Vina a trest

I české detektivní série umí překvapit (namátkou třeba Březina, Klevisová, Trpková). Autorka píše čím dál lépe, navíc do případu rafinovaně proplete osobní život hrdinů - ale v tomto díle mi oba, Hana i David, pekelně pili krev - to nebylo chování dospělých, ale dvou dětí. Navíc k sobě nebyli nikdo moc upřímní, vše si dělali snad naschvál. Jinak ale oceňuji i vhled do zákulisí policie, kde o donášení, falešná obvinění a vynucené vyhazovy apod. není nouze. Stejně tak nepropojování případů, zatajování informací. Stejně tak se špína najde i u advokátů a ten dokonalý propletenec, kdy ruka ruku myje (kdo má informace, ten ovládá). Otevřený konec je předzvěstí dalšího dílu? Kniha měla i hezké zpracování - začátek každé kapitoly byl na černé stránce, navíc byl psaný jak z pohledu Hany, tak z pohledu Davida.

Vina a trest je třetím dílem ze série Winkler&Vítková. Pustila jsem se do něj hned vzápětí po skončení Podílu viny. A musím říct hned na úvod, že díl od dílu je to lepší a napínávější čtení. Struktura knihy byla totožná s předešlými díly - rozdělení na kapitoly, kde bylo v úvodu napsané datum, kdy se odehrává a jméno vypravěče. Střídají se dva - David a Hana (vždy v ich formě). Musím přiznat, že David mě tentokrát hodně štval. Snad od začátku až do konce. Vyšetřovatel byl skvělý, ale to chování. Snad 20x jsem se během čtení zamýšlela, proč s ním vlastně Hana je. Velice mě zajímá, jak to s nimi bude v dalším díle. Hodně mě potěšilo, že se řešily i případy známé z minulých dílů. Dalším velkým plusem byl Daniel Pursa. Doufám, že si to v Živé minulosti zase nepokazí. Zkrátka napětí a postavy vzbuzující emoce, tak mi to vyhovuje. Zatím nejlepší díl, co jsem z této serie četla.