarmantný, starostlivý, spravodlivý... jednoducho sympaťák, ktorého som si pomerne rýchlo obľúbila. Nepáčilo sa mi, ako sa k nemu Chloe v niektorých situáciách správala, naozaj si od nej takýto prístup nezaslúžil, veď by jej zniesol i modré z neba a snažil sa všetko čo možno najlepšie vyriešiť a zariadiť. Mal fakt nervy zo železa, iní muži by to s ňou už dávno vzdali. To platilo aj o jeho rodine, ktorá bola dosť toxická a na nikoho v nej sa nemohol spoľahnúť (podobnosť s jednou skutočnou kráľovskou rodinou "čisto náhodná"). Určitú výhradu by som mala aj k záveru. Posledné kapitoly mi prišli veľmi rýchlo odbité. Doslova na pár stranách sa všetko zázračne vyriešilo, až to vôbec nepôsobilo uveriteľne. Zápletku mala autorka vymyslenú dobre, len sa s ňou mohla viac vyhrať.

Nějak moc mě kniha nezaujala. Četla jsem od autorky lepší.

Jednohubka nic viac k tomu nemam.

Vzhledem k tomu, že Chloe bylo stejně jako autorce, přizpůsobila si ji k obrazu svému. Nevěděla co přesně se svým životem udělat, dokud nepoznala toho pravého. Co ji změnil život o sto stupňů, aníž by věděl, jaký to bude mít vliv na další setkání. Líbilo se mi, že Chloe si s ničím nedělala žádné servítky, vše říkala na rovinu a vůbec nepřemýšlela jaký to bude mít dopad. Prostě vše brala ze dne na den. Taylor zase se zamiloval na první pohled, byla to první žena, která po něm nic nechtěla, jen se projet na horském kole a to že to skončilo k překvapení jinak, než si vůbec mohla pomyslet, byl jen už takový bonus. Dost úsměvný příběh na jedno odpoledne a vůbec mi to nepřipadalo hloupé, jelikož jsem se u toho bavila.