Tma

Tma autora Josefa Kariky patří k jeho dalším mysteriózním hororům, kterými se v naší české kotlině ve čtenářské obci proslavil. Tentokráte sledujeme kroky mladého muže, který míří na vánoční svátky na srub na samotě v lesích, aby si odpočinul od manželských sporů, vyladil svou mysl v jiskřivém mrazu a spartánském obydlí a byl poté schopen čelit dalším nástrahám života v civilizaci. Vše vypadá idylicky do té doby, než muž přijde o zrak a prostředí, jež mu mělo být útěchou, se stane pastí. A protože vše může být vždycky horší, a v Karikových knihách taky je, kolem srubu začnou dunět cizí těžké kroky někoho, kdo mu nepřišel na pomoc… Další z autorových knih je opět mysteriózním hororem a mě osobně sedla jak zadek na hrnec. V knize je vše. Náhlá ztráta stěžejního smyslu, zoufalství osamělého člověka odsouzeného k smrti, místo ke sledování všeho přímo ve vypravěčově hlavě a mezi záchvaty šílenství kroky jdoucí na jistotu za snadnou kořistí. V průběhu čtení si není možné být jist, zda se popsané kolem srubu skutečně děje nebo se jedná jen o výplody zmučené mysli zoufalého člověka cítícího stále silnější blízkost smrti, aniž by proti tomu mohl něco udělat. Jen čekat a doufat. A uvědomovat si, že tolik času už nemá. Jen si dovolím drobné upozornění, že v této knize lze najít už i naturální scény popisující devastující zranění různých částí těla, na druhou stranu, kdo si vybírá knihy tohoto typu, asi se jen tak nesesype nad trochou tělesných tekutin. Ovšem jen mě zaujalo, že v tomto vyprávění je toho o něco více, než v jiných knihách. I tak se jedná o velmi zajímavý příběh jedněch Vánoc v horách, co dopadly trochu jinak, než bylo zamýšleno. A nebylo to kvůli veverce ve vánočním stromku ani nepovedenému bratranci.

Autor si do hlavního hrdiny musel promítnout někoho, koho opravdu nenávidí. Ke konci mě už unavovalo, jak na něho nakládá pořád víc - co mohlo skončit špatně, taky tak skončilo. Je hodně lidí, kteří Kariku vynášejí, ale mně tento spisovatel k srdci nepřirostl.

No začátek zajímavý ale konec nic moc. Čekala jsem něco víc.

Od Jozefa Kariku som čítal len Trhlinu, čo je, minimálne v kategórii horor/mystery, autorov masterpiece, ktorý sa dočkal aj filmového spracovania. Knihu som prečítal jedným dychom, ale pred ďalšími jeho knihami vyvstala otázka - budú aj tie také dobré? Krátka odpoveď - Tma opäť prečítaná jedným dychom. A to zatajeným... Rýchly spád, zaujímavé zvraty, neustále prekvapenia. Počiatočná obava, že v permanentnej tme dej predsa musí ubiehať pomalšie bola rozmetaná na kusy.

Ostatni knihy Trhlina,Strach,Na smrt jsou daleko ctivejsi a zajimavejsi,tady jsem poprve preskakovala stranky.